"MILUJEME TY, CO NÁS ODMÍTAJÍ A ODMÍTÁME TY, CO NÁS MILUJÍ"
Zdroj fotek - publicdomainpictures.net - wallpapers - pixabay.com
elisblog@seznam.cz
"Sex-appeal žen je umění vyvolat u mužů touhu po tom, co už znají."


"Láska je ze všech vášní nejsilnější, útočí na srdce, hlavu i tělo"

Založila jsem si druhý "modrý blog" - wonderful-world-elis.blog.cz
Bude mít rubriky - básně, povídky a články s různými náměty atd.
Na druhém blogu je publikován článek - "Nesnáším loučení"


Tento "červený blog" zůstane k publikovánívelmi oblíbeného
a vzrušující příběhu "Letní romance s Borisem".

"V životě je jen jediné štěstí, milovat a být milován."

Informace ke službě "Odběr novinek" na tomto blogu.
Přihlaste se k odběru novinek, budete upozorněni emailem na
nový článek, nezapomeňte otevřít a odkliknout potvrzující email.
Email jde cestou blogu.cz, vaše emailová adresa zůstane utajena!

"Teorie lásky je božská, její praxe ďábelská."

Moc mě mrzí, že vás nechávám dlouho čekat na pokračování příběhu ale
není to mou vinou, pokračování jsem napsala a mělo být publikované
před koncem září, ale k tomu nedošlo, člověk míní a osud mění.
Upravovala jsem před zveřejněním závěr příběhu a zkolaboval mi
notebook, měl už nějakou dobu potíže, ale doposud fungoval.
Přestal v nejméně vhodnou chvíli, v opravě byl tři týdny,
bohužel soubor s pokračováním je nenávratně pryč.
Musím pokračování psát znovu a můj styl psaní je dost náročný,
nejen na správné rozpoložení a invenci, ale hlavně na čas.
Píšu od konce října, snažím se to zvládnout co nejdříve,
spěchám, ale ne na úrok kvality, musím mít z toho
dobrý pocit, jinak bych to nemohla publikovat.
Zatím vás něčím potěším, doplnila jsem fotky nových postav,
které se v příběhu připletou Emily do života a vyměnila
jsem foto Fabia za vhodnější, kde mu to moc sluší.

NOVĚ ZVEŘEJNĚNO V SRPNU
LETNÍ ROMANCE S BORISEM - 28.část

V některých případech se nový návštěvník blogu nechá odradit tím,
že se jedné o více dílný příběh a že by nepochytil o co jde.
Ale každá část příběhu má uzavřený děj a lze si
ji přečíst i jako samostatnou povídku...

"Láska vám může srdce naplnit, zlomit a znovu vyléčit."

Děkuji za návštěvu, budu ráda pokud zanecháte v komentářích své
názory a zůstanete pravidelnými návštěvníky blogu.
Děkuji holkám, které sem mnou přešly ze dvou zrušených blogu.

"Sex bez lásky je jen prázdný prožitek"

Ústava ČR chrání práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti zákonem.
Autorské právo - zák. č. 121/2000 Sb. ve znění pozdějších novelizací.
NA VŠECHNA DÍLA ZVEŘEJNĚNÁ NA TOMTO BLOGU SE VZTAHUJÍ
AUTORSKÁ PRÁVA, KOPÍROVÁNÍ NEBO ŠÍŘENÍ JE ZAKÁZÁNO!!!

"Láska je pokrmem žen, pro muže je kořením."

Letní romance s Borisem
Příběh je napsaný podle skutečných událostí, pro postavy
jsem vyhledala fotky dvojníků. Můžete si tak při
čtení vytvořit lepší vizuální představu.
Borisovo životní krédo: "Kdo dostal polibek a nevezme si vše,
zaslouží si ztratit i to, co už získal!"
HLAVNÍ POSTAVY PŘÍBĚHU "LETNÍ ROMANCE S BORISEM"


Milostné rošády – 6. kapitola – Rytíř bez bázně - 1. a 2. část

21. ledna 2015 v 11:16 | Elis |  Milostné rošády

Elis
Milostné rošády - 6. kapitola - Rytíř bez bázně - 1. část

Držím si ruku na tváři, cítím jak je horká, přímo mě pod dlaní hoří, ale i když stále silně bolí, téměř na to nemyslím, jsem fascinovaná probíhajícím bojem, téměř nedýchám, když pozoruji Viktora, vypadá úchvatně. Vybavil se mě záběr z jednoho filmu, kde hrdina brání čest své dámy, Viktor by se na tu roli hodil, vypadá jako filmový hrdina, rytíř bez bázně a hany, vlasy mu poletují, oči mu svítí rozhodností, rty má pevně sevřené, z tváře mu čtu odhodlání, chce dovést boj až do konce, on se nikdy nevzdává. Je to muž, který si získává čím dál více můj nejhlubší obdiv, vždy jsem si myslela, že je odolný a silný, ale tohle bych od něj nečekala. Robert nemá šanci, je tlačen do kouta, dostává jeden zásah za druhým, úplné krupobití ran, každou chvíli se opírá o zeď. Nelituji ho, jen mám strach, aby Viktor nenesl následky, pokud Robert bude vážněji zraněn, ale nemohu nic dělat, jsem bezradná, nevím, jak jejich boj ukončit.
Viktor je k nezastavení, i když i on dostává údery a krvácí mu ústa, není poznat, že by cítil bolest, nebo by chtěl přestat, to snad nikdy neskončí, navíc vnímám narůstající rozruch v hale, lidé zůstávají stát a pozorují co se děje, recepční volá po ochrance, personál se zvědavě shlukuje u dveří do restaurace. Z blízkosti místa kde zuří boj, lidé odcházejí, ale stahují se jen na druhou stranu haly a dál vše pečlivě pozorují, cítím z nich vzrušení, rádi se z bezpečí dívají, když dva muži se bijí. Když pěst zasáhne cíl, ozve se zvláštní zvuk a vzrušeně tyto zvuky poslouchají a já se zadostiučiněním sleduji, že Robert už má dost, sotva se drží na nohou, to má za to že mě uhodil. Ale stejně by měli přestat, než někdo zavolá policii, kdybych se tolik nebála, šla bych k nim blíže a zkusila je zastavit, ale mám strach, mohou mě v zápalu boje nechtěně uhodit a další ránu už nezvládnu, to bych neustála.

