"MILUJEME TY, CO NÁS ODMÍTAJÍ A ODMÍTÁME TY, CO NÁS MILUJÍ"
Zdroj fotek - publicdomainpictures.net - wallpapers - pixabay.com
elisblog@seznam.cz
"Sex-appeal žen je umění vyvolat u mužů touhu po tom, co už znají."


"Láska je ze všech vášní nejsilnější, útočí na srdce, hlavu i tělo"

Založila jsem si druhý "modrý blog" - wonderful-world-elis.blog.cz
Bude mít rubriky - básně, povídky a články s různými náměty atd.
Na druhém blogu je publikován článek - "Nesnáším loučení"


Tento "červený blog" zůstane k publikovánívelmi oblíbeného
a vzrušující příběhu "Letní romance s Borisem".

"V životě je jen jediné štěstí, milovat a být milován."

Informace ke službě "Odběr novinek" na tomto blogu.
Přihlaste se k odběru novinek, budete upozorněni emailem na
nový článek, nezapomeňte otevřít a odkliknout potvrzující email.
Email jde cestou blogu.cz, vaše emailová adresa zůstane utajena!

"Teorie lásky je božská, její praxe ďábelská."

Moc mě mrzí, že vás nechávám dlouho čekat na pokračování příběhu ale
není to mou vinou, pokračování jsem napsala a mělo být publikované
před koncem září, ale k tomu nedošlo, člověk míní a osud mění.
Upravovala jsem před zveřejněním závěr příběhu a zkolaboval mi
notebook, měl už nějakou dobu potíže, ale doposud fungoval.
Přestal v nejméně vhodnou chvíli, v opravě byl tři týdny,
bohužel soubor s pokračováním je nenávratně pryč.
Musím pokračování psát znovu a můj styl psaní je dost náročný,
nejen na správné rozpoložení a invenci, ale hlavně na čas.
Píšu od konce října, snažím se to zvládnout co nejdříve,
spěchám, ale ne na úrok kvality, musím mít z toho
dobrý pocit, jinak bych to nemohla publikovat.
Zatím vás něčím potěším, doplnila jsem fotky nových postav,
které se v příběhu připletou Emily do života a vyměnila
jsem foto Fabia za vhodnější, kde mu to moc sluší.

NOVĚ ZVEŘEJNĚNO V SRPNU
LETNÍ ROMANCE S BORISEM - 28.část

V některých případech se nový návštěvník blogu nechá odradit tím,
že se jedné o více dílný příběh a že by nepochytil o co jde.
Ale každá část příběhu má uzavřený děj a lze si
ji přečíst i jako samostatnou povídku...

"Láska vám může srdce naplnit, zlomit a znovu vyléčit."

Děkuji za návštěvu, budu ráda pokud zanecháte v komentářích své
názory a zůstanete pravidelnými návštěvníky blogu.
Děkuji holkám, které sem mnou přešly ze dvou zrušených blogu.

"Sex bez lásky je jen prázdný prožitek"

Ústava ČR chrání práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti zákonem.
Autorské právo - zák. č. 121/2000 Sb. ve znění pozdějších novelizací.
NA VŠECHNA DÍLA ZVEŘEJNĚNÁ NA TOMTO BLOGU SE VZTAHUJÍ
AUTORSKÁ PRÁVA, KOPÍROVÁNÍ NEBO ŠÍŘENÍ JE ZAKÁZÁNO!!!

"Láska je pokrmem žen, pro muže je kořením."

Letní romance s Borisem
Příběh je napsaný podle skutečných událostí, pro postavy
jsem vyhledala fotky dvojníků. Můžete si tak při
čtení vytvořit lepší vizuální představu.
Borisovo životní krédo: "Kdo dostal polibek a nevezme si vše,
zaslouží si ztratit i to, co už získal!"
HLAVNÍ POSTAVY PŘÍBĚHU "LETNÍ ROMANCE S BORISEM"


