"MILUJEME TY, CO NÁS ODMÍTAJÍ A ODMÍTÁME TY, CO NÁS MILUJÍ"
Zdroj fotek - publicdomainpictures.net - wallpapers - pixabay.com
elisblog@seznam.cz
"Sex-appeal žen je umění vyvolat u mužů touhu po tom, co už znají."


"Láska je ze všech vášní nejsilnější, útočí na srdce, hlavu i tělo"

Založila jsem si druhý "modrý blog" - wonderful-world-elis.blog.cz
Bude mít rubriky - básně, povídky a články s různými náměty atd.
Na druhém blogu je publikován článek - "Nesnáším loučení"


Tento "červený blog" zůstane k publikovánívelmi oblíbeného
a vzrušující příběhu "Letní romance s Borisem".

"V životě je jen jediné štěstí, milovat a být milován."

Informace ke službě "Odběr novinek" na tomto blogu.
Přihlaste se k odběru novinek, budete upozorněni emailem na
nový článek, nezapomeňte otevřít a odkliknout potvrzující email.
Email jde cestou blogu.cz, vaše emailová adresa zůstane utajena!

"Teorie lásky je božská, její praxe ďábelská."

16.1.2018
Říká se, že "neštěstí nechodí po horách ale po lidech" a bohužel jsem si
to ověřila na vlastní kůži, jak se něco začne kazit, kazí se to dál a dál
a pronásleduje mě smůla a neštěstí. Psala jsem v minulém vysvětlení
o problémech se svým noťasem a jeho dlouhého pobytu v opravně.
Bohužel to skončilo ztrátou souboru s téměř dopsaným pokračováním
příběhu a nutností ho napsat celý znovu a to zabere spoustu času.
Nedapořilo se mi ho dokončit do konce listopadu a prosinec je velmi
náročný. Navíc nás potkala velmi vážná autonehoda, z nemocnice
konečně pustili až v lednu, ale čeká mě dlouhá rehabilitace.
Snažím se v posteli psát, ale bohužel opustila mě ze stresu múza
a dobře psát bez ní nejde, ale cítím, že se zase pomalu vrací,
dostávám se do formy, psaní se mi začíná dařit. Doufám, že
brzy pokračování dokončím a budu ho publikovat a znovu
se moc omlouvám, že vás nechávám dlouho čekat, proti
nástrahám osudu mi všichni jsme úplně bezbranní.


NOVĚ ZVEŘEJNĚNO V SRPNU
LETNÍ ROMANCE S BORISEM - 28.část

V některých případech se nový návštěvník blogu nechá odradit tím,
že se jedné o více dílný příběh a že by nepochytil o co jde.
Ale každá část příběhu má uzavřený děj a lze si
ji přečíst i jako samostatnou povídku...

"Láska vám může srdce naplnit, zlomit a znovu vyléčit."

Děkuji za návštěvu, budu ráda pokud zanecháte v komentářích své
názory a zůstanete pravidelnými návštěvníky blogu.
Děkuji holkám, které sem mnou přešly ze dvou zrušených blogu.

"Sex bez lásky je jen prázdný prožitek"

Ústava ČR chrání práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti zákonem.
Autorské právo - zák. č. 121/2000 Sb. ve znění pozdějších novelizací.
NA VŠECHNA DÍLA ZVEŘEJNĚNÁ NA TOMTO BLOGU SE VZTAHUJÍ
AUTORSKÁ PRÁVA, KOPÍROVÁNÍ NEBO ŠÍŘENÍ JE ZAKÁZÁNO!!!

"Láska je pokrmem žen, pro muže je kořením."

Letní romance s Borisem
Příběh je napsaný podle skutečných událostí, pro postavy
jsem vyhledala fotky dvojníků. Můžete si tak při
čtení vytvořit lepší vizuální představu.
Borisovo životní krédo: "Kdo dostal polibek a nevezme si vše,
zaslouží si ztratit i to, co už získal!"
HLAVNÍ POSTAVY PŘÍBĚHU "LETNÍ ROMANCE S BORISEM"