Ve chvíli kdy nevím, co bude dál, jak to vše skončí, zazní důrazný hlas, "Viktore, to stačí, přestaň!", překvapeně se rozhlédnu a uvidím muže, jak se protlačuje houfem lidí, nevěřím svým očím, je to Jakub, další z bratrů přijel na pánskou jízdu. Už se ničemu nedivím, ale oddechnu si, objevil se v pravou chvíli a nebojí se zasáhnout, postaví se mezi oba muže a odděluje je od sebe roztaženými pažemi, ví jak rvačku zastavit, asi to zná z mládí z bratrských potyček. Robert už to vzdal, jen těžce dýchá a zády se opírá o zeď, má obličej od krve a nejeví o další boj zájem, zásah Jakuba přivítal. Ale Viktor má problém přestat, je rozjetý a není snadno k zastavení, Jakub musí vynaložit hodně síly, aby ho udržel na místě, snaží se Viktora uklidnit, zaslechnu, jak k němu promlouvá, aby přestal, nebo ho zabije a bude z toho mít velký problém, konečně Viktor zůstává stát a svěsí ruce.
Nechává se Jakubem odvést stranou, pozoruji je a uvědomuji si, že i když boj se zdál být nekonečný, netrval dlouho, měl jen rychlý spád, teprve teď přibíhá hotelová ochranka, ale už nemusí zasahovat, jen zjišťuje, co se děje a jestli je nutné volat policii. Slovo policie mě donutí jít k nim blíže, zvláště když Robert tvrdí, že byl napaden pro nic za nic, ale tak to přece nebylo, chci to uvést na pravou míru a rychle k nim přistupuji a ukazuji zhmožděnou tvář, podrobně vysvětluji, že to bylo jinak. Namířím prst na Roberta, a vysvětluji, že první začal on, to on mně uhodil a Viktor mu jen zabránil v útoku na mě pokračovat, pokud tady má někdo právo volat policii, jsem to já. Muži z ochranky jen bezradně pokrčí rameny, oni již více dělat nemohou a nemíní řešit, kdo začal, na to je policie, zeptají se, zda ji chce někdo z nás zavolat a střídavě se s očekáváním dívají ze mě na Roberta.

Tvrdě se na Roberta podívám, oči mě plápolají zlobou, Robert na mě upře pátravý pohled, asi přemýšlí, co je pro něj výhodnější, ještě chvíli otálí a nakonec se rozhodně, "Ne, žádnou policii!" řekne směrem k ochrance. Muži se podívají na mě, bez zaváhání policii odmítnu, nechci, aby měl Viktor potíže, muži pokývají hlavou, že to berou na vědomí, vyzvou Roberta ke klidu a odchází, považuji to za vyřízené a chci odejít. Ale Robert na mě promluví, "Mel, jak si mě mohla tohle udělat, po tom všem, co jsme spolu prožili?" ptá se nevěřícně, "Nechci už s tebou být, vyrovnej se s tím jako chlap!", snažím se mu objasnit situaci. Chvíli na mě hledí ublíženým pohledem, ale má to marné, nenávidím ho za to, co mě udělal, i když je prchlivý, to jsem od něj nečekala, "V životě mě ještě nikdo neuhodil, nikdy ti to neodpustím!", řeknu důrazně a přitisknu si dlaň na bolavou tvář.
Robert nejistě přešlápne, "To mě mrzí, ale máš na tom svou vinu, ty si mě vyprovokovala.", obviní mě, nevěřícně se na něj podívám, "To ti nedává právo mě uhodit, nechci tě, již nikdy vidět?", řeknu rozhořčeně, cítím, že Robert se pokouší svalit vinu na mě. To snad není možné, nemá cenu s ním ztrácet čas, teď nechápu, co jsem na něm viděla a jak jsem s ním mohla žít tak dlouho, byly s ním jen samé komplikace a nejistota, teď si navíc dovolil mě uhodit. Mám na něj vztek a neodpustím si mít poslední slovo, "Mezi námi je konec, vezmi to na vědomí a hlavně se nauč ovládat, ty magore!", ulevím si, ale v zápětí mě zamrzla krev v těle, když upřel na mě jeden ze svých nebezpečných pohledů. Zacítím závan strachu, uvědomuji si, že jsem to v rozčílení přehnala, říct mu "magore", to mě určitě neodpustí, musím si pro jistotu dávat na něj pozor a vyhýbat se setkání s ním, s nepříjemným pocitem se k němu otočím a odcházím.

