"MILUJEME TY, CO NÁS ODMÍTAJÍ A ODMÍTÁME TY, CO NÁS MILUJÍ"
Zdroj fotek - publicdomainpictures.net - wallpapers - pixabay.com
elisblog@seznam.cz
"Sex-appeal žen je umění vyvolat u mužů touhu po tom, co už znají."


"Láska je ze všech vášní nejsilnější, útočí na srdce, hlavu i tělo"

Založila jsem si druhý "modrý blog" - wonderful-world-elis.blog.cz
Bude mít rubriky - básně, povídky a články s různými náměty atd.
Na druhém blogu je publikován článek - "Nesnáším loučení"


Tento "červený blog" zůstane k publikovánívelmi oblíbeného
a vzrušující příběhu "Letní romance s Borisem".

"V životě je jen jediné štěstí, milovat a být milován."

Informace ke službě "Odběr novinek" na tomto blogu.
Přihlaste se k odběru novinek, budete upozorněni emailem na
nový článek, nezapomeňte otevřít a odkliknout potvrzující email.
Email jde cestou blogu.cz, vaše emailová adresa zůstane utajena!

"Teorie lásky je božská, její praxe ďábelská."

NOVĚ ZVEŘEJNĚNO V SRPNU
LETNÍ ROMANCE S BORISEM - 28.část

V některých případech se nový návštěvník blogu nechá odradit tím,
že se jedné o více dílný příběh a že by nepochytil o co jde.
Ale každá část příběhu má uzavřený děj a lze si
ji přečíst i jako samostatnou povídku...

"Láska vám může srdce naplnit, zlomit a znovu vyléčit."

Děkuji za návštěvu, budu ráda pokud zanecháte v komentářích své
názory a zůstanete pravidelnými návštěvníky blogu.
Děkuji holkám, které sem mnou přešly ze dvou zrušených blogu.

"Sex bez lásky je jen prázdný prožitek"

Ústava ČR chrání práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti zákonem.
Autorské právo - zák. č. 121/2000 Sb. ve znění pozdějších novelizací.
NA VŠECHNA DÍLA ZVEŘEJNĚNÁ NA TOMTO BLOGU SE VZTAHUJÍ
AUTORSKÁ PRÁVA, KOPÍROVÁNÍ NEBO ŠÍŘENÍ JE ZAKÁZÁNO!!!

"Láska je pokrmem žen, pro muže je kořením."

Letní romance s Borisem
Příběh je napsaný podle skutečných událostí, pro postavy
jsem vyhledala fotky dvojníků. Můžete si tak při
čtení vytvořit lepší vizuální představu.
Borisovo životní krédo: "Kdo dostal polibek a nevezme si vše,
zaslouží si ztratit i to, co už získal!"
HLAVNÍ POSTAVY PŘÍBĚHU "LETNÍ ROMANCE S BORISEM"


Já a můj šéf - 6. část

29. listopadu 2014 v 7:17 | Elis |  Já a můj šéf

Elis
Já a můj šéf - 6. část

Obrátí mě a přitiskne k posteli a bez váhání na mě nalehne, prudce ho objemu a tisknu k sobě, toužím se v něm ztratit, cítit jeho váhu. Každý dotek mě více rozechvívá, nevím, na co ještě čeká, prosím ho pohledem, aby si pospíšil, vnímám, že nadešla chvíle, na kterou čekám. Jsem na vše připravena, chci procítit okamžik, když ze dvou těl se stane jedno, ten nekončící pocit propadnutí se do druhého, ale on najednou otálí. Jen se na mě dívá. Jeho oči mě spoutávají, jsou náhle černé jako noc, napřed jim nerozumím, začtu se pozorně a přede mnou se otevře propast naplněna láskou, ale i strachem, konečně to pochopím.
On mně nevěří, není tak sebejistý, jak se vždy zdálo, visí na mně pohledem, rychle se rozhodnu a složím mu slib věrnosti, ještě mě políbí dlouze na rty, jako by můj slib tím zpečetil a nikdy ho nebudu moci vzít zpátky. Netrpělivě zavzdychám, co chce ještě slyšet, ne on, ale já mám mít strach z budoucnosti, mám v posteli muže, který má v diáři seznam ženských, na několik stránek, ale teď na to nechci myslet, znovu ho ujistím, že navždy budu s ním. Potom se to stane, když se těla spojí, je to jako obrovský výbuch všech emocí a vášní, svět kolem mne mizí, jsem tu jen já a on, dvě duše spojené v jedno tělo, svět okolo se ztrácí v mlze zapomnění.