Můj nezapomenutelný Silvestr

30. prosince 2014 v 19:02 | Elis |  Příběhy ze života

Elis
Můj nezapomenutelný Silvestr

Většinou zážitky spojené se Silvestrem nevybočují z řady jiných oslav a za pár dnů si na něj už nevzpomeneme, ale některý Silvestr je přece jen výjimečný a utkví nám v paměti, je spojený s něčím mimořádným a neobvyklým, co se již nikdy nebude a nemůže opakovat. Pro mě tímto nezapomenutelným Silvestrem, byl ten, který jsem po prvé nestrávila pod dohledem svých přísných rodičů doma a chystala jsem se na něj přepečlivě, byla jsem rozhodnuta si vše pořádně vychutnat.
Rodiče, rozdávající poslední úzkostlivé rady, jako drž si kluky od těla, nebo nepij alkohol, jsem už téměř nevnímala a jen na všechno jsem přikyvovala pro jejich klid, bylo mě už osmnáct a chtěla jsem si všechno dělat po svém. Ale tajně a nazapřenou, protože jinak by mě nepustili, i tak to těžce nesli s hlavou plnou představ nebezpečí, které na jejich jedinou dceru číhá, nejraději by mě z domu pustili jen s pásem cudnosti, kdyby věděli kde ho sehnat. Nepochopili, jak je to všechno zbytečné a navíc zapomněli, že zakázané ovoce nejvíce chutná a vše to co zakazují, jsem chtěla vždy poznat a hodně věcí i poznala, už jsem přece byla dospělá.
Jen tátovi jsem slíbila, že se vrátím nejpozději v jednu v noci, věděla jsem, že bez slibu by mě nedovolil odejít a vrhla se do víru oslav v jednom podniku, kde se tančilo, pilo a flirtovalo, ale ta oslava není sama o sobě příliš důležitá, i když tam můj Silvestrovský příběh začal. Část večera jsem strávila v houfu spolužáků z gymplu a bylo to pěkné, ale při tanci s jedním z nich, mu položil někdo ruku na rameno a řekl, "Kámo dovolíš?!", zvedla jsem hlavu, byl to kluk, spíše už muž, který mě sledoval delší dobu od baru.
Nečekal na odpověď a mého překvapeného tanečníka odstavil bokem, vzal mě do náruče a bylo rozhodnuto, i když v té chvíli jsem to ještě nevěděla, po tanci mě dovedl ke stolu a vrátil se na bar, ale nikdy pro mě nepřišel. Vždy mě uzmul z náruče jiného kluka, jako by se tím bavil, kluci zuřili a domlouvali se, že až půjde na toaletu, dají mu, co proto, holky mě naváděly, abych ho odmítala, ale to jsem nechtěla, už jsem měla trochu popito a toužila jsem po dobrodružství.

Neznámý muž mě přitahoval čím dál víc, byl nejen pohledný, ale imponoval mě svým mužným chováním a silně jsem vnímala, jak mezi námi začíná vznikat přitažlivost. Kluci mně přestali zajímat, nesahali mu ani po kotníky, i když jsem si z nich pro jistotu jednoho vybrala, aby mě později doprovodil domů, ale doufala jsem, že to nebude nutné, že budu mít jiný doprovod. Byla jsem stále s ním, už mě nevracel ke stolu a zval mě k baru, do půlnoci chyběla necelá hodina a já jsem mu úplně propadla, byl jiný než kluci, zábavný, milý a okouzlující, vzhlížela jsem k němu s obdivem a prozradila mu, na co se kluci chystají.
Mávl nad tím rukou a řekl, že bychom měli stejně odejít, přišel sem náhodou hledat známého a zůstal jen kvůli mně, tento podnik nemá úroveň, vezme mě někam jinam, kde Silvestra slaví jeho známí. Po chvíli váhání jsem přikývla a domluvili jsme se, jak nenápadně zmizet, on na mě počká za rohem v uličce, ale musíme si pospíšit, do půlnoci mnoho času nezbývá a tak se i stalo. Ale mělo to jen jeden zádrhel, nemohla jsem si vzít kabát, neměla jsem lístek od šatny, vyběhla jsem ven je v šatech, s nahými rameny a hned mě roztřásla zima.
Celý týden bylo mírné počasí, ale den před tím napadl sníh, přes den roztál a nyní mrzlo, chodníky klouzaly, měla jsem problém udržet se na vysokých podpatcích. Přivítala jsem, když mě objal kolem ramen a pevně držel, ale i tak jsem mu vyklouzla z rukou a upadla, navíc jsem se třásla zimou a ocenila jsem, že mě dal své sako. Dalšímu mému pádu zabránil tak, že mě vzal do náruče a nesl mě až na hlavní třídu, naštěstí to nebylo daleko, ale bez pohybu jsem ještě více mrzla a měla obavy z jeho uklouznutí, padala bych na zem ještě z větší výšky.
Ale všechno ustál a postavil mě na chodník před jedním klubem, zábava tam byla v plném proudu, bylo tam teplo a já se konečně mohla trochu zahřát. Dlouho jsme tam bohužel nezůstali, jeho známí tam nebyli, obcházeli jsme tedy další místa, kde by podle něho mohli být. V třeskutém mrazu to bylo šílené, stále jsem doufala, že v dalším podniku už zůstaneme, ale nikde své známé nenašel a napadlo ho, že asi šli do jednoho bytu, který je kousek odtud. V té chvíli se mé klíčící podezření, stalo jistotou, on mě chce dostat do postele, zablikalo mě výstražně v hlavě a chtěla jsem odejít, ale za spolužáky jsem se vrátit nemohla a bez kabátu zase domů a navíc chodníky samý led mě od toho odradily.