Cítím jeho pohled jako dýku zabodnutou do zad, napadne mě, tohle mě jen tak neprojde, ale co mě může udělat, snad mě znovu neuhodí, snažím se zklidnit své obavy a chci se hlavně vrátit k Viktorovi, ale nikde ho nevidím, poděšeně se rozhlédnu. U zdi přešlapuje jen osamocený Jakub, přistihnu ho, jak se na mě dívá a když se naše pohledy střetly, ihned odvrátí hlavu a předstírá, že si mě vůbec nevšímá a netrpělivě se dívá na hodinky. Docela mě tím zmátl, proč ten hraný nezájem, nechápu jeho chování a jediné co mě napadne je, že viděl, co se stalo od začátku a dává mně vinu za rvačku svého bratra. To bych i chápala, sama se cítím trochu trapně, byl to opravdu špatný nápad líbat se s ním před Robertem, měla jsem předvídat, co se může stát. Navíc jsem celá nesvá, že Viktora nikde nevidím, i když se Jakub tváří nepřístupně, rozhodnu se překonat nepříjemný pocit a jít k němu a zeptat se po Viktorovi, ale ještě otálím, cítím najednou před Jakubem silný ostych.
Nejsem si jista, jestli Jakub stojí o seznámení se mnou, naštěstí se Viktor vrací, oddechnu si a běžím mu rychle naproti, obejmu ho kolem krku, políbím na tvář a děkuji mu za to, že mně bránil, že se mě zastal. Mávne rukou, jako že to nic není, ale jeho zlehčování odmítnu, znovu mu dám najevo, jak velmi si toho vážím, pohladím ho po paži, "Kde jsi byl, hledala jsem tě?" vyzvídám, nedovedu skrýt obavu v hlase. "Jsi hodně zraněný?", dál se znepokojeně vyptávám, když zahlédnu kapky krve na košili. "Ne, nic mě není.", uklidňuje mě Viktor a přidržuje si na rtech složený toaletní papír, je nasáklý krví, "Počkej, dám ti raději svůj kapesník!" nabízím, ale s díky odmítne. "Papír se na to hodí víc, lépe saje, věř mně, mám s tím již své zkušenosti.", usměje se, v tom okamžiku vypadá tak sexy, tak mužně, že se neudržím a v návalu vděčnosti a něhy, políbím ho na ústa a ucítím nasládlou chuť jeho krve.

Políbení jsem nemohla odolat, vypadá tak přitažlivě a bere vše s nadhledem, jak své zranění, tak i bolest, kterou určitě musí cítit, mám chuť ho znovu obejmout a také to hned udělám, na chvíli se k němu přitisknu a plně si uvědomuji jak je výjimečný. "Bolí to?", zeptám se a prstem opatrně přejedu po jeho zraněném rtu, zachytí mou ruku a políbí mě prst, s kterým jsem zkoumala jeho ústa, "Ne a co ty, bolí to moc?", vyzvídá a zblízka si prohlíží můj obličej. Dlaní mně jemně hladí rozbolavělou tvář, zavzdychám, že ano a postěžuji si, že čím dál víc a začaly se mě ozývat i naražené zuby, pokývá hlavou a přisvědčí, že pár dní to může hodně bolet a to mně zkazí náladu. "Pár dní, to ne, to nevydržím!", přitisknu si dlaň na tvář, silně to zabolelo, zanaříkám a podívám se vyplašeně na Viktora, "Ty moje chudinko.", řekne s něhou v hlase a políbí mě něžně napuchlou tvář a pak nečekaně přesune rty na má ústa.
On vážně nepromarní žádnou šanci, ale jsem z toho mírně zaražena, uvědomím si, že od chvíle líbání před Robertem, jsme přešli plynule na tykání a máme k sobě ještě blíž, ale to by mě tak nevadilo, jen jsem úplně zapomněla na Jakuba. Celou dobu se pozorně dívá a sleduje naše důvěrnosti, vzhledem k jeho podivnému chování, je mě to docela nepříjemné, zatím se neznáme osobně, ale jak znám Viktora, velmi brzy si budeme představeni. Viktor se pokouší o další polibek, ale tlačím ho od sebe, překotně mu šeptám do ucha, "Přestaň, je tady tvůj bratr!", překvapeně se na mě podívá, "No a co?", nechápe to. Pustím se tedy do vysvětlování, že se nemůžeme před ním chovat tak důvěrně, už tak se na nás divně dívá a není to podle něho asi vhodné. Viktor se ani neohlédne a jen popuzeně řekne, "Jsem dospělý, nikomu neskládám účty a mohu si líbat, koho chci.", ale přesto mě pustí z náruče a zadívá se na mě, "Pokud máš problém s tím, že se neznáte, dá se to napravit!".

