"MILUJEME TY, CO NÁS ODMÍTAJÍ A ODMÍTÁME TY, CO NÁS MILUJÍ"
Zdroj - foto zdarma - pixabay.com , publicdomainpictures.net
elisblog@seznam.cz
"Sex-appeal žen je umění vyvolat u mužů touhu po tom, co už znají."


"Láska je ze všech vášní nejsilnější, útočí na srdce, hlavu i tělo"

Založila jsem si druhý "modrý blog" - wonderful-world-elis.blog.cz
Bude mít rubriky - básně, povídky a články s různými náměty atd.
Na druhém blogu je publikován článek - "Nesnáším loučení"


Tento "červený blog" zůstane k publikovánívelmi oblíbeného
a vzrušující příběhu "Letní romance s Borisem".

"V životě je jen jediné štěstí, milovat a být milován."

Informace ke službě "Odběr novinek" na tomto blogu.
Přihlaste se k odběru novinek, budete upozorněni emailem na
nový článek, nezapomeňte otevřít a odkliknout potvrzující email.
Email jde cestou blogu.cz, vaše emailová adresa zůstane utajena!

"Teorie lásky je božská, její praxe ďábelská."

LETNÍ ROMANCE S BORISEM - 28. část


V některých případech se nový návštěvník blogu nechá odradit tím,
že se jedné o více dílný příběh a že by nepochytil o co jde.
Ale každá část příběhu má uzavřený děj a lze si
ji přečíst i jako samostatnou povídku...

"Láska vám může srdce naplnit, zlomit a znovu vyléčit."

Děkuji za návštěvu, budu ráda pokud zanecháte v komentářích své
názory a zůstanete pravidelnými návštěvníky blogu.
Děkuji holkám, které sem mnou přešly ze dvou zrušených blogu.

"Sex bez lásky je jen prázdný prožitek"

Ústava ČR chrání práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti zákonem.
Autorské právo - zák. č. 121/2000 Sb. ve znění pozdějších novelizací.
NA VŠECHNA DÍLA ZVEŘEJNĚNÁ NA TOMTO BLOGU SE VZTAHUJÍ
AUTORSKÁ PRÁVA, KOPÍROVÁNÍ NEBO ŠÍŘENÍ JE ZAKÁZÁNO!!!

"Láska je pokrmem žen, pro muže je kořením."

Letní romance s Borisem
Příběh je napsaný podle skutečných událostí, pro postavy
jsem vyhledala fotky dvojníků. Můžete si tak při
čtení vytvořit lepší vizuální představu.
Borisovo životní krédo: "Kdo dostal polibek a nevezme si vše,
zaslouží si ztratit i to, co už získal!"
HLAVNÍ POSTAVY PŘÍBĚHU "LETNÍ ROMANCE S BORISEM"


Milostné rošády – 7. kapitola – Nebezpečné dopoledne - 1. část

27. ledna 2015 v 19:46 | Elis |  Milostné rošády
Elis
Milostné rošády - 7. kapitola - Nebezpečné dopoledne - 1. část

Vstanu a jdu k zrcadlu, znovu si prohlížím tvář, pro dnešek jsou všechny mé plány k ničemu, můžu na ně zapomenout, s takovým poničeným obličejem nemůžu svádět muže, jako je krásný Filip, raději mu půjdu z očí, udělám vše proto, aby mě nespatřil a nepůjdu na oběd, ale je mě smutno, že ho neuvidím. Viktor se právě vrací a nese pytlík s ledem, "Tady je led!", řekne vítězně, jako kdyby dobyl jižní pól, "Děkuji, jsi moc hodný.", oceňuji jeho snahu, "A není ho málo?", vyzvídám, Viktor odmítavě zavrtí hlavou.
Zvedne pytlík do výše očí, "Zatím to stačí.", odpoví, "Led v chladničce dlouho nevydrží, raději vždy dojdu pro nový!", vysvětluje, přikývnu na souhlas, on se tak snaží a já zatím myslím na jiného muže, mám z toho provinilý pocit. Sleduji, jak pečlivě, se soustředěným výrazem urovnává led v pytlíku, je obětavý a nevím, jestli někdy Viktora plně docením, "Tak jdeme na to.", přeruší Viktor, tok mých myšlenek, "Pojď si lehnout!", vyzívá mě, ale zaváhám, nechce se mě do postele, cítím v něm napětí a nechci nic vyprovokovat.