Milostné rošády – 2. kapitola - Lepší vrabec v hrsti - 1. a 2. část

18. prosince 2014 v 9:16 | Elis |  Milostné rošády

Elis
Milostné rošády - 2. kapitola - Lepší vrabec v hrsti - 1. část

Vykouzlím na tváři působivý úsměv a dávám dohromady větu, ale je rychlejší, nakloní se a s jeho dechem mě znovu ovane vůně koňaku, "Chtěla jste mě něco říct, že?", promluví první a jazykem si vzrušivě olízne ret, jeho oči se mně stále vpíjí do tváře. Pohyb jazyku po rtu i pohled očí mě utvrdí v tom, že se nemýlím, tohoto muže přitahuji, chvíle mé slabosti je beze stopy pryč, okamžitě jsem naprosto klidná, už vím, že od něj dostanu, co budu chtít a bude to snadné. Mé sebevědomí ženy, která zaujala muže, co za to stojí, nezadržitelně stoupá, jsem si sebou naprosto jista a své emoce mám znovu pod kontrolou, podívám se na něj zpříma, "Ráda bych slyšela omluvu a náhradu za zničené šaty!", předstírám rozhořčený tón a zamračím se, chci ho potrápit a s potěšením sleduji, jak je náhle nesvůj, neví co a jak dál.
Přimhouřil oči a chvíli přemýšlí, natočí se zamyšleně k baru a hodnotí svého společníka, jestli je v alkoholovém opojení, omluvy vůbec schopný a konečně se rozhodl, co dál, "Myslím, že není ve stavu, aby se vám omluvil a škodu napravil, bude lepší nechat to na zítra.", radí mně a upírá na mě nejistý pohled. V jeho očích čtu jak v otevřené knize, všímám si, jak často si skousne spodní ret a pro nic jiného nemá oči, které mu často sklouznou do mého vystřihu. Ten muž je ztracený, probleskne mě hlavou, padne mě k nohám, jsem si tím jista, o tom se už nedá pochybovat, vnímám, že to tak cítí i on a je svými pocity zmatený. Jakoby ještě nikdy nezažil, nechat se tak rychle okouzlit nějakou ženou, řasy se mu chvějí a já bez jediného mrknutí jeho pohled opětuji, dívám se na něj jako had na kořist, s jistotou že mně neunikne.

Po chvíli přemýšlení souhlasné přikývnu, nic jiného se nedá dělat, mohla bych se ještě více zlobit, ale nesmím na Viktora moc tlačit, tak se jen s pochopením usměji a oba mlčíme, tu chvíli ticha využiji k obdivu jeho oči, mají fascinující modrou barvu a nebezpečnou hloubku, téměř celá jejich rodina má tak krásné oči, rychle si vybavím jeho sourozence, hlavně všechny bratry. Jsou úžasní, krásní a žádoucí, obdivovaní spoustou žen, které o nich marně sní, a já jednoho z nich mám na dosah ruky, je to až neuvěřitelné, ale teď není čas se opájet svým štěstím. Rozhoduji se nedát mu najevo, že vím kdo je a tak ho připravit o jeho velkou výhodu, ženy ho obletují, dostane každou, kterou chce, ale se mnou to tak lehké mít nebude, nehodlám mu padnout k nohám a nebudu ho rozmazlovat, chci být na něj tvrdá, jen to na takové muže platí.
Bude cedit krev, mě si bude muset zasloužit, navíc ze všech bratrů, mě nejvíce vždy zajímal bratr jiný, jménem Filip, znovu si opakuji v duchu jeho jméno a vybavím si jeho kouzelný obličej, úchvatné modré oči stíněné dlouhými řasami. Škoda, že právě on není na Viktorově místě, zalituji a najednou se mně zastaví dech a srdce leknutím vynechá jeden úder, jako blesk mě projelo myslí, že i Filip je tady v hotelu a možná je zrovna u baru a já jsem ho kvůli nehodě s vínem přehlédla. V tom případě má Viktor smůlu, na Filipa nemá, ztratil by tím u mě šanci, Bože, proč jsem si u baru muže lépe neprohlédla, jak jsem mohla udělat takovou chybu, vždy mám o mužích ve své blízkosti přehled. Starám se, abych nepřišla o skleničku vína a klidně minu Filipa, muže, po kterém dlouho od prvního okamžiku, co jsem ho spatřila, vždy i když zatím platonicky toužila.