Konec 1. části - 6. kapitoly


Elis
Milostné rošády - 6. kapitola - Rytíř bez bázně - 2. část

Popadne mě za ruku, "Představím tě panu zásadovému.", prohlásí, nepochopil, že o to mě nejde a vede mě k Jakubovi, stojícímu stále na stejném místě, čeká a divá se na nás, v očích má zvláštní pohled. Umím dobře číst ve tvářích mužů, ale u Jakuba si nejsem ničím jista, jen barva jeho očí, je téměř stejně krásná jako u Filipa, jen Jakub je má zádumčivé, jako by skrýval nějaký smutek, asi o všem moc přemýšlí a není uvolněný a vypadá, jako by mu zmizela radost ze života. Viktor bráchu obejme a děkuje, že ho zastavil, protože by jinak toho hajzla asi zabil, Jakub skromně řekne, že co udělal, vůbec nestojí za řeč, poplácává Viktora po zádech a dívá se na mě přes jeho rameno, dlouhým a výmluvným pohledem. Tím mě úplně rozhodil, nevím, jak si jeho pohled vysvětlit, mám z toho nepříjemný pocit, připadá mě to, že o mně něco ví, ale to není přece možné, cítím se nesvá, nejraději bych tady nebyla, ale Viktor mě vezme za ruku a přitáhne ještě blíže.
"To je můj bratr, Jakub.", řekne a elegantním gestem ukáže na mně, "To je má přítelkyně Melany, ale můžeš ji říkat Mel.", představí mě a v hlase mu zazní majetnický tón a já začínám způsob, jak vyslovuje slovo "přítelkyně" nesnášet, navíc je to předčasné, známe se krátce. Podám Jakubovi ruku, na rozdíl od Filipa má ruce velké a chladné, ruku mě ohleduplně stiskne, vzhlédnu k jeho tváři, je vysoký a hezký, zdvořile se usmívá a jeho oči znovu na mě pátravě ulpí. Je v nich něco zvláštního a znepokojujícího, jsem z něho tak zmatena, že se nezmohu říct pár slov, Jakub je pro mě naprosto nečitelný, nechápu, proč všechny své emoce skrývá a na tváři nosí masku lhostejnosti. Viktor ještě jednou bratrovi děkuje, Jakub vděčnost odmítá, "Rád jsem pomohl.", usměje se a upře na Viktora oči, prohlíží si ho a pokračuje, "Viktore, vidím, že ses vůbec nezměnil, stále se rveš za svou vyvolenou.", dodá a ulpí na mě dalším pohledem, co řekl, mně zní jako skrytá otázka.

Viktor se poznámce o vyvolené potěšeně zasměje, ale já jsem zaslechla v Jakubově hlase i tón nesouhlasu, jako by nebyl nadšený tím, že patřím k Viktorovi, ale proč nevím, Jakubovi vůbec nerozumím a začínám si všechno brát osobně. Něco se mu na mně asi nezdá, připadám mu snad vyzývavá, nebo se podle jeho názoru k Viktorovi nehodím, nebo si myslí, že jsem vzhledem k majetku rodiny pouhá zlatokopka. Jsem tím vším docela zaskočena, na takové chování u mužů nejsem zvyklá a Jakubovo podivné chování, mě čím dál více deptá, mám chuť mu říct, že si muže nikdy nevybírám podle výše konta, ale to nejde a tak se snažím uklidnit se tím, že může mít mnoho dalších důvodů, které zatím neznám. Jakub se chystá odejít, prohodí, že by si rád šel odpočinout, je na cestě celou noc a je unavený a času se lépe poznat bude dost, řekne dvojsmyslně a naposledy na mě dlouze upře oči. Jeho další divný pohledem mě nepříjemně zasáhne, ale už jsem to vzdala, nesnažím ho rozluštit a navíc mě začala třeštit ze všeho hlava.
Jen mlčky sleduji, jak odchází, ještě se ohlédne, ale potom již míří směrem k výtahům, provázím Jakuba očima, jako ostatní bratři i on je velmi hezký a přitažlivý, má něco do sebe, jen je velmi záhadný, ale muži u kterých cítím, že něco skrývají, mě vždy přitahovali. Ráda pronikám do jejich tajné komnaty a odkrývám ukrytá tajemství, ale z úvah mě vyruší Viktor s otázkou, "Kam půjdeme, na procházku, nebo na pokoj?". Nemusím se dlouho rozmýšlet, "Na pokoj.", oznámím stručně, chci se na sebe podívat do zrcadla, zjistit, jak vypadám, musím posoudit, jestli vůbec mohu chodit mezi lidi, sáhnu si na tvář, jen pouhý dotek bolí a hrozně mě trnou zuby, očekávám to nejhorší. Namířím si to k výtahům, Viktor mě následuje, výtahem jedeme bez řečí, oba máme o čem přemýšlet, já o všem co se od rána stalo, o své zraněné tváři, Robertovi, ale hlavně o Jakubovi, uvízl mě pevně v mysli, chci vědět, co mu na mě vadí.