"Tak co je, lehni si?", volá Viktor netrpělivě a zachrastí pytlíkem s ledem, ale jsem rozhodnuta sedět v křesle, Viktora to na chvíli zarazí, "V křesle?", podiví se a vysvětluje, že by mě za chvíli upadla ruka od držení. "V posteli je to pohodlnější!", trvá si na svém, s povzdechem to uznávám, posadím se na postel a zouvám si střevíčky. Přemýšlivě mě pozoruje, něco se mu nezdá, "Svlékni se, ať máš pohodlí!", dostává se mě od něj další rady, prudce zvednu hlavu a pátravě se na něj podívám, jak to myslí.
Tak to tedy ne, to by se ti hodilo, proletí mě hlavou a nehodlám mu vyhovět, mám na sobě jen tři věci kalhotky, blůzku a sukni, do naha rozhodně nepůjdu a rázně jeho návrh odmítnu. Začnu si rovnat polštář, rozložím na něj osušky a chystám si lehnout, "Ještě počkej!", zarazí mě Viktor, "Co je?", zeptám se otráveně, Viktor rozevře sako a vytahuje láhev s alkoholem, nevěřícně zírám a nechápu, co s tím chce dělat.

Dostane se mě poučení, že musím vypít asi tak půlku, jinak za výsledek neručí, je to prý kvůli rozproudění krve a nebudu tak mít žádné modřiny, má to vyzkoušené. No nevím, jsem na pochybách, nikdy jsem o tom neslyšela, teoreticky to může fungovat, ale prakticky se mně to nezdá. Nehledě na to, že se opiji, přestanu se ovládat a budu více povolná, pokud mě dříve nesloží otrava alkoholem, já tvrdý alkohol nesnáším. "Děláš si ze mě legraci?", nedůvěřivě mu hledím do tváře, ale odmítne to a stojí přede mnou jako vzor vší počestnosti.
Kývnu na něj prstem, aby přišel ke mně blíže, popadnu ho za klopu u saka, přitáhnu těsně k svému obličeji a zapátrám v jeho očích, nebrání se tomu a má snahu mě políbit, okamžitě ho pustím a odstrčím. "Viktore, řekni pravdu, co to na mě hraješ?" ptám se podezíravě, ale odpověď je stejná a podpoří ji tím, že pokud nechci mít zítra opuchlou a ještě k tomu zmodralou tvář, mám ho ve všem poslechnout.

Instinkt mě radí alkohol nepít, ale horší je představa, že s modřinami rozhodně Filipa neokouzlím, tak nakonec souhlasím, "Ale dám si jen skleničku nanejvýš dvě, to musí stačit!", vyjednávám množství alkoholu s úmyslem, že se nenechám opít. "Ne, musíš si vzít víc, jedna i dvě je málo, chce to tři nebo čtyři, to by snad mohlo stačit!", doporučuje Viktor, ale já vím své, to bych hned odpadla, jsem si tím jista a jeho návrh nemíním respektovat. "Viktore, ty mě snad chceš opít?!", obviním ho, ale mé podezření uraženě odmítá.
Ale přestane mě nutit, je sice velmi nespokojený, že nechci poslouchat, asi má k tomu své důvody, proč na tom trvá, ale neberu na to ohled. Sleduji, jak plní skleničku vodkou, zhluboka se nadechnu a obrátím ji do sebe, okamžitě zalapám po dechu a cítím, jak se mě alkohol propaluje hrdlem. Viktor mě chce nalít druhou, ale odmítavě vrtím hlavou, "Ne, to by mě zabilo, možná až za chvíli!", řeknu rázně a pohodlně se uložím s hlavou na osušce.