On je jiný než ostatní bratři, liší se vším, nejenom povahou, chováním a tím, jak se výhýbá tisku, hlavně je výjimečně krásný, vzrušivý, zvláštní, tajemný a jemný, snad proto nejvíce ženami vyhledávaný, často se neukazuje ve společnosti, obtěžování od žen mu velmi vadí. Ale to mě nezastaví, mám možná na dosah ruky muže, kterého si ze všech mužů přeji nejvíc, musím svou chybu napravit a jít okamžitě zpět k baru, ale Viktor mně stojí pevně v cestě a za loket mě stále drží způsobem, jako by mě chránil a nemá v úmyslu mě pustit, asi má strach, že mu zmizím. Začíná se chovat majetnicky a pod záminkou, že chce vyřešit mé zničené šaty, si mě přivlastnil, na skvrnu často hledí, začínám přemýšlet, co ho více zajímá, zda pohled do výstřihu nebo moje poničené šaty.
Zabírá si mě pro sebe, ale to teď nechci, v tuto chvíli mě to vadí, Viktor mně překáží a nemám chuť s ním právě teď cokoliv řešit, navíc mě stále nenápadně, krok za krokem, tlačí pryč od baru, proč to dělá, u baru jsou ještě volná místa. Je v tom snad úmysl, zvažuji všechny možnosti i tu, že Filip bude u baru a Viktor jistě dobře ví, že kde je Filip, ostatní muži nemají velkou naději na úspěch a proto mě možná odvádí ke stolu, Zastavím se, dál odmítám jít, nechci s ním sedět u stolku pro dva a snažím si ruku osvobodit z jeho prstů, nakonec mě nerad pouští a já, beze slova vysvětlení ponechám Viktora jeho osudu. Obejdu ho a spěchám zpět k baru, myslím jen na Filipa, na to jaké to bude, když se s ním setkám, u baru nebude problém se s ním seznámit, jen aby tam byl, jeho jméno mě tepe v hlavě, stávám se jim zase posedlá a to je nebezpečný stav i pro mě.

Usednu na stoličku a nahýbám se, abych si prohlédla všechny muže u baru, ale je to zbytečná námaha, Filip tady není a ostatní muži mě nezajímají, vytrácí se ze mě nadšení, naděje už ve mně třepotala křídly, ale ty teď zplihle visí k zemi. Doufala jsem, že Filip bude ten muž, který pro mě všechno změní, jak tento večer a tak možná i celý život, ale není mě asi souzeno se s ním setkat, osud dovede být krutý. Ohlédnu se a spatřím Viktora, jak se vrací k baru, ani to co jsem mu teď provedla, ho neodradí, jde za mnou a vidím v jeho tváři zarputilost, nemíní se nechat lehce odradit. Snad to není znamení, že mým osudem je právě on, možné je všechno, jsem asi příliš vybíravá a měla bych slevit, i on je muž, o kterém ženy marně sní. Nehledám přece životní lásku, jen dobrého společníka na večer, nebo na pár týdnů a možná i navždy.
Nic dopředu nevylučuji, těžko najdu lepšího chlapa než je Viktor, když Filip tu není a kdo ví kde je mu konec, tak tím vyvoleným pro mě bude jeho bratr, rychle vydechnu zklamání a s povzdechem se připravuji na Viktora, stojí chvíli beze slov za mnou, předstírám, že o něm nevím. Konečně natáhl ruku a opřel se o barový pult těsně vedle mě, zacítím jeho upřený pohled na své tváři, tak dobře pomyslím si, ale ať si potom nestěžuje, až ho to semele, je to jeho volba, chce se mnou zaplést, tak bude mít, co chce, nemíním mu to rozmlouvat. Jsem natolik dobrá, že může být rád, když se mu budu věnovat, získáme tím oba, já potřebuji mít u sebe nějakého muže a on je ten nejlepší, kterého jsem mohla potkat, může být pro mě velká výhra, jen to nesmím zkazit a musím si vybrat správnou roli, kterou budu pro něj hrát.

Viktor je podle toho, co se o něm píše velmi prudký a odolný, ale je i typ muže ochránce, obětavý a neohrožený zachránce žen v tísni, musím působit nevinně a zranitelně a začnu s tím hned, sklopím nejistě oči před jeho pohledem, provinile zamrkám a podívám se na něj bezbranně, dlouhým pohledem zpod svých řas. Okamžitě se mně vpíjí do očí, ty ho prozradily, ale už se více ovládá, jeho tvář už většinu citů tají, on je opravdu tvrdý a emoce skrývá hluboko v sobě, ale marně, mám ho přečteného, vím, že už také hraje svou roli, aby mě dostal. Pozorně ho sleduji, chci vědět, zda je nespokojený, že jsem ho opustila a odešla zpět k baru, zdá se, že mu nevadí, nebo to nedává najevo, i když mě to k němu nesedí, asi se bude krotit, chce mě a udělá proto vše, co bude třeba, možná obětuje i svou mužskou hrdost.
Nemám už žádné pochybnosti, k němu si budu moci dovolit mnohem víc, u něj mě všechno projde, sklouznu ze stoličky a zvednu k němu hlavu, a naše oči se okamžitě zaplétají. Slyším, jak vzrušeně dýchá, ale jen tak oba stojíme a čekáme, nevím vlastně na co, přemýšlím rychle co dál, ale další tah je na něm, i on přemýšlí, jak na mě, je na tom stejně jako já, jen je tu jeden rozdíl, každý z nás přemýšlí o něčem jiném. Já myslím na Filipa, ještě se utěšuji nadějí, že dnešním večerem svět přece nekončí, zítra se všechno může změnit, když zůstanu s Viktorem, musím Filipa dříve nebo později potkat. Jsem už rozhodnuta, do té doby si zatím ponechám Viktora, přejedu ho zkoumavým pohledem, okamžitě se napřímil, je urostlý, má rozepnuté sako a volnou ruku zastrčenou v kapse kalhot, sluší mu to, je hezký, příjemný a velmi mužný, nemusí to být s ním špatné.