Stejně jít sama až na sídliště, když za chvíli bude půlnoc, jsem se docela obávala, bude ohňostroj, lidé budou odpalovat petardy, většina chlapů bude opilá a to je více nebezpečné, než jeden muž, který se doposud chová zdrženlivě. A tak jsem ho zmrzlá až na kost, z posledních sil doprovodila na náměstí, ale změnila jsem názor a odmítla jít do bytu. Zůstala jsem stát v podloubí u vrat a jen po něm chtěla, aby šel zjistit, jestli lidé, které hledá, tam opravdu jsou, s překvapením v očích se na mě podíval.
Projevil o mě starost, "Pojď se mnou, zachladíš se a budeš nemocná!", snažil se mě přemluvit, ale znovu jsem odmítla, více zmrznout jsem už ani nemohla, zimou mě drkotaly i zuby, necítila jsem si tělo a měla jsem dojem, že mě upadly všechny prsty. Přestal mě přemlouvat a zkoumavě mě pozoroval, k něčemu se odhodlával, viděla jsem mu to na očích, pak mě prudce uchopil do náruče a nesl dovnitř domu. Byl rozhodnutý nedbat mých případných protestů, ale nebyla jsem toho už stejně schopna, zamrzala ve mě i krev, dostala jsem se do stavu zvláštní otupělosti a odevzdaní osudu. Uvnitř mě ovanula zatuchlá vůně starobylého domů, vynesl mě do prvního poschodí ve chvíli, kdy se rozezvučely zvony, byla půlnoc, začal nový rok.
V rohu byl výklenek, asi tam někdy stávala socha svatého, posadil mě tam a políbil tak, že na ten polibek nikdy nezapomenu, jeho rty se s mými přímo mazlily, sál je a hladil je jazykem, až po chvíli pronikl do mých úst. Tak úžasný Silvestrovský polibek jsem už nikdy nezažila, potom mě znovu uchopil a nesl do dalšího poschodí a vešel do jedněch dveří, byt byl opuštěný, nepřekvapilo mě to, už jsem s tím počítala a nekladla jsem odpor.
Složil mě do postele, svlékl ze saka a zabalil do deky, potom odešel do vedlejší místnosti, podle zvuků to byla kuchyň, ležela jsem jak bez života, očima sledovala zdobenou klenbu nad sebou, v hlavě jsem neměla jedinou myšlenku a nechtěla jsem na nic myslet. Za chvíli se vrátil s horkým grogem, nazvedl mně hlavu a dával mě napít, ale trochu grogu se vybrindalo, rychle postavil hrnek na stolek, zvláštně se na mě podíval a stáhl ze mě o kousek dolů deku.