Je to jen chvilka, co alkohol skončil v mém žaludku a začíná se mě motat hlava a cítím ho i v nohách, vzít si ještě jednu tak budu úplně vyřízená a může si se mnou dělat, co chce. To musím zavčas zarazit, "S touto medicínou končím!", prohlásím neoblomně, Viktor ještě váhá, pátravě se na mě dívá a přemýšlí, zda nemá naléhat, ale nakonec to vzdává. Přiloží mě ke tváři pytlík s ledem a na to ještě složený ručník, "Ták a v klidu lež, moc se nehýbej.", rozkáže a zadívá se na mě pozorně, jako by sledoval co se mnou alkohol dělá, po chvíli si sedne na postel.
Rukou se opře blízko mne, "Zůstanu u tebe, kdyby si něco potřebovala!", zdůvodňuje své rozhodnutí nehnout se z mého pokoje a hlavně z mé postele. Toho se celou dobu obávám a znepokojeně si pomyslím, že se mu to o co usiloval, nakonec podařilo, sedí na mé posteli a tak blízko, že ruku, o kterou se opírá, dělí od mého těla jen malý proužek prázdného místa. Stačí nepatrný pohyb a může se mě dotknout, kde bude chtít, zatím co já musím ležet bez hnutí, přidržovat si na tváři led, sáček stále sklouzává a kvůli tomu se obávám i pohnout.

Po vodce se cítím zvláštně, jako otupělá, jsem vlastně bezbranná a vydaná mu všanc, přemýšlím co s tím, jak se ubráním jeho rukám, když se o něco pokusí, ale většina věcí se nakonec vyřeší sama. Ozve se zvonění, Viktor loví mobil z kapsy a přitiskne ho k uchu, chvíli napnutě poslouchá, pak vstane a začne přecházet po pokoji. Opře se dlaní o zeď u okna a tlumeně hovoří, jsem znepokojena z jeho výrazu, i jak nervózně prsty klepe do zdi, domluví a dlouze se na mě zadívá, "Musím ihned odjet!", řekne smutně.
Zacítím sevření u srdce a jsem tím pocitem, zaskočena, před chvíli jsem sice toužila, aby odešel, ale teď se obávám, že zůstanu sama, stáhnu ruku s ledem ze své tváře a posadím se, nespokojeně se na něj podívám. Porozuměl mě i beze slov. "Opravdu musím!", řekne sklesle, "Proč a kam jedeš a kdy se vrátíš?", vyptávám se, "Nebude to nadlouho.", snaží se mě upokojit, "Vidím to na dva dny, možná se stihnu vrátit už zítra, ve firmě jsou nějaké problémy a musím je vyřešit.", vysvětluje obšírně a to je mě podezřelé.

"Nechci, abys odjel!", řeknu svým nejsmutnějším hlasem, "Je to moje práce!", zdůrazní odpovědnost k rodinné firmě, zatvářím se zklamaně, "A co já, co tu budu dělat sama, úplně opuštěná?", zabodnu do něj vyčítavý pohled. Mlčí, přemýšlí a zkoumavě se na mě dívá, zkouším zatlačit na jeho city, "Přece zrovna teď, nemůžeš odjet?", naléhám, ale jen rozhodí ruky v bezmocném gestu a ve mně začíná klíčit podezření, před chvíli se zabydlel u mě v posteli a najednou se nesnaží zůstat, i když jindy by se kvůli tomu i přerazil.
Co když se nejedná o pracovní povinnosti a jde o něco jiného, jen aby za tím nebyla jiná ženská, proletí mě hlavou jako blesk podezření a v srdci se mně zrodí žárlivost a stále sílí. Nechápu to, přece ho nemiluji, aspoň si to myslím, tak proč začínám žárlit, že bych přece k němu chovala hlubší city, než jsem si kvůli Filipovi ochotna přiznat. Nebo už Viktora považuji za svůj majetek, za muže, co mě patří a co se o mě stará, plní má přání a tak se ho nechci vzdát.