Konec 1. části - 2. kapitoly


Elis
Milostné rošády - 2. kapitola - Lepší vrabec v hrsti - 2. část

Svůdně se na něho usměji, oplatí mě milým úsměvem a oči se mu rozzářily, v duchu mám trochu výčitky, že se chovám jako mrcha, ale tak to v životě chodí, jsem v těžké situaci, toužím po jiném bratrovi a musím se spokojit s tímto, ale možnost získat Filipa za vše, co budu muset podstoupit, mě každopádně stojí. Z myšlenek mě vyruší Viktorův hlas, "Co uděláme se skvrnou?", zeptá se s očekáváním, kvůli Filipovi jsem málem na šaty zapomněla, rychle položím na skvrnu dlaň a zacítím, že je suchá, horkost v mém těle ji vysušila. Zvednu k němu oči, jeho pohled je přilepený na má prsa, jako by to byly pro něj magnety, kterým neodolá, pokrčím rameny, ale jeho utkvělý pohled mně zvedl náladu, najednou se cítím uvolněná a rozverná, už není proč smutnit, chci si dnešní večer užít, Filipa klidně můžu potkat zítra a všechno se změní.
Pobaveně sleduji jak, Viktor prudce polkne, odtrhne pohled od skvrny a konečně se mě podívá zase do očí, je náhle nejistý a zeptá se váhavě, zda skvrna nepůjde vyčistit, odpovím s úsměvem, že možná, ale nemám u sebe nic, čím bych to zvládla. Začal se rozhlížet usilovně kolem a hledá pomoc, spatřil barmana a zvedá ruku, chce ho přivolat s nadějí, že nám nějak pomůže, od začátku si všimám, že nás barman celou dobu pozoruje, Viktorův zájem o mě mu vadí, to je mně lhostejné, ale tím více po jeho přítomnosti netoužím. Zachytím Viktorovu ruku a požádám jen o kapesník, je trochu v rozpacích a mě situace začíná čím dál více bavit, nikdy bych do něj neřekla, že ho něco vykolejí a že to bude zrovna skvrna na šatech, by mě nikdy nenapadlo, je to přece muž, který si vždy ví rady.

Navíc za nic nemůže, je v situaci se skvrnou zcela nevině, ale na tom nezáleží a bavím se tím, jak nervózně hledá kapesník, jeden již našel, ale nebyl čistý, s omluvným úsměvem a ho zastrčil zpět do kapsy a hledá dál, soustředěním pevně stiskl ústa. Úleva se mu objeví ve tváři, když konečně kapesník vyloví ze zadní kapsy, okamžitě bez rozmýšlení mě sám skvrnu začne čistit na místě, kde ruka muže, který není mým milencem, nemá co dělat, překvapeně ucuknu, nečekala jsem to, svou nelibost dávám hlasitě najevo a překvapilo mě, jak se polekal. Divná reakce, on je přece lev salónů, zvyklý zacházet s ženami, ale možná to tak úplně není, uvědomím si, že ze svých bratrů měl nejméně milostných avantýr, o kterých by se psalo v bulváru, asi je věrný a není přelétavý jak motýl, docela mě to potěší, ale stejně ho zpražím rozhořčeným pohledem.
Stáhl rychle ruku, jako by se spálil, je na něj zajímavý pohled, brebtá omluvu, že to bylo v zápalu snahy skvrnu vyčistit, je mě do smíchu nad jeho rozpaky, jsem v pokušení se naplno rozesmát, ale ovládnu se a odmítnu podávaný kapesník s narážkou, že jak je vidět, ten skvrnu nevyčistí. Viktor ztratil řeč, faux pas s kapesníkem ho vyvedlo z míry, zase jen stojíme a hledíme na sebe, mě již o skvrnu nejde, ani o šaty, to je pro mě teď vedlejší, ráda bych se zeptala, zda je v hotelu Filip, ale to teď není možné. Obávám se, že tím zničím pouto, co mezi mnou a Viktor vzniká, je zatím velmi křehké, vzpomenutí jeho bratra by mohlo mít nedozírné následky, ono dva si nejsou příloš blízcí, to nemohu riskovat, Viktor je pro mou budoucnost důležitý, pokud je v mém osudu potkat Filipa, jistě se s ním po boku Viktora setkám.