Začal kolem mých rtů slízávat jazykem rozlitý grog, pokračoval na mém hrdle i ve výstřihu mých šatů, bylo to příjemné, přivírala jsem oči a cítila, jak mé tělo pomalu roztává a krev začíná rychleji proudit, ale ještě jsem udělala poslední pokus odvrátit neodvratitelné a snažila si přitáhnout deku pod bradu. Ale zastavil pohyb mé ruky a zašeptal, "Neboj se, neudělám nic, co nebudeš chtít!", nepochopil, že se neobávám jeho, ale spíše sebe.
Hořela jsem čím dál víc a nebylo to jen vypitým grogem, rozehřívala mě i vášeň a jeho doteky, mé tělo na něj slyšelo. Cítila jsem se jako ledová královna, kterou k životu probouzí láska, a pod jejím kouzlem puká led v mém srdci, všechno mě rozpalovalo, jeho vzrušený dech, každý i nepatrný dotek a když se jeho ruce vnořily do mého výstřihu, byla jsem ztracená, už nebylo cesty zpět.
Nemyslela jsem na nic, ani na následky, poddávala jsem se návalům touhy a netuším, jak mě dokázal v té změti našich překotných rukou a svíjejících se těl tak rychle svléknout, i když jsem toho na sobě moc neměla. Vzal si mě jemně, byl velmi něžný, jeho ruce nebyli dravé a jeho rty byly jak ze sametu, zadýchaně jsme lapali po dechu a tiskli jsme se ještě dlouho k sobě, usnula jsem únavou a vyčerpáním z přemíry citů, které se mnou stále cloumaly.
Probudil mě polibky a ptal se, jestli zůstanu až do rána, otázka mě poděsila, podívala jsem se na hodinky, jsou tři ráno, naši mě zabijí, vzpomenutí na rodiče mně zničilo a rozehnalo všechno krásné, co jsem prožila, srdcem mě projel osten strachu, že to na mě poznají. Očím mé mámy neunikne nic, chtěla jsem si Silvestr užít, ale až tak moc, v mém plánu zase nebylo, duši mě zatížil balvan výčitek, mé špatné svědomí obrátilo můj hněv proti němu, to on za to může, užil si a už ho určitě více neuvidím, ani po tom netoužím.

Podívala jsem se na něj zlým pohledem, překvapeně se zeptal, co se děje, "Ty se na mě zlobíš, chtěla si to i ty!", připomněl, neodpověděla jsem a začala shánět své oblečení. Dlouho jsem nemohla najít kalhotky, znervózňovalo mě jeho vyptávání, nechtěla jsem s ním mluvit a litovala jsem, že čas nejde vrátit zpátky. Začal se oblékat, že mě doprovodí domů, ale to jsem odmítla, jen jsem přijala nabízený svetr, kvůli mrazu venku a chtěla jsem zavolat taxi, nenechal se odbýt a šel se mnou před dům a ptal se, kdy se zase setkáme, ale mlčela jsem a jen pokrčila rameny.
Odpovědi se dočkal až ve chvíli, kdy jsem usedla do vozu a bylo to jen jediné slovo, "Nevím." a chtěla jsem zabouchnout dveře, ale zachytil je a křikl, že si mě najde, taxi se rozjelo a já přemýšlela, jak to myslel, jestli to byl slib, nebo výhrůžka. Domů jsem šla sevřená strachem, klíč nešel do zámku, naši nespí, čekají na mě, zmocnily se mě ještě větší obavy, nemusela jsem ani zvonit, slyšeli mě a dveře se prudce otevřely, máma zaječela, kde jsem byla, že je mrtvá strachem.
Táta nepromluvil a uštědřil mě políček, až jsem se hlavou uhodila o futra, ale ani jsem nehlesla, vědoma si své viny, zmizela jsem v pokojíčku a jen poslouchala, jak máma uklidňuje tátu, aby mě už nechal, hlavně, že jsem doma. V posteli jsem si probírala v duchu celý Silvestrovský večer, v tu chvíli mě nepřipadal jako ten, na který budu jednou vzpomínat, naopak jsem toužila, vymazat ho z paměti a na mého spoluviníka rychle zapomenout.
Ale to se nedalo, opravdu si mě našel, při sezení u baru jsem mu na sebe prozradila dost informací a tak mě za pár dní čekal před gymplem, nenechal se odradit mým prvotním odmítáním a nakonec jsme se velmi sblížili. Byt s krásně štukovanou klenbou toho s námi zažil mnoho, v lednu jsme tam strávili hodně času, ale na konci měsíce odjel. Začal mu další semestr, studoval na lékařské fakultě a odloučení naší lásku zadusilo. Ale nebylo to naposledy, co nás osud svedl dohromady, už byl lékař, když jsme se náhodně potkali v nemocnici, plamen naší lásky se v tom okamžiku znovu rozhořel, ale to už je úplně jiný příběh.