Jaké myšlenky se honí v hlavě Viktora, mohu jen odhadovat, ale je to chlap, tak myslí určitě na sex, ale na ten může zapomenout i když jsme se hodně sblížili, nemíním mu nic dovolit, na takové intimnosti s ním zatím nepočítám. Vystoupím z výtahu, spěchám chodbou k pokoji, ale zůstanu stát ve dveřích, váhám co udělat, chci být raději sama, ale je mě trapné, po tom co pro mě udělal, nepustit Viktora dál a rychle hledám vhodné řešení. Mou nerozhodnost vyřeší Viktor rázně, než stačím vymyslet, jak zdůvodním, že ho nechci u sebe a přitom se ho nedotknout, tak se slovy, "Kde to vázne?", strčí mě dovnitř pokoje. Vejde s takovou samozřejmostí, jako by sem patřil, že se mně už zdá naprosto nevhodné ho teď vyhodit a jdu raději do koupelny, když se uvidím v zrcadle, prožiji leknutí, je to mnohem horší, než jsem čekala. Tvář mám červenou a ošklivě natéká, se zděšením letím zpět do pokoje, tvářím se asi hrozně, protože Viktor se polekal a vyskočil z křesla. "Co se děje?", vyhrkl a popadl mě za ramena.
Úpěnlivě na něho hledím, "Co s tím mám dělat?", zoufám si a nastavuji k němu tvář, "Tak nemůžu nikam jít, ani na oběd.", běduji dál, zatím co si mě prohlíží, "To tak bývá, pomůže jedině led.", řekne zkušeně a nevzrušeně, jsem překvapena jeho klidem, muži to berou asi jinak. "Rozbolela mě hlava!", stěžuji si dál a zavzdychám, zeptám se, zda nemám vyhledat lékaře, ale Viktor mě uklidňuje, "Není třeba, stačí tvář ledovat!", trvá na svém. Uchopí mě za bradu a pečlivě si mě znovu prohlíží, "To nic není, stačí led a zítra ti bude lépe.", zakončí prohlídku a nečekaně rychle mě políbí. Není to jen obyčejný polibek, přisaje se silně na mé rty, rychle ho odstrčím, "Au, přestaň, bolí to, nemám na líbání náladu!" a rychle doplním, "A na nic jiného!!!", preventivně ho tím upozorňuji, že se mnou nic nebude, kdyby ho něco náhodou napadlo, k mému údivu vážně přestane. Tím mě uklidnil a vracím se k řešení svého problému, "Říkáš led a kde ho mám vzít?", starám se a podívám se na něj s důvěrou, že to zase vyřeší.

Zasměje se, "Jsme v hotelu, tady to není problém.", dívá se na mě tak nadšeně, že ho podezírám, že se mu mé zranění hodí a může se o mě starat a být se mnou. "Seženu led a zítra budeš fit i na líbání.", prohlásí vtipně a ještě dodá, že skočí pro led dolů, do baru a hned je zpátky, nachystej si ručníky, zaúkoluje mně. Zřejmě ví, o čem mluví, absolvoval mnoho divokých rvaček, vzpomínám na jednu fotku, je to pár let zpět, kde Viktora zatkla policie, když napadl novináře a jeden z nich ho v sebeobraně, vzal kamerou do obličeje, Viktor nebyl k poznání, tak má jistě osobní zkušenosti, mohu mu v tom věřit. Bez dalšího váhání přikývnu na souhlas a sleduji, jak Viktor odchází, ale neodpustím si poznámku a zavolám za ním, aby se v baru zase nepral, rychle se otočí, "Miláčku, peru se jen když jsem s tebou.", zasměje se a šibalsky se zatváří, odejde z pokoje a bouchne za sebou rozverně dveřmi.
Cítím, že se dostal do velmi dobré nálady, je to po prvé co mě řekl "miláčku", nevím, jestli je to dobré nebo špatné znamení, ale možná o nic důležitého nejde a řekl to jen tak. Je v pohodě, jen o mě bude pečovat a o nic se nepokusí, když jsem navíc zraněna, ale i tak důvěrné oslovení náš vztah přesto posunulo o něco dál, na můj vkus to jde všechno příliš rychlé. I když se to možná nestane dnes, tak Viktor spěchá po zkratce, která vede do mé postele, a mně se situace vymyká kontrole. Cítím se mu být hodně zavázána a nechci být na něj hrubá, navíc on neví, že stále počítám s Filipem a bude na mě dál tlačit v naději, že mám o něj zájem. Viktora potřebuji, chci ho mít ve své blízkosti, ale zatím jen jako blízkého přítele a ne milence, to místo stále držím Filipovi, i když všechno může nakonec skončit úplně jinak, čas a okolnosti mohou všechno změnit a to nemohu vyloučit.

Nevím, jak to zvládnu, Filipa jistého nemám a Viktora nesmím od sebe odehnat, bude složité mezi nimi kličkovat, musím předvídat a být opatrná. Často na Filipa myslím, vidím ho, jako něžného, jemného muže a romantického milence, vím o něm, že skládá verše, hodí se to k němu, i k jeho vnímavé duši. Básně mám velmi ráda, snad nějakou později napíše i pro mne, představuji si, jak sedíme spolu na lavičce v parku, nebo jen tak ležíme ve vysoké trávě, možná v noci při svitu měsíce a počítáme hvězdy na obloze a on mě recituje své básně, a já se zatajeným dechem naslouchám, hltám každého jeho slovo, opájím se jeho hlasem a těším se z jeho krásy. Představy mě dostaly, srdce se mně rozbušilo a dech se zrychlil, zmocnila se mě touha, slibuji si, že udělám vše, aby se brzy mé představy vyplnily, zatím mě musí ke štěstí stačit, když naše pohledy se střetnou při náhodném setkání, třeba jako ráno u snídaně.
Zatoužím znovu zacítit dotek jeho jemné dlaně, ale to mně na dlouho stačit nebude, chci mnohem víc, velmi toužím po sblížení, mám pro něho plno citu a lásky, chci ho mít, proto nesmím nic zkazit a sen se stane skutečností. Mám teď k svému cíli mnohem blíž, jak jsem nikdy nedoufala, známe se, už pro něj nejsem cizí, bude pro mě mnohem jednoduší Filipa polapit, můžu na něj chystat milostné pasti, spřádat kolem něj jemné pavučinky mámení, rozehrávat vábivou hru pohledů i pohybů těla, to na muže vždy platí a snad není Filip výjimkou. Viktor je báječný muž, obdivuji ho, přitahuje mě svou mužností, svou ochrannou náručí, rozhodností a jistotou, kterou z něho vnímám, kdyby nebylo Filipa, zůstala bych s ním a cítím, že bych se do něj snadno zamilovala, ale Filip pro mě znamená mnohem víc, k Viktorovi zatím necítím ten závratný a zničující pocit, že bez něj nemohu žít.