Chvíli o tom uvažuji, ale ať je to jak chce, sžírá mě čím dál více žárlivost a nejde zastavit, obludně se rozrůstá a zakořeňuje se v mé mysli. Rozhodnu se, že ho nenechám za žádnou cenu odjet, aspoň to zkusím, musí se mnou zůstat, "Neodjížděj, nechci být tady sama!", nešťastně zakňourám a rychle dodám, "Bez tebe!", udělám na něj smutné oči v naději, že ho zlomím a on zůstane. Viktor je celý nesvůj, naléhám dál a stávám se tím, co sama nesnáším, citovou vyděračkou, vůbec si nerozumím, ale pokračuji.
"Nemůžu zůstat sama, mám strach, Robert je v hotelu, co když se mně něco stane, kdo mě ochrání!?", pokračuji tklivě, mířím na jeho slabou stránku. Vidím, že je nalomený, tak ještě více na něj tlačím, "Prosím zůstaň se mnou, neopouštěj mě.", dál žadoním a hledím prosebně do jeho očí, "Prosím, prosím, zůstaň, nemůžu bez tebe být! ", vábím ho dál a začínám litovat, že jsem se nesvlékla tak, jak to chtěl.

Být skoro nahá, bylo by mnohem snazší, Viktora přemluvit, aby zůstal, tomu by neodolal, natáhnu k němu ruku, podá mě svou a přisedne si ke mně znovu na postel, přitisknu tvář do jeho dlaně, "Viktore, neopouštěj mě, zůstaň se mnou.", předu mazlivě jako kočka. Začnu rty přejíždět jemně po jeho dlani, pokud by to pomohlo, jsem dokonce schopna říct, že ho miluji, vidím mu na obličeji, že přímo trpí, rád by zůstal, kdyby mohl.
"Melany, přestaň, nenaléhej, nebo chceš, abych se zbláznil?!", postěžuji si, vytáhne svou ruku z mé a začne chodit křížem krážem po pokoji, prsty si projíždí vlasy a hledá usilovně řešení, zastaví se znovu u postele, sedne si a něžně mě žmoulá prsty ve své dlani. "Odjet musím, to za mě nikdo jiný nevyřídí!", hlas má přímo tragický, "Ne, neodjížděj, bez tebe to nezvládnu!", prosím dál a vidím mu na tváři, že je z mého naléhání opravdu zničený.

"Netrap mě, chceš mně připravit o rozum?!", naříká, "Snad si nemyslíš, že bych tě opustil, kdybych nemusel?!", zeptá se, pochybovačně pokrčím rameny a to jej zneklidní, "Ty mě po tom všem nevěříš?", zadívá se na mě vyčítavě, přemýšlím, co přesně myslí tím "po tom všem", trochu mě tím zmátl. "Kdyby to nebylo nutné, nehnu se od tebe na krok, to ti přísahám!", ubezpečuje mě dál, to mě trochu uklidní, možná opravdu zbytečně vyvádím a dělám Viktorovi vrásky, i když chlapům se věřit nedá nikdy.
Věřit jim je stejně nejisté, jako výhra v loterii, zvláště mužům z této rodiny, jsou tak úžasní a velmi žádaní, ale asi v tom nebude jiná ženská a bude to vážně záležitost ryze pracovní. Ale mám stejně divný pocit z toho, že bych měla zůstat sama, byla bych raději, kdyby byl se mnou a chránil mě, ale asi ho nepřemluvím, on vážně musí, rezignovaně si povzdechnu, "Tak když musíš, tak musíš, ale nevím, co bez tebe budu dělat.", zatvářím se nešťastně, ale hned zlomyslně dodám, "Snad si nějak poradím, ale potom si nestěžuj!".

Konec 1. časti - 7. kapitoly
❤❤❤
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Blanka Blanka | 27. ledna 2015 v 20:31 | Reagovat

Jsem  zvědavá jak to  bude pokračovat dál :-)

2 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 27. ledna 2015 v 20:42 | Reagovat

No...četla jsem od tebe i lepší kapitoly, ale tady tato se mi také líbila. Jen se mi špatně četla přímá řeč, vzhledem k tomu, že není každá na samostatném řádku.
Také mi tady hlavní hrdinka připadá trochu hloupá, protože mu přece nemůže zabránit odejít, když je to důležité, když se ho stejně chtěla zbavit.
Ale líbila se mi některá poetická slovní spojení, a samozřejmě tvůj styl...