Nahnu se blíže k Viktorovi a zašeptám mu, že si vezmu jiné šaty a usměji se na něj, rozehrávám dál svoji hru a vím, že v ní Viktor padne, snažím se být svůdná a šířit kolem sebe své kouzlo a úplně vidím, jak Viktora přímo ovijí a on se vlbec nebrání, bude lehká oběť. V očekávání se na mě dívá, hodnotím ho znovu pohledem, bude to s ním ještě snazší, než jsem si myslela a oznámím, jen tak ledabyle, že se půjdu převléct, Viktor s úlevou přikývne, je asi rád, že problém zmizí a skvrnu nemusí řešit. Chystám se odejít, a Viktor se zeptá, "Mám vás doprovodit?". Zavrtím hlavou, že to není třeba a otočím se k němu zády, ještě za mnou volá, že tady u baru na mě počká, přikývnu a rychle odcházím, v hale netrpělivě přivolávám výtah, spěchám, chci mít dostatek času se znovu upravit, na dnešním večeru mě ještě více záleží než předtím.
Mám sice v úmyslu Viktora nechat dlouho čekat, trochu obav, jestli přijdu nebo ne, mně prospěje a jemu neuškodí, přemýšlím co s Viktorem dál, kam až jsem schopna zajít a mačkám tlačítko výtahu, když ze zadu někdo natáhne ruku a přitlačí ji na mou, prudce se ohlédnu, je to barman. "Co to děláte!", ohradím se, "Chci vám jen pomoci.", říká celkem klidně se zvláštním pohledem, "Děkuji, ale nepotřebuji, přivolat výtah zvládám sama!", odpovím a v hlase mě zazní podrážděný tón, ten barman na můj vkus začíná být moc drzý. Jsem netrpělivá, kde je ten výtah, stále nejede a já chci rychle pryč, začínám být nervózní, instinkt mě napoví, že z barmana koukají potíže, stále se tak podivně dívá, jsem tím znepokojena, něco zvažuje a nakonec se zeptá, "Víte kdo je ten muž, co se vám dvoří?", vteřinu zaváhám s odpovědí, ale nakonec řeknu, že nevím.

A co je mu vůbec do toho, co se tak stará, konečně přijel výtah, rychle vcházím a mačkám své poschodí, ale výtah stojí, barman do výtahu nakročil a blokuje zavření dveří. "To jsem si myslel!" povídá a začne vyprávět, že sem všichni muži z rodiny jezdí každý rok a co dělají si ani nepředstavím, ale už ho dál nechci poslouchat, zvyšuji hlas a vyzvu ho k opuštění výtahu, ale nepohnul se a já začínám zmatkovat, nevím jak se ho zbavit. Těžko ho vytlačím ze dveří, "Běžte okamžitě pryč!", řeknu důrazně, ale barman nereaguje a dokonce se pohnul směrem do výtahu, přitisknu se na zadní stěnu, "Vypadněte, nechci nic slyšet!", už přímo křičím. "Proč se bojíte, já vám nic neudělám.", zeptá se překvapeně, zní to sice pěkně, ale vůbec mu nevěřím, navíc mu stačí udělat jeden krok, dveře se zavřou a budu s ním sama ve výtahu.
A to je nebezpečné, možná bych raději měla vyběhnout ven, ale určitě by mě zachytil, kdyby aspoň někdo kolem šel nebo mě uslyšel, znovu ho vyzývám k odchodu, poslední slova křičím co nejvíce nahlas, konečně zaslechnu kroky a rozhodný hlas se výhružně zeptá, "Co se tady děje!". Barman se prudce otočí a řekne, že nic, jen mě pomáhal do výtahu a rychle odchází, Viktor nahlédne do vnitř a na první pohled vidí, že jsem vyděšena, "Obtěžoval vás?", zeptá se, přikývnu, "Dá se to tak říct!", odpovím a s úlevou si vydechnu, jsem moc ráda, že včas přišel, zacítím k němu vděčnost a náhlý nával citu, kterému nerozumím a jsem tím zmatena, opravdu to tak cítím, Viktor u mě stoupl v ceně, v hlavě mě vzklíčí myšlenka, že takového muže ve svém životě potřebuji, cítím se s ním v bezpečí, "Pojedu s vámi!", rozhodne se, ale zavrtím odmítavě hlavou.