Konec 2 části - 6. kapitoly


 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Blanka Blanka | 21. ledna 2015 v 12:03 | Reagovat

Začíná to být velmi  zajímavé  , jsem zvědavá jak to  bude dál :-?

2 murielana murielana | Web | 21. ledna 2015 v 13:16 | Reagovat

Pání skvělej díl, sem zvědavá jak to bude pokračovat[:tired:] Na sex je brzo, stejně bude první Filip :-?

3 Beatricia Beatricia | Web | 21. ledna 2015 v 13:34 | Reagovat

Je to výborně rozehráno. Je to fakt, že kličkovat mezi dvěma  muži je obtížné. Který z  bratrů bude vítěz? :-)

4 Zdena Zdena | 21. ledna 2015 v 14:41 | Reagovat

Kdo je fešák na fotce co hraje Viktora? ;-) Je mi povědomý. :-?
Elis parááádá, začíná to být hustý! [:tired:]  :-)

5 Akim Akim | E-mail | Web | 21. ledna 2015 v 17:44 | Reagovat

Paninka se mi začíná zdát nějaká nerozhodná. Pozor na to, člověk který moc přebírá, nakonec většinou vybere špatně. Na můj vkus už je tam těch chlapů fakt už moc, se pak nedivím, že je to holka zmatená. Aby z toho nakonec nebyla milostná Klabzubova jedenáctka... :-P  :-D  :D

6 Sugr Sugr | E-mail | Web | 21. ledna 2015 v 18:14 | Reagovat

Viktor je krásný, mladý, vonný a vábný, takového bych si představovala taky! :-)
Opět zajímavé čtení, děkuji za něj! ;-)

7 Sugr Sugr | E-mail | Web | 21. ledna 2015 v 18:15 | Reagovat

[4]: Taky si říkám, že ho znám, akorát že dnes má už tak o 50 let navíc než na fotu, nebo to není on? Možná se pletu Elis, tedy určitě, tak promiň... ;-)

8 Elis Elis | Web | 21. ledna 2015 v 18:33 | Reagovat

[1]: Snažím se, aby to bylo v dalších kapitolách ještě zajímavější...

[2]: Díky, já sice už vím kdo z těch bratrů to bude, ale nemohu to prozradit...

[3]: Děkuji, kličkovat je obtížné a bude to ještě horší...

9 Deana Deana | 21. ledna 2015 v 18:45 | Reagovat

To je super, okamžite  si prosím pokračovanie O_O  ;-)

10 Elis Elis | Web | 21. ledna 2015 v 18:45 | Reagovat

[4]: Díky, hustý to bude a děj se pěkně zamotá, je to složité na psaní... ten fešák je herec...

[5]: Akime, čím více chlapů kolem ženské tím lépe, je z čeho vybírat, ale mužský do dělají taky...

[6]: [7]: Sugr děkuji za komentáře, Viktora vnímám přesně tak jak popisuješ, to cítíme stejně... to je fotka herce Redforda, nic moc o něm nevím, nepátrala jsem, jen mě padl do oka, když jsem prohlížela fotky herců, nevím kolik má let, ale na fotce splňuje moje představy pro postavu Viktora...

11 Elis Elis | Web | 21. ledna 2015 v 18:53 | Reagovat

[7]: Mě se lépe píše, když si mohu představit konkrétního člověka, proto ráda píšu, ze života... myslím, že i při čtení to může být fajn, představit si toho o kom se zrovna čte...

[9]: Díky, už na to  pracuji...

12 sugr sugr | E-mail | 21. ledna 2015 v 18:57 | Reagovat

[10]: Je narozen v roce 1936, jak praví tetička Wiki(pedie). ;-)

13 Vivi Vivi | Web | 21. ledna 2015 v 20:10 | Reagovat

Noo len aby potom nelutovala rozhodnutie. A ajtak mala by sa rozhodnuť už teraz a nezahrávať sa s citmi ludí tak dlho.
Inak Viktor ju asi naozaj miluje, ked je ochotný sa z anu takto pobiť.

14 pavel pavel | Web | 21. ledna 2015 v 20:37 | Reagovat

Polibek na krvavá ústa. Aby ještě neměl AIDS. To by byla zápletka. :D

15 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 21. ledna 2015 v 20:53 | Reagovat

Začíná se to komplikovat...
Každopádně, chtěla jsem ještě podotknout, že takto jsem si sice Viktora nepředstavovala, ale lépe jsem díky tomu pochopila, jak si ho představuješ ty.
Jediné, co bych k této kapitole vytkla, je, že se mi zdá, že ti trochu utíkali tvary "mě" a "mně"
2. pád, 4. pád- mě
3. pád- mně, mi
6. pád- mně.
Ale jinak se mi to opravdu líbilo, jen tak dále!