3 Deana Deana | 27. ledna 2015 v 21:02 | Reagovat

Perfektné, už som sa nemohla dočkať, kedy nakopnem net a začnem čítať, opäť veľká pochvala [:tired:]  ;-)

4 murielana murielana | Web | 27. ledna 2015 v 21:41 | Reagovat

Páni ta Viktora dusí...doufám, že nás nebudeš dlouho napínat a další část bude brzy! [:tired:]
Četla sem ráda dlouhý kapitoly :-?

5 pavel pavel | Web | 27. ledna 2015 v 22:41 | Reagovat

Už jsem ti to chtěl několikrát poradit. Taky jsem měl na blogu povídky nebo romány na pokračování a pro některé lidi to bylo moc dlouhé, protože stíhají i jiné blogy a nemají zase tolik času. :-)
A teď si to jdu teprve přečíst.

6 pavel pavel | Web | 27. ledna 2015 v 22:49 | Reagovat

[2]: Neježe trochu hloupá, ale pitomá, kdyby mu na to skočila. Podle jejího chování si nakonec i myslí že je taková husička. :-D

7 Lamilka Lamilka | Web | 27. ledna 2015 v 23:42 | Reagovat

Vypít půl flašky vodky je snad i na chlapa moc :-) On jí chtěl určitě opít do němoty :-) Tak pozor na Viktory! :-) Hezky píšeš, ale také nevím, proč chtěla, aby u ní zůstal, když myslí na jiného...možná pro ten pocit bezpečí...

8 Zdena Zdena | 27. ledna 2015 v 23:43 | Reagovat

Paráááda, přečtený jedním dechem.O_O

No nevím Elis, píšeš skvěle a délka mě nepřekáží! Rozdělení přeruší děj v nejlepším a čekat na pokračování je o nervy.:-? V tom případě dávej díly častěji. ;-) Tak jak na starým blogu!

[6]: Mně nepřijde jak pitomá husička, klame tělem, ta si Viktora ochočí, že bude mrkat na drát. :-D :-)

9 Zdena Zdena | 27. ledna 2015 v 23:50 | Reagovat

[7]: Já ju beru jako rozpolcenou mezi víc chlapů a nerozhodnou! Chce Filipa a přitahuje ju Viktor! Proto ta žárlivá scéna. Je to tam i napsaný, nechce o Viktora přijít!:-?

10 pax pax | 28. ledna 2015 v 3:52 | Reagovat

jj, žárlivá scéna, pocit osamocení a rozplocení mezi více mužů, to je přesně ze života ;-)

11 Beatricia Beatricia | Web | 28. ledna 2015 v 5:40 | Reagovat

To jsou přesná slova ze života -  chlapům se nedá věřit nikdy. Věřit jim, to je nejisté, jako výhra v loterii.
Jsem opravdu zvědavá, jak tento zajímavý propletenec skončí. Hrdinka ale sama neví, koho by vlastně chtěla. :-)

12 Beatricia Beatricia | Web | 28. ledna 2015 v 5:46 | Reagovat

P.S. Děkuji ti za tu reakci na komentář u mne v článku. Já jsem ho ignorovala, protože ta "inteligentní" blogerka vůbec nepochopila, o co tady jde.
Ještě jednou dík. ♥♥♥

13 Elis Elis | Web | 28. ledna 2015 v 7:08 | Reagovat

[1]: Děkuji, pokračování bude brzy, jen to chce ještě pár úprav...