 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lucie Lucie | Web | 30. prosince 2014 v 18:54 | Reagovat

Krásný a velice zajímavý příběh.

2 :* :* | Web | 30. prosince 2014 v 19:05 | Reagovat

Dokonalý :333! Je to jak číst červenou knihovnu :D, ale neber to ve zlém, takový příběhy miluju :33. Vážně moc moc chci mít tvůj život :/ :3, moc ti závidím ;-). A ještě jak to dokážeš napsat, hltám každý tvoje slovo. Všechno je tak barvité, prostě píšeš naprosto bezchybně ;-)!

3 Blanka Blanka | 30. prosince 2014 v 20:12 | Reagovat

Moc pěkné :-)

4 Akim Akim | E-mail | Web | 30. prosince 2014 v 20:55 | Reagovat

Krásný příběh, jako vždy. ;-)

5 Lukáš Lukáš | Web | 30. prosince 2014 v 21:06 | Reagovat

[1]: zajímavé ano, akorát by se k takovým článkům hodil hudební podklad (vybraný třeba někde z Youtubu) dodalo by to tomu takovou zvláštní, originálnější atmosféru

6 Dáša D. Dáša D. | 30. prosince 2014 v 22:20 | Reagovat

Nemám slov, úžasná povídka [:tired:] Mám podobný příběh ze svatby kámošky, je mě na nic neumím psát :-(

7 murielana murielana | Web | 30. prosince 2014 v 23:58 | Reagovat

Páni dokoukala sem Sex ve městě a k tomu romantický příběh a neusnu ;-)

8 stuprum stuprum | Web | 31. prosince 2014 v 3:10 | Reagovat

Připadá mi naprosto okouzlující, jak do svých milostných rošád umíš nenápadně vsunout nějaký ten grog, sem tam vínko atd., vždycky decentně, ale pro mě jakožto víc než přítele piv, vín a lihovin, nabývají pak příběhy intimnějšího charakteru. :)

9 Zdena Zdena | 31. prosince 2014 v 8:21 | Reagovat

Elis to je parááádní povídka, je strhující, nedýchala sem do posledního slova. [:tired:]  [:tired:]  [:tired:] Tvý povídky si zaslouží vydání! :-)

10 Ko Ky Ko Ky | E-mail | Web | 31. prosince 2014 v 8:59 | Reagovat

já to moc nedělám, jen zde na blogu :-) a ne vše píšu, píšu jen o dost významných věcech a o těch běžných i co stojí za pochvalu nepíšu, protože to nepovažuji za potřebné:)

11 Ko Ky Ko Ky | E-mail | Web | 31. prosince 2014 v 9:11 | Reagovat

Koukám co prožíváš a nestačím se divit, jak hezky to jde napsat do písmenek a jak dlouze se dá o tom povídat. .)

12 pavel pavel | Web | 31. prosince 2014 v 10:25 | Reagovat

Trocha alkoholu dokáže rozehřát i Sněhurku. :-D

13 Miloš Miloš | Web | 31. prosince 2014 v 18:28 | Reagovat

No jo. lékař ví, jak která část těla reaguje :-) Mají to jednodušší.
Vypadá uvěřitelně, že jsi to opravdu prožila.