16 Alka Alka | E-mail | 21. ledna 2015 v 21:31 | Reagovat

Je to napsané úchvatně, mám pocit jako bych tam byla. Je to dokonalé! [:tired:] Rychle sem s dalšími díly. ;-) :-)

17 Lotte Lotte | Web | 21. ledna 2015 v 22:18 | Reagovat

Nemohu se dockat dalsiho dilu :) Tento me dostal, zacina se nam to zajimave vyvijet..^^

18 Ko Ky Ko Ky | E-mail | Web | 22. ledna 2015 v 5:56 | Reagovat

jo méďa je moc pěkný,že i synovec ho má v oblibě :)díky za pochvalu dárku a tvého názoru na něj ;)

19 Ko Ky Ko Ky | E-mail | Web | 22. ledna 2015 v 5:59 | Reagovat

Moc hezky si to pojala a se zveřejňováním fotek, jak si je představuješ si myslím je dost dobrý nápad. Jsem si to moc mile ráda přečetla a těším se na pokračování. :)

20 Elis Elis | Web | 22. ledna 2015 v 6:04 | Reagovat

[12]: Díky, ale hlavně, že na fotce vypadá skvěle, podle mých představ....

[13]: Děkuji za pěkný komentář, nechejme se překvapit, jak se Mel zachová...

[14]: Díky Pavle za vtipný komentář, na co ty hned nemyslíš... :-D

21 Elis Elis | Web | 22. ledna 2015 v 6:27 | Reagovat

[15]: Díky, komplikace teprve začínají... to chápu každá z nás má jinou představu jak by měl Viktor vypadat... hlavně je důležité, že se ti tato kapitola líbila...

[16]: To je od tebe milé, pochvala potěší...

[17]: Lotte díky, pospíším si, abych vás nenechala dlouho čekat, ještě musím provést úpravy a to je to nejhorší, pořád nejsem spokojena...

22 Elis Elis | Web | 22. ledna 2015 v 6:32 | Reagovat

[18]: To se nedivím, že synovec ho má v oblibě, Méďa je roztomilý... dárek od tebe byl moc pěkný, máš dobrý vkus...

[19]: Tak si nějak představuji Viktora a děkuji, jsem ráda že tě příběh zaujal...

23 Simča Simča | 22. ledna 2015 v 8:02 | Reagovat

Elis to se ti povedlo, přečteno jedním dechem. O_O

24 pavel pavel | Web | 22. ledna 2015 v 16:46 | Reagovat

[20]: To víš, opatrnosti dnes není nikdy nazbyt. :-D

25 murielana murielana | Web | 22. ledna 2015 v 17:16 | Reagovat

[12]: Na fotce je mu kolik roků, vypadá parádně ;-)

26 Hay. Hay. | Web | 22. ledna 2015 v 17:16 | Reagovat

Bezmála opäť totálna dokonalosť a niečo, čo potrebujem na večer s pohárikom čaju, kým nadíde stav poháriku vína. Tvoje písanie je neskutočne, toto by oživilo súčasnú literatúru v naších končinách. Nehovor mi, prosím, že si ešte nič nevydala... A nápad s pridávaním podoby sa mi páči, každý má svoju predstavu, a tkto je pekne vidieť tu tvoju, s akou si Viktora opisovala :)

27 Sugr Sugr | E-mail | Web | 22. ledna 2015 v 17:38 | Reagovat

[25]: Tak 30let, když se podíváš na Wikipedii, je tam vyfocen si nyní - v těch 79 letech, ale býval to fešák, viď Murielano? ;-)

28 Erička Erička | Web | 22. ledna 2015 v 18:35 | Reagovat

Super díl a Robert Redford je fešák :)

29 DRAK DRAK | Web | 22. ledna 2015 v 20:30 | Reagovat

:-)  ;-)

30 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 23. ledna 2015 v 5:01 | Reagovat

Redford ma manzelku, ktora musela byt pri vsetych jeho nakrucanych scenach. Hlavne ked islo o sex! Takze nikto nemal sancu. :-D

31 Elis Elis | Web | 23. ledna 2015 v 6:49 | Reagovat

[23]: Díky, za pár dnů bude pokračování...

[24]: V tom máš pravdu, ale jak to provádět prakticky, jak zjistíš, že ten druhý je zdraví, na čele to napsané nemá a jsou situace, kdy je to tak živelné, že si ani nevzpomeneš se ptát, nebo chtít nějaký papír s výsledkem testu...

[26]: Děkuji za pochvalu a jsem ráda že tě příběhy zaujaly, dlouho jsem psala do šuplíku, poslední roky na blogy a co bude dál uvidím, ničeho se nezříkám...

32 Elis Elis | Web | 23. ledna 2015 v 6:57 | Reagovat

[28]: Děkuji, R. Redford je fešák, má v sobě něco zvláštního, i s fotky je cítit jeho kouzlo... navíc mě příliš připomíná jednoho muže z mého života, jak vzhledově tak i nesmírnou přitažlivostí...

[29]: Díky... :-)

[30]: Tak to se ani nedivím, takový muž se musí střežit ve dne v noci, jeho manželka velmi dobře věděla, čeho jsou jiné ženy schopny...