"Není třeba, už je všechno v pořádku a za chvíli se vrátím!", odbudu ho a Viktor zaváhá, je překvapen, asi předpokládal můj souhlas, jako by přemýšlel o tom, proč ho odmítám, ale nakonec přikývne a vystoupí z výtahu. Dveře se zavírají a Viktor náhle zakřičí, jaké máte číslo pokoje, bez váhání mu odpovím, až potom přemýšlím, jestli jsem udělala dobře, výtah se tiše rozjíždí a já přes sklo ve dveřích na okamžik zahlédnu barmana, jak stojí v zadu, ukrytý v šeru schodiště, vše sledoval a zná i číslo mého pokoje, musím si na něj dávat pozor. Přemýšlím i jeho slovech, to co říkal o bratrech, může být, ale také nemusí být pravda, asi sem nejezdí proto, aby tady jen páchali dobré skutky, chtějí se tady bavit a užít si, ale je také možné, že barman je pomlouval, aby mě vztah s Viktorem překazil, jak je vidět, bratry nesnáší a co dělali předtím, se mě stejně netýká.
Konečně je výtah na místě, rychle kráčím chodbou k pokoji, je tady více výtahů a tak se ohlížím, nechci se zase nechat barmanem překvapit, budu si napříště vždy dávat dobrý pozor. Spěšně otevírám dveře pokoje a dobře za sebou zamknu, nestojím o další překvapení, svléknu si šaty a všimnu si, že mám vínem zabarvené i kalhotky a celá se lepím, nedá se nic dělat, musím jít do sprchy. S tím jsem nepočítala, budu mít zničený účes a možná i make up, svléknu se a vlasy si balím do ručníku zrovna ve chvíli, když zazní klepání na dveře, leknu se, první kdo mě napadne, je barman. Zase otravuje, nedá mě pokoj, potichu přistoupím ke dveřím, polekaně naslouchám, zacítim nával úzkosti, ale za dveřmi je ticho, nic neslyším, zaváhám, nakonec se strachem se chvějícím hlasem zeptám, "Kdo je?".

Konec 2. části - 2. kapitoly
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Simča Simča | 18. prosince 2014 v 10:31 | Reagovat

Elis to je perfektní a cítím zápletku! Těším se jak to budeš popisovat! [:tired:]

2 Lamilka Lamilka | Web | 18. prosince 2014 v 11:14 | Reagovat

Muž ochranitel u mne vede. Hezky napsané :-)

3 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 18. prosince 2014 v 12:38 | Reagovat

Páni. Zdá se mi, že co se týče nápadu, je to zatím tvůj nejlepší příběh. Jsem moc zvědavá, s kým nakonec bude.
Nemám ji ráda, hlavně proto, jak si hraje s Viktorem (ačkoli, o naší také není bez viny), ale přeji ji, aby získala to, po čem její srdce prahne.
Nemůžu se dočkat pokračování. Jen tak dále!

4 Akim Akim | E-mail | Web | 18. prosince 2014 v 12:58 | Reagovat

Také jsem velmi zvědav, jestli se hlavní hrdinka spokojí a bude uspokojena vrabcem, tedy Viktorem, či dál bude lačně toužit po holubovi v podobě Filipa. A jestlipak změní názor na toho, jí tak nesympatického kořalečníka. :-P Anebo se na touhou provoněné scéně objeví někdo další? ;-)

5 Deana Deana | 18. prosince 2014 v 13:16 | Reagovat

Príbeh je perfektný, som zvedavá na pokračovanie O_O
S Viktorom nezostane, je krásna a bude chcieť to najlepšie ;-)

6 murielana murielana | Web | 18. prosince 2014 v 13:17 | Reagovat

Páni, báječný příběh[:tired:]chci být na jejím místě ;-)

[4]:Koho si má vybrat nevím :-?

7 Akim Akim | E-mail | Web | 18. prosince 2014 v 13:20 | Reagovat

[6]: Necháme to na Elis, zajisté nás něčím překvapí, jak je jejím zvykem, ona je prostě skvělá... :-P

8 pavel pavel | Web | 18. prosince 2014 v 14:20 | Reagovat

Zrovna dnes mne v metru jeden chlap polil kabát kafem a ani se mi neomluvil. Kdyby byl ten Viktor slušnej a chytrej, tak by ten flek za bratra hned nějak vyrovnal a neříkal, že se to zítra vyřeší a nebo by tě aspoň vzal do pokoje do koupelny a tam by se pokusil ty šaty vyčistit... samozřejmě by bylo potřeba je i svléknout. :-D

9 Aliwien Aliwien | E-mail | Web | 18. prosince 2014 v 14:26 | Reagovat

Začíná to být napínavé a to je jedině dobře.  U první kapitoly jsem Ti napsala, co mne při čtení ruší. Platí to i u této kapitoly, i když chápu,  že to je Tvůj styl psaní. Ale zkus se nad tím trochu zamyslet a uvidíš sama, že dílko po drobných úpravách bude čtivější. Ale do ničeho Tě nenutím,  jen se Ti snažím vysvětlit, jak Tvoje dílko při čtení působí na mne jako čtenáře.