14 Jana Jana | Web | 31. prosince 2014 v 18:35 | Reagovat

Elis, ten muž byl ale filuta, ten to se ženami určitě uměl :-) Je to zajímavý příběh, ráda jsem si ho přečetla, i když dnes už bych koukala i na to, že nechá dívku promrznout, že ji bere tanečníkům, to není fér, ale působí to na dívku a to on věděl. Ale jak se říká, ..,,v lásce a ve válce je strategie povolená :-) Tak doufám, že ten váš další vztah už byl bez tvého promrznutí, nebo jiných podobných taktik...i když mají své kouzlo :-)
Přeji ti Elis hodně štěstí a lásky v novém roce a hlavně zdraví! :-)

15 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 1. ledna 2015 v 1:16 | Reagovat

Rozumím. Láska si vždy najde cestu, a pokud jsou si dva souzeni, osud je vždy svede dohromady.
Jinak, jsem ráda, že si uvědomila, že udělala chybu, i když má tedy hodně, hodně přísné rodiče.
Byl to nádherný příběh, plný citu. Jen tak dále!

16 Ko Ky Ko Ky | E-mail | Web | 1. ledna 2015 v 9:33 | Reagovat

děkuji Ti moc za tak krásné přání, budu se snažit mít hodně síly :)

17 Vivi Vivi | Web | 1. ledna 2015 v 12:40 | Reagovat

Píšeš nádherne a zaujímavo. Snad by si vydala aj lepšiu knihu 50 odtienov šedej. Ako poviedka je krásna, ale treba si dávať aj pozor nie vždy možeš natrafiť na slušného :)
Krása:)

18 M. M. | Web | 1. ledna 2015 v 17:50 | Reagovat

Hltala som to jedným dychom. Neustále som čakala, že ako sa to nakoniec vyvŕbi a či naozaj k tomu aktu dôjde! Trošku som sa obávala, že ako to nakoniec skončí, hlavne som sa divila, že aký bol pozorný ten muž a starostlivý. A že sa ťa snažil nájsť.

19 M. M. | Web | 1. ledna 2015 v 17:51 | Reagovat

[18]: Zabudla som Ti popriať všetko dobré do toho nového roku a veľa lásky. :-)

20 raia | creyativite ^∇^ raia | creyativite ^∇^ | E-mail | Web | 1. ledna 2015 v 19:18 | Reagovat

to je ale krásne napísané! ^u^ klobúk dolu! prečítala som to jedným dychom ^u^ šťastný nový rok!

21 Inalyn Inalyn | E-mail | Web | 1. ledna 2015 v 21:11 | Reagovat

Úplne som to prežívala, ten strach keď si si uvedomila koľko je hodín a čo asi tak povedia rodičia...Napísala si to opäť raz krásne :) Nevedela som sa odtrhnúť :)
Ale, skúsenosť to asi nie je nič moc no...Takého Silvestra by som určite zažiť nechcela :)
Inak prajem šťastný nový rok! :)

22 Fredy Kruger Fredy Kruger | 1. ledna 2015 v 22:03 | Reagovat

" Seznámil jsem se s lékařkou .
Šeptá mi vášnivě :  " Nu, jářku...
...což takhle... ku mně jít do bytu ??
... s láhví, co nemáme dopitu ?? "

... " Hovořím : dosud jsem panicem
co tomu  řeknou mí rodiče ?
S rodiči nelze být znesvářen !"

" Pojď se mnou ! beztak jsi napařen !"
hovoří lékařka .... " Šup na zem !!"

... " S lékařkou  zůstal jsem nespářen,
neb zjistil jsem : válím se s lékařem !!"

Bill  Woczasek  vyrval se z lékaře spárů
a uprchl  za hluku, - za kraválu ....