Naše těla se doplňují, byla stvořena jen pro tuto chvíli, náš dech se srovnal, obličej mě tiskne k uchu, něco šeptá, ale slova nevnímám, na nich nezáleží. Je to neskutečné, chvíli téměř necítím své tělo, jako by mně nepatřilo, nic silnějšího se nedá prožít a navždy se mně to vryje do paměti. Jeho tělo se ještě chvěje pod náporem slasti, kolem dohasíná ozvěna vzdechů, pevně se k sobě tiskneme, pohmatu se hledáme a dotýkáme. Vášnivě se na mě dívá, na nic nečeká, lačně se přisává na moje ústa, navzájem si opětujeme polibky, zůstává nade mnou na loktech opřený, jako by čekal, až se zklidní mé tělo i city, ten pocit jeho blízkosti mě opájí.
Cítím, jak silně ho miluji, že nemohu nalézt vhodná slova, při polibku zachytím pevně jeho rty a nechci je pustit, mám potřebu ho k sobě poutat všemi způsoby. Nechci, aby se vzdálil, i když do koupelny je to pár kroků, cítila bych se opuštěná, až po chvíli osvobodí svá ústa, ale zůstává, jen povolí lokty a přitiskne se na mě, tiše se ptá, jaké to bylo a na odpověď napnutě čeká, okouzleně zavzdychám a zavrním, slova by byla zbytečná, to se nedá popsat. Vše se mnou přece prožil, musí to vědět nejlépe, ale chce být chválen a oceněn, vidím mu to na očích, dlouze ho políbím, zašeptám, že byl úžasný.

V hlavě mě ještě krev šumí, ale chci ho mít co nejblíže, tisknu ho k svému srdci, dlaněmi stírám z jeho čela poslední kapky potu, prsty mu probírám vlasy, ale váha jeho těla mě drtí, po chvíli nerada uvolním náruč. Zmocňuje se mě příjemný pocit vítězství, dokázala jsem mu dlouho vzdorovat, musel o mě dlouho usilovat, musel se snažit, a teď je můj, v duši mám klid, vím s jistotou, že tato chvíle je začátek naší společné cesty, jediný stín pochyb ve mně nezbyl. Sama jsem udivena hloubkou svých citů, příval vln lásky mě stále zaplavuje, naše obličeje jsou si ještě blíže, zachytím pohled jeho očí, jsou nevýslovně krásné.
Ale začíná být tichý, vydal ze sebe všechnu sílu, je zemdlený, hladím a prsty probírám jeho vlasy, mlčíme, mlčení ve dvou je krásné, má svůj význam, je v něm souznění a tím dnem začal náš více než roční společný život. Bylo to s ním dlouho krásné a bez jediné chybičky, bouřlivou lásku jsme prožívali ve dne i v noci, byli jsme nenasytní a velmi šťastní, náš život v jeho vile byl dokonalý, ale nechala jsem ji nově zařídit. Byla to snaha zbavit se duchů jeho minulosti a vůní mých předchůdkyň, sice žádna z nich v domě nestrávila mnoho nocí, ale velmi mně to vadilo, žen bylo na můj vkus příliš mnoho, byla jsem rozhodnuta nepřipustit jediný závan vzpomínek na to, jaký dříve byl.