10 Zdena Zdena | 18. prosince 2014 v 14:41 | Reagovat

Nááádhernýýý, začetla sem se a spálila plech vanilkových rohlíčků! [:tired:] A nelituji, pěkně sem si početla a zasnila se ;-)

11 Zdena Zdena | 18. prosince 2014 v 14:45 | Reagovat

[9]: To si zvykneš, chodím k Elis dlouho, co měla původní blog a píše skvěle, čtivě a živě :-)

12 Beatricia Beatricia | Web | 18. prosince 2014 v 17:56 | Reagovat

Začíná to být napínavé. Autorka správně končí v nejvypjatějším okamžiku děje. Ať si čtenáři lámou hlavu a jsou nedočkaví na další pokračování.
Já se domnívám, že klepal Viktor. Těším se na rozluštění problému. :-)

13 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 18. prosince 2014 v 19:23 | Reagovat

Som strašne zlý a všetko kúzlo pokazím. Za dvermi stojím totiž JA!!! :D

14 Blanka Blanka | 18. prosince 2014 v 19:37 | Reagovat

Skvělý příběh,   jsem taky zvědavá  jak  to bude pokračovat :-)

15 Rosetta Rosetta | Web | 18. prosince 2014 v 19:56 | Reagovat

Děkuju za hezký komentík :-) nezlobse, ale já nečtu příběhy atd. ani u svých Spřátelených Webů...

16 pax pax | 18. prosince 2014 v 20:08 | Reagovat

Začíná to být napínavé... ;-)

17 Alka Alka | E-mail | 18. prosince 2014 v 20:10 | Reagovat

Skvělý, bude to zaláskovaný příběh, to mám ráda O_O  :-)

18 stuprum stuprum | Web | 19. prosince 2014 v 3:57 | Reagovat

Kalhotky od vína. :-D

19 Elis Elis | Web | 19. prosince 2014 v 6:28 | Reagovat

[1]: Díky, ale sama nevím jak to, co myslíš budu popisovat, to je na psaní to nejtěžší...

[2]: Děkuji, i já mám ráda typ muže ochranitele...

[3]: Díky, hlavní hrdina je mrcha, ale to muži mají kupodivu rádi, nebezpečí a vzrušení je přitahuje, hodnou holku nechávají sedět v koutě...

[4]: Akime, když není na dohled nic lepšího, tak je dobrý i vrabec v hrsti, ale touha po někom jiném z mysli nikdy nevymizí a kolem krásných žen je plno mužů, ale co bude dál neprozradím ...

20 Elis Elis | Web | 19. prosince 2014 v 6:34 | Reagovat

[5]: Děkuji, uvidíme jak to dopadne s Viktorem...

[6]: Děkuji, uvidíme jak to dopadne...

[7]: Akime děkuji, chystám překvapení, zvraty, nebezpečí a šoky...

[8]: Pavle, to měl asi udělat a potom ji někde svléknout šaty, ale byl vyveden z míry v nesnadné situaci, ale on se polepší, slibuji...

21 Elis Elis | Web | 19. prosince 2014 v 6:42 | Reagovat

[9]: Děkuji, a tvou připomínku chápu, už jsem ti odepsala v předchozím díle, ale je to můj styl a nemohu ho změnit, nemám ráda, krátké věty, rozsekávání a kouskování myšlenek a děje...

[10]:[11]: Díky a spálené vanilkové rohlíčky mně mrzí... v druhém příspěvku máš pravdu, je potřeba si přivyknout, každý styl psaní se odlišuje a záleží jen na zvyku...

[12]: Děkuji za komentář, napětí je v každém příběhu důležité, uvidíme příště kdo je za dveřmi...

[13]: To je dobrý nápad, že bych tě začlenila do příběhu, ale nevím jakou postavou by si chtěl být :-D

22 Elis Elis | Web | 19. prosince 2014 v 6:47 | Reagovat

[14]:[16]: Holky díky za pochvalu...

[15]: Já taky děkuji za komentář a chápu, každý má rád něco jiného...

[17]: Díky a zaláskovaný příběh to bude ve všech podobách co vztahy a láska přináší, od těch dobrých až po ty zničující...

[18]: Víno je zrádné dostane se všude...

23 Dáša D. Dáša D. | 19. prosince 2014 v 9:24 | Reagovat

Skvěle napsaný, dávám palec nahoru  :-)

[12]: Za dveřmi bude ten co nepřišel na rande :-?