33 Ko Ky Ko Ky | E-mail | Web | 23. ledna 2015 v 7:25 | Reagovat

[22]:
to chápu, ale ho musím naučit,že to má jen půjčené :) sice se ze začátku bude vztekat, ale musí to mít naučené,jinak pak bude mít problémy ve školce,když si bude přivlastňovat cizí věci:)
Tak to máš pěkný vkus k Viktorovi, osobně jsem si ho tedy představila jinak. :)

34 mysteriouswolf mysteriouswolf | Web | 23. ledna 2015 v 9:04 | Reagovat

Robert Redford...krásný chlap i ve vyšším věku.  Hodně mně jej něčím připomíná Brad Pitt.  Redford se mně herecky líbil ve filmu  Zaříkávač koní :-)
Dobrá volba do role Viktora ;-)

35 Lamilka Lamilka | Web | 23. ledna 2015 v 18:50 | Reagovat

Pěkně napsané :-) My ženy máme rády odvážné chlapy a zvlášť když se nád dokážou zastat...

36 stuprum stuprum | Web | 24. ledna 2015 v 2:14 | Reagovat

Snad neslízne smetanu Jakub! 8-)

37 Elis Elis | Web | 24. ledna 2015 v 11:36 | Reagovat

[33]: Souhlasím, musí poznat rozdíl a zjistit, že vše mu nepatří, že i Méďa je jen půjčený...
Každá, máme své představy o mužích, máme různý vkus... probírala jsem fotky herců a tato fotka mě uhodila do očí,  splňuje mé představy dokonale, takové chlapa jsem si představovala při psaní příběhu, v roli Viktora...

[34]: Díky, Robert Redford je překrásný chlap, netušila jsem že je mu teď už tolik, ale to nevadí, na fotce je prostě úžasný, je to typ muže, který nemusí ženy dobývat, ženy jdou do kolen jen se na ně podívá a tak se nedivím, jak psal v předcházejícím komentáři King Rucola, že Redfordova manželka s ním chodila na natáčení, být na jejím místě taky bych si ho pohlídala... film "Zaříkávač koní" jsem neviděla, asi bude starší, ale zkusím si ho obstarat, jestli je tam Redford ve formě jak na fotce, bude se na co dívat... Brad Pitt je mu dost podobný, ale na Redforda nemá...

38 Elis Elis | Web | 24. ledna 2015 v 11:40 | Reagovat

[35]: Děkuji, také mám ráda takové muže, ale občas se zakoukám i do jiného, ale pro život stále upřednostňuji chlapáky...

[36]: Nic není vyloučené... :-)

39 Miloš Miloš | Web | 24. ledna 2015 v 20:19 | Reagovat

Zdá se mi, že Viktor tím rváčstvím bude ztrácet, Filip je holub na střeše, teď bych sázel spíš na nového hrdinu v této složité hře - Jakuba.
Jeho poznámka k Viktorovi: "stále se rveš za svou vyvolenou" nebyla k bratrovi zrovna ohleduplná, možná však tímto zastřeným znevážením Viktora (rváč a proutník) už rozehrál svou partii a chce z ní něco vytěžit pro sebe.

40 Elis Elis | Web | 25. ledna 2015 v 12:07 | Reagovat

[39]: Miloši, jsi perfektní, ty si to rozklíčoval, snažila jsem se, aby to nebylo moc nápadné, ale přišel si na to, rozehrává se bratrská rivalita...

41 pax pax | 26. ledna 2015 v 0:50 | Reagovat

začiná se to zamotávat, je to zajimavé ;-)

42 Elis Elis | Web | 26. ledna 2015 v 6:39 | Reagovat

[41]: Život je vždy zamotaný a to je dobře, jinak bychom se nudili... :-)

43 Vanessa Vanessa | E-mail | Web | 6. února 2015 v 19:29 | Reagovat

Moc krásná kapitola. Vtrhla mě do děje a ne a ne mne pustit. Píšeš tak noblesně a zvláštne, že si připadám jako na odlétajícím pírku. Ani si nedokážu představit s kým skočí. Vlastně jak to vůbec skončí.

44 Elis Elis | Web | 8. února 2015 v 14:31 | Reagovat

[43]: Děkuji... zatím nevím jak to skončí, děj je v běhu a je to nepředvídatelné...

45 Ko Ky Ko Ky | E-mail | Web | 13. února 2015 v 12:43 | Reagovat

[37]:
tak pokud by nebyl rozmazlený a měl by to naučené,pochopil by to, ale takhle se pak jen vztekl
to ano, každé se líbí něco jiného :)

46 Elis Elis | Web | 17. února 2015 v 6:08 | Reagovat

[45]: Přesně tak... každá máme jiný vkus ...

47 Ko Ky Ko Ky | E-mail | Web | 4. dubna 2015 v 21:31 | Reagovat

[46]:
ono by asi jinak to nebylo ono, kdybychom měli stejný vkus :D

48 Elis Elis | Web | 4. dubna 2015 v 21:57 | Reagovat

[47]: To jo, to bychom se potom i přetahovali o jednoho chlapa...

49 Ko Ky Ko Ky | E-mail | Web | 4. dubna 2015 v 23:55 | Reagovat

[48]:
to jo no :D bychom se i povraždili a pak by tu nikdo nezbyl...

50 Elis Elis | Web | 3. května 2015 v 8:26 | Reagovat

[49]: To by byly dívčí války o mužský... :-D

51 Ko Ky Ko Ky | E-mail | Web | 8. května 2015 v 15:54 | Reagovat

[50]:
to rozhodně :-D

52 Emily J Emily J | 26. srpna 2015 v 17:59 | Reagovat

Pěkně píšeš, ale chtělo by to doladit mě-mně, čárky ve větách apod. :-I

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
"Kdo není milován, je sám i v davu."