Naše milování bylo stále úžasné, ještě štěstí, že jsme nebydleli v bytě, určitě by si stěžovali sousedi, byl to zatím nejlepší milenec v mém životě, hravý a vynalézavý, jemný i drsný, prožitky dovedl až k dokonalosti. A byl velmi pozorný, kupoval mně drahé dárky, bral mně na luxusní pobyty, vodil mě do společnosti, rád se předváděl, byli jsme krásný pár a on byl stále svůdný a vzrušující. K mému překvapení začal uvažovat o svatbě i dítěti, nebyla jsem proti, ale nechtěla jsem nic uspěchat a dát čas věcem dozrát, v koutku duše jsem stále pochybovala o jeho schopnosti být dlouho věrný jedné ženě a stejně byl pracovně velmi vytížený.
On na svém místě šéfa zůstal a já pracovala v jiné firmě, vše bylo v pohodě až do chvíle, kdy propadl žárlivosti, jednou se zpozdil a včas mně nevyzvedl, můj nový šéf, mě přivezl domů, bylo to úplně nevinné a velmi mě překvapilo, jak to těžce nesl. Celou dobu jsem žila s vědomím, že to budu jednou já, kdo se utopí v žárlivosti, byl to stále muž mých snů a ženské se na něj lepily, ani ve snu mně nenapadlo, že s tím začne on a že ho to zlomí. Napřed se snažil ovládnout, ale neustál to, začal mně více a více podezírat, k tomu stačilo jen mé malé zdržení, vyslýchal mně a kontroloval pečlivě, kde jsem byla, doufala jsem, že to přejde, ale stalo se to jeho součástí.

Přestal být tím, čím byl, ztratil to, co mně na něm fascinovalo, tu lehkost bytí i to své neodolatelné kouzlo, i úsměv měl jiný, začal být zasmušilý, podezírání a žárlivost ho ničila, ve společnosti se ode mě nehnul na krok, sledoval i můj pohled a úsměvy. Nakonec jsme zůstávali doma, byl tak klidnější, stále jsme se denně milovali, ale bylo to jiné, jako by si tím dokazoval, že mě stále vlastní, velmi se změnil a velmi mně to vadilo. Přestal být neodolatelný tak, jako v době, když byl ještě výbojný, jako by na to zapomněl, spokojil s málem, ale já ne, chtěla jsem mít stále vše, proč jsem ho milovala, ale zmizelo to v jeho náhlé průměrnosti.
Po marných pokusech probudit v něm znovu život, jsem ho opustila, má láska nepozorovaně zemřela, ztratila se bůhví kde, odlétka jako balónek, který zmizí v dáli v oblacích a když jsem z vily odcházela, křičel za mnou, že jsem ho zničila. Ale nebyla to pravda, velmi jsem ho milovala a snažila jsem se víc než dost, abych ho vytrhla ze žárliovost a letargie, ale nic se nezměnilo, bylo to čím dál horší. Velmi jsem chtěla zpět vše, čím mně vždy přitahoval, to jeho nesmírné kouzlo a šarm, ale marně, všechno se někam vytratilo, už jsem ho nepoznávala, nedalo se mu pomoci, to on sám sebe zničil.

Konec příběhu
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 29. listopadu 2014 v 10:22 | Reagovat

To je největší chyba, když se chlap zeptá jaké to bylo a ta žárlivost, to je smrt každé lásky a tedy i vztahu. ;-)

2 Akim Akim | E-mail | Web | 29. listopadu 2014 v 10:55 | Reagovat

Pěkný konec Elis, asi je dobře, že to nemá ten konec - a žili spolu až do smrti... Inu, tak to je, pánové, co mají spoustu žen bývají často stíháni uhrančivou žárlivostí a ve vztahu se chovají majetnicky. Už se těším na další tvoje dílka. :-P

3 Zdena Zdena | 29. listopadu 2014 v 11:43 | Reagovat

Krásný Elis [:tired:] konec mě dostal je smutný. Chudák, musel být na tom špatně opravdu nešel zachránit? :-?