24 pavel pavel | Web | 19. prosince 2014 v 16:28 | Reagovat

[21]: - 13   Určitě tím v její posteli. :-D

25 Elis Elis | Web | 19. prosince 2014 v 17:20 | Reagovat

[23]: Děkuji a máš zajímavý odhad, kdo bude za dveřmi ...

26 Elis Elis | Web | 19. prosince 2014 v 17:21 | Reagovat

[24]: Pavle, tak by to skončilo, v případě, že by šli čistit šaty na pokoj... :-D

27 Vivi Vivi | Web | 19. prosince 2014 v 18:04 | Reagovat

Najprv som si samozrejme musela prečítať prvú kapitolu. Zaujalo ma to aj ked sa mi hned zo začiatku nechcelo púštat do takej dlhej story ale stálo to zato. Píšeš krasne:ň

28 Unicorns Unicorns | 19. prosince 2014 v 19:56 | Reagovat

Dobrý den / Ahoj, chtěli by jsme vás jako třída požádat, zda by jsi / jste nezahlasoval/a za naší úžasnou kamarádku a spolužačku Andie, byli by jsme Vám opravdu velmi vděční. Omlouváme se, zda jsme to v nedávné době už posílali, ale Andie je teď ve finále a my chceme aby prostě vyhrála, protože pro naši třídu dělá prostě všechno. <3 :-)
Kamarádka je pod 01. Andie
Ještě jednou moc, moc děkujeme, vážíme si toho
http://mkunis-ndobrev.blog.cz/1412/finale-vanocni-souteze#_=_

29 Fredy Kruger Fredy Kruger | 19. prosince 2014 v 22:27 | Reagovat

" To bratranec  se strýcem !... swiňáci !!"

" Kurwa !  co bude to za práci ?
... věž s dámou ti nacpali do držky ??"
( řve MUDR Wuull )  sečkej !...a vytrž... ty !"

Též sestra řve : " Doktor vám  figurky vyjme !!"

" Drž se ty kluku  a nepoblij mě !
... sáhnu do tě jak do krávy !"
... lékař si vyhrnul rukávy
a hrábnul dovnitř až ku pupku !

" Mám je ! již tahám je z žaludku !
... podruhé dej si bacha,
k úrazu dojde i v šachách !"

" Útočit na mě chtěl zezadu,
já královskou dělat chtěl rošádu,
on popad věž s králem ... já bránil se sice ...
cpal mi je do držky ( já držen byl strýcem )

Teď nacpu mu dámu do zadnice,
koníka, pindíky, možná i více !! "

... chrochtá si chlapec :  " Však pozná ten prevít !!"
.... bratranec zatím o ničem neví ...

... hoch figurky pobral špit : " Počkej ty  swině !"
... a k bratranci plíží se pomstychtivě ...

30 Elis Elis | Web | 20. prosince 2014 v 6:09 | Reagovat

[27]: Děkuji, za krásný komentář a pochvalu...

31 Ko Ky Ko Ky | E-mail | Web | 20. prosince 2014 v 13:16 | Reagovat

Parádní jsem ráda, že jsem se mohla zase něco počíst a slyšet další pokračování první části a i teď s klidným svědomím mohu říci,že i se nadále těším na další díl. :)

32 Elis Elis | Web | 21. prosince 2014 v 21:33 | Reagovat

[31]: Děkuji...

33 Ko Ky Ko Ky | E-mail | Web | 26. prosince 2014 v 14:34 | Reagovat

[32]:
není zač ;)

34 Miloš Miloš | Web | 27. prosince 2014 v 22:03 | Reagovat

To je napínavé, hned jdu na 3 díl :-)

35 Vanessa Vanessa | E-mail | Web | 28. ledna 2015 v 23:39 | Reagovat

Už jsem na ní změnila názor. Ale nejspíše chce hodně vidět Filipa, když zachází až tak daleko. Jinak je to poutavě a krásně napsané!

36 Elis Elis | Web | 29. ledna 2015 v 7:28 | Reagovat

[34]: Díky...

[35]: Děkuji... Filip je v této fázi příběhu pro ni velmi důležitý

37 Artis Artis | Web | 8. února 2015 v 13:35 | Reagovat

Pořád jen Filip, Filip, Filip.. Přijde mi to dosti hnusné vůči Viktorovi, ale snad se jí otevřou oči. Ale skvělý napínavý konec. Jdu hned na další díl.

38 Elis Elis | Web | 8. února 2015 v 14:21 | Reagovat

[37]: Uvidíme, jak se děj bude odvíjet, kdo nakonec bude její favorit...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
"Kdo není milován, je sám i v davu."