23 pax pax | 2. ledna 2015 v 1:59 | Reagovat

hezký příběh ze života :-)

24 Iris Iris | E-mail | Web | 2. ledna 2015 v 9:01 | Reagovat

hezký příběh, až mi vhrkly slzy do očí při pomyšlení na rodiče.....i já jim říkavala mami a tati nebojte se, sama su teď už matkou a ten strach o dítě tu bude už napořád

jen teď nevím, jestli jsi to jen napsala a nebo i prožila :-)

25 (Dája) Lóra (Dája) Lóra | Web | 2. ledna 2015 v 13:52 | Reagovat

Moc se mi to líbilo, jinak měla jsem slabí usměšek na tváři s těma radama rodiču na začátku článečku. :D Známe ... ;-)

26 Lenci Lenci | Web | 2. ledna 2015 v 18:47 | Reagovat

super napísané :) každé slovo som hltala očami ;)

27 Yaraki Yaraki | Web | 2. ledna 2015 v 18:47 | Reagovat

Jako vždy skvělé :)

28 SpamBot SpamBot | Web | 2. ledna 2015 v 18:50 | Reagovat

Skvelé, príjemné čítanie so zaujímavým koncom :-) som unesená

29 Sugr Sugr | E-mail | Web | 2. ledna 2015 v 19:29 | Reagovat

Opět moc krásně napsané. ;-) Přeji ti v Novém roce 2015 i nadále tak krásné články a spokojené čtenáře. ;-)

30 pavel pavel | Web | 2. ledna 2015 v 21:48 | Reagovat

Vše nejlepší v Novém roce a ať se tě múza stále drží. :-)

31 Kika Kika | E-mail | Web | 2. ledna 2015 v 23:36 | Reagovat

pěkný příběh ;) akorát mi trochu nesedí ta plnoletost a políček od táty (možná protože naši mi nikdy nestanovovali čas návratu ;) )

32 Elis Elis | Web | 3. ledna 2015 v 9:05 | Reagovat

[1]: [3]: Děkuji...

[2]: Děkuji za krásný komentář a pochvalu...

[4]: Díky Akime...

[5]: Dobrý nápad, ale nevím jestli by
hudba u čtení nerozptylovala...

[6]: Děkuji, jestli umíš nebo neumíš psát nezjistíš, dokud to nezkusíš...

33 Elis Elis | Web | 3. ledna 2015 v 9:12 | Reagovat

[7]: To ti věřím, Sex ve městě je skvělý a pokud na tebe zapůsobil podobně můj příběh, tak děkuji...

[8]: Nedá se nic dělat alkohol do života patří, jen je rozdíl v tom v jakém množství, to je u každého jiné...

[9]: Díky, potěšila si mě, s vydáním knihy to bohužel není tak jednoduché...

[10]:[11]: Chápu, taky v životě něco upřednostňuji a něco je na druhé koleji... děkuji, jsem ráda že se ti příběh líbí...

[12]: Přesně tak a muži tuto znalost působení alkoholu dovedou skvěle využít...

34 Elis Elis | Web | 3. ledna 2015 v 9:23 | Reagovat

[13]: Tvůj názor mohu potvrdit, lékaři anatomii a všechny citlivé zóny znají zpaměti... je to příběh ze života...

[14]: Jani děkuji a mám stejný názor, že v lásce a válce je povoleno všechno, pokračování příběhu napíšu brzy... děkuji za přání...

[15]: Díky za pěkný komentář, já na osud věřím, co se má stát se vždy stane i když tomu zkoušíme uniknout... mít přísné rodiče je někdy ke zlosti a jindy nás to může zachránit od většího maléru...

[16]: Není zač, určitě je v tobě hodně síly...

[17]: Moc děkuji, na 50 odstínu šedé, taky nemám dobrý názor...

35 Elis Elis | Web | 3. ledna 2015 v 9:37 | Reagovat

[18]:[19]: Děkuji, těší mě že tě příběh oslovil a uhodla si, je  pečlivý a pozorný a to je u muže důležitá vlastnost...

[20]: Moc děkuji, jsem ráda že se ti Silvestrovský příběh líbí...

[21]: Děkuji Inalyn, máš pravdu, strach z rodičů byl obrovský, hlavně to pro mrznutí nebylo nic moc, ale na takové příběhy se nejraději vzpomíná...

[22]: Pěkné a vhodné téma, umíš opravdu skvěle veršovat...

[23]:[27]: Moc oběma děkuji...

[24]: Díky, rodiče zřejmě docela trpí když potomek vyrazí do světa z pod jejich ochranných křídel, chápu to...

36 Elis Elis | Web | 3. ledna 2015 v 9:50 | Reagovat

[25]: Děkuji... chápu, všichni jsme zažily rodičovské rady, které nám ale šly jedním uchem tam a druhým hned ven...