4 stuprum stuprum | Web | 29. listopadu 2014 v 12:30 | Reagovat

Napínavé do poslední tečky. :)

5 Paja Paja | 29. listopadu 2014 v 12:49 | Reagovat

Super O_O

[3]: Taky je mi ho líto, ale žít se žárlivcem, no nevím 8-)

6 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 29. listopadu 2014 v 14:28 | Reagovat

Pomalu si začínám zvykat na tvůj styl psaní (rozvinutá souvětí a tak podobně), takže k této kapitole nejspíš nemám žádnou výtku.
Fascinuje mě, jak na to šli rychle .-) Ale jsem ráda, že tento příběh neměl úplný happyend, pokazilo by to tu atmosféru. Podle mě se to ani lépe zakončit nedalo.
Klobouk dolů, a moc se těším na další z tvých příběhů!
Mimochodem, pořád ho nemám ráda. Hlavní hrdinku docela ano, i když je pěkně naivní. Ale ten syčák mě akorát naštval.
A ještě bych ti chtěla poděkovat za moc milý komentář na mém blogu!

7 Lukáš Lukáš | Web | 29. listopadu 2014 v 15:42 | Reagovat

[1]: no... lásky možná, ale proč by nemohli spolu dožít svůj smrtelný život jen jako kámoši s dobrými tématy :) že - mně by to až tak moc nevadilo teda

8 Simča Simča | 30. listopadu 2014 v 0:23 | Reagovat

Jako vždy skvěle napsaný. Závěr mně zaskočil, čekala sem svatbu roku. Mám  pocit že je to psaný podle skutečnosti. Šéf jako mužský byl sympaťák, byl na ženský ale který chlap není. Já bych ho brala, potřeboval dostat další šanci chudáček opuštěný! :-?

9 pax pax | 30. listopadu 2014 v 0:38 | Reagovat

jj, i tak to někdy bývá, že láska vyprchá ;-)

10 Elis Elis | Web | 30. listopadu 2014 v 7:54 | Reagovat

[1]: Pavle souhlasím, žárlivost je hrobař lásky v případě když se to mohutně přehání a z partnera se stane "tajný agent" který sleduje každý krok, ve všem slídí a vyšetřuje a všechno je mu podezřelé, to je začátek konce lásky... takové malé a výjimečné žárleníčko nevadí, to je zase důkaz lásky, ale žárlení se nesmí přehánět, žárlí asi každý, ale je lépe si to nechat pro sebe... a to jestli se chlap má ptát nebo nemá, v tom nemám jistotu, může to být projev jeho nejistoty a nebo na druhou stranu zájem o ženu, těžko říct...

11 Elis Elis | Web | 30. listopadu 2014 v 8:09 | Reagovat

[2]: Akime díky, bylo by hezké mít konec "žili spolu až do smrti", ale vždy to tak nedopadne, i když je dobře našlápnuto a všechno kolem je ideální, může se to z minuty na minutu zvrtnout na úplné maličkosti, která se rozroste v neřešitelný problém a je po idylce...

[4]: Díky, život je sám od sebe velmi napínavý a my si to samy ještě komplikujeme...

12 Dáša D. Dáša D. | 30. listopadu 2014 v 8:15 | Reagovat

Skvělé napsané a námět byl skvělý :-) Čekala sem složitý konec, že zdrhne šéf a ona se složí, chlap sukničkář se těžko udrží na jednom fleku:-? Co když měl skrytý problém ???

13 Elis Elis | Web | 30. listopadu 2014 v 8:15 | Reagovat

[3]: Zachránit někoho proti jeho vůli nejde, bohužel, každý je strůjcem svého osudu...

[5]: Máš pravdu, žárlivost dovede zničit vše krásné...