[26]: Moc děkuji za hezký komentář...

[28]: Děkuji, potěšila si mě...

[29]: Sugr moc děkuji, i tobě přeji to samé v Novém roce ...

[30]: Děkuji, múzu potřebuji, bez té se psát nedá...

[31]: Díky... měla si asi rodiče s jiným výchovným přístupem, ale mnozí rodiče to zase berou jinak, pro políček nejdou daleko a dokud potomek u nich bydlí musí poslouchat, těžko říct co je lepší a hlavně účinější...

Děkuji za komentáře a ještě jednou všem přeji hodně štěstí, lásky i zdraví v Novém roce...

37 Van Vendy Van Vendy | Web | 3. ledna 2015 v 15:02 | Reagovat

To byl skvělý příběh, strhující, jako bych to zažila i sama, dovedeš psát hodně poutavě, užít i detaily, perfektní povídka, pokračovánáí (třebas po letech) si určitě zaslouží. :-)

38 Simča Simča | 3. ledna 2015 v 17:29 | Reagovat

Paradní povídka Elis [:tired:] takovej Silvestr beru i se zamrznutím ;-) :-)

39 Elis Elis | Web | 4. ledna 2015 v 8:43 | Reagovat

[37]: Děkuji za pochvalu, pokračování příběhu plánuji v nejbližší době...

[38]: Díky, zmrznutí si nepřej, ale v příběhu to bylo, jak to osud naplánoval ...

40 M M | Web | 5. ledna 2015 v 2:52 | Reagovat

Tak na toto môžem povedať len Wow. ;-)

41 Elis Elis | Web | 5. ledna 2015 v 7:28 | Reagovat

[40]: Děkuji za Wow...

42 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 5. ledna 2015 v 8:22 | Reagovat

Velmi strhující poutavý příběh. Myslela jsem, že přečtu jen kousek, ale dočetla jsem až do konce řádek po řádku a to je u mě už výkon. Jak totiž vidím dlouhý text, tak přeskakuji z odstavce na odstavec. Opravdu skvělé. :-) Máš velký talent.

43 Anidea Anidea | E-mail | Web | 5. ledna 2015 v 10:22 | Reagovat

To bylo napínavé! Když jsem četla, jak jsi s ním odešla z baru, měla jsem opravdu strach!

44 Elis Elis | Web | 6. ledna 2015 v 6:58 | Reagovat

[42]: Moc děkuji,jsem ráda, že tě příběh zaujal a dočetla si ho až do konce...

45 Elis Elis | Web | 6. ledna 2015 v 6:58 | Reagovat

[43]: Děkuji, to máš pravdu, bylo to dost velké riziko...

46 Intuice Intuice | E-mail | Web | 7. ledna 2015 v 17:50 | Reagovat

Tak to je Silvestr k nezapomenutí. A bude ještě nějaké pokračování tohoto příběhu?

47 Elis Elis | Web | 7. ledna 2015 v 19:16 | Reagovat

[46]: To ano... pokračování bude co nejdříve...

48 Intuice Intuice | E-mail | Web | 7. ledna 2015 v 19:18 | Reagovat

[47]: Děkuji, budu se těšit. :-)

49 Elis Elis | Web | 9. ledna 2015 v 6:55 | Reagovat

[48]: Já se budu těšt na tvou návštěvu blogu...

50 Amálie Amálie | Web | 14. března 2015 v 23:05 | Reagovat

Milá Elis,máš pěkný a zajímavý blog :-) ! Jediné, co mně mrzí je, že mám nedostatek času na návštěvu blogů přátel... Mám totiž nemocného (imobilního) manžela a již přes rok se o něj starám sama a dává mi to pořádně zabrat ;-)  :-) Moc Ti děkuji za návštěvu a super komentíky!!! :-)

51 Elis Elis | Web | 15. března 2015 v 5:30 | Reagovat

Děkuji, chápu tvou situaci a mrzí mě, že to máš tak složité, díky za tvou návštěvu na blogu a komentář...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
"Kdo není milován, je sám i v davu."