[8]: Svatba roku by možná byl hezký závěr, ale dopadlo to jinak, tak to v životě chodí, to je od tebe hezké,  že chceš někoho zachraňovat, ale to si žádá velké oběti...

[9]: Přesně tak, láska se někdy rozplyne jako dým a nedá se vrátit zpět ....

Holky všem vám děkuji...

14 Elis Elis | Web | 30. listopadu 2014 v 8:22 | Reagovat

[6]: Jsem ráda, chce si to zvyknout, psávala jsem různými styly, ale tento mě nejvíce vyhovuje... chápu, že šéf není tvůj oblíbenec... není zač i já ti děkuji za tvé komentáře...

[7]: Co by ne, pokud to oběma vyhovuje, tak není co řešit a může to být krásné soužití založené na jiných hodnotách....

15 murielana murielana | Web | 30. listopadu 2014 v 10:27 | Reagovat

Sem v šoku, chtělo to svadbu :-(

16 pavel pavel | Web | 30. listopadu 2014 v 12:36 | Reagovat

[10]: Někdy takovej chlap svojí žárlivostí zanechá u holky takovou stopu, že už pak nevěří žádnému muži. Například Dagmar, o té jsem na blogu psal, ten její bývalý přítel ji chodil denně naproti k práci i když si to nepřála a postával jí pak i před domem. Byla z něho tak vedle, že se bála mi říct kde bydlí, když jsem jí domů pozdě večer vyprovázel a raději šla sama s nebezpečím že ji někdo přepadne. ;-)

17 Blanka Blanka | 30. listopadu 2014 v 15:37 | Reagovat

Krásný :-)

18 Elis Elis | Web | 30. listopadu 2014 v 15:38 | Reagovat

[16]: To je pravda, někteří muži jsou pořádně umanuti a nedá se s  nimi domluvit, tak  chápu že Dagmar se bála potom věřit všem mužům, ono je těžké poznat, který je ten hodný...

19 stuprum stuprum | Web | 30. listopadu 2014 v 21:36 | Reagovat

"Ten hodný jsem já" říká vždycky ten nehodný. :D

20 Elis Elis | Web | 1. prosince 2014 v 5:55 | Reagovat

[12]: Že ji opustí on se zdálo pravděpodobnější, ale sám život, velký hráč, může všechno změnit...

[15]: Svadba bude možná příště...

[17]: Díky...

21 Elis Elis | Web | 1. prosince 2014 v 5:56 | Reagovat

[19]: S tím musím souhlasit, dlouho se nedá poznat kdo je hodný a kdo zlý...

22 Sugr Sugr | E-mail | Web | 1. prosince 2014 v 19:05 | Reagovat

Říká se, že kdo nežárlí nemiluje. O_O
Doufám, že budou tvé příběhy pokračovat? ;-)

23 Inalyn Inalyn | E-mail | Web | 1. prosince 2014 v 19:24 | Reagovat

Krásna časť, no rozsekal ma ten záver...Priala som im happyend a veľmi ma mrzí, že to dopadlo, ako to dopadlo...No čo už :(
Inak si ďalší človek, ktorý používa neskutočne krásne opisy, jednoducho klobúk dolu. Tak krásne prirovnania, všetko dopodrobna a zároveň vôbec nie otravné ako to niekedy býva...Dokonalé O_O

24 Elis Elis | Web | 3. prosince 2014 v 9:06 | Reagovat

[22]: Tento příběh se šéfem končí, ale zase budou jiné...

[23]: Ten závěr je překvapující, ale stává se to...  moc děkuji, jsem ráda že se ti to líbí...

25 Lenci Lenci | Web | 8. února 2015 v 21:32 | Reagovat

celý príbeh od začiatku do konca som doslova zhltla :)

26 Elis Elis | Web | 10. února 2015 v 6:56 | Reagovat

[25]: Děkuji...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
"Kdo není milován, je sám i v davu."