[2]: Díky za komentář, lepší nebo horší kapitoly - to je složité téma, nejsou to samostatné povídky kde dějová linka je krátká, kde se píše podle osnovy - úvod, děj a závěr příběhu, povídky a krátké příběhy se píši velmi dobře a snadno... toto je román, to je mnohem složitější psaní, dějová linka je velmi, velmi dlouhá a různě se větví, do děje  vstupují nové osoby a nové okolnosti, nové zápletky atd., tak každá kapitola je a musí být jiná podle toho co se právě odehrává a děj z jedné kapitoly zasahuje i do jiných kapitol a prolíná se dějem celé knihy... kapitoly se nedají vnímat jednotlivě, ale jen jako součást celé knihy, nedá se použít šablona z krátkých povídek...
Pokud jde o dialogy nechávám je v textu, na těch pár dialogů mít samostatný řádek nepovažuji za nutné...  mám raději vypravěčský styl psaní, dialogy používám minimálně, jen v určité části příběhu, dialogový styl psaní nepreferuji, tak jsem se psaním začínala na základce...

14 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 28. ledna 2015 v 7:17 | Reagovat

[13]: Ano, tohle vím, chtěla jsem tím komentářem říct, že i když to není to nejlepší ,co jsi napsala, a myslím si, že máš navíc, líbí se mi to.
Co se týče těch dialogů, byla to jen taková rada. Mě osobně by se to lépe četlo, ale samozřejmě se tím nemusíš řídit...

15 Elis Elis | Web | 28. ledna 2015 v 7:22 | Reagovat

[3]: Moc děkuji za pochvalu...

[4]: To jsi vystihla přesně, Viktor si s ní ještě užije, hlavní hrdinka není neviňátko... díky za komentář...

[5]: Tak nad tím jsem tak ještě nepřemýšlela, mě teď jenom zoufale tlačí čas, mám složité období... z bývalých blogů jsem zvyklá psát i delší kapitoly, ale tam to bylo trochu jiné, měla jsem i hudebně zaměřený blog, kde chodily běžní návštěvníci-fans hudební skupiny a ti chodili i na ten literární blog a jsem ráda že někteří chodí i na tento můj nový blog... ale asi máš pravdu, blogy si navzájem navštěvují převážně blogeři a času je málo, tak uvidím, asi zůstanu u krátkých článků, času bude málo pořád...

16 Elis Elis | Web | 28. ledna 2015 v 7:57 | Reagovat

[6]: Pitomá určitě není, postava hlavní hrdinky je složitá, je to žena z druhu femme fatale, je zvyklá že ji muži padají k nohám a nemusí hnout ani prstem, je muži rozmazlená, na druhou stranu to má ztížené protože neví koho si vybrat, zatím si jen pohrává  a víc než zamilovaná je zatím jen zaláskovaná a to ji nikdy dlouho nevydrží, muže zneužívá a pohrává si s nimi až do chvíle, kdy ji zničí skutečná láska, to je něco málo o hlavní postavě...

[7]: Přesně tak, alkohol muži využívají často aby byly holky povolnější...:-D,
Viktora si chce ponechat, líbí se ji, je pro ni užitečný a nechce ho ztratit i když ho nemiluje, proto ta reakce a obavy, že je někde jiná žena, která by ji ho mohla odvést... moc děkuji za hezký komentář....

[8]:[9]:Díky Zdeni, vidím, že jsi nezapomněla z bývalého blogu na moje myšlenkové pochody při psaní, vystihla si to přesně... pokud zůstanu u publikování kratších kapitol, budu se snažit je dávat častěji...

17 Elis Elis | Web | 28. ledna 2015 v 8:11 | Reagovat

[10]: Pax díky, jako má dlouholetá čtenářka, si to vystihla přesně ...

[11]:Bohužel, muži jsou takoví od přírody, je třeba si je pohlídat... :-D
Děkuji, bude to ještě mnohem složitější, hrdinka se do toho pěkně zamotá...

[12]:Není zač, jenom jsem to chtěla uvést na pravou míru...

[14]: Rozumím, to je v pořádku, nic se neděje ... jenom jsem chtěla vysvětlit, svůj pohled na psaní... díky za komentáře...

18 Simča Simča | 28. ledna 2015 v 9:07 | Reagovat

Skvělý díl, chudák Viktor ;-)

[15]: Počítám se mezi návštěvníky ze zrušených blogů! Byla škoda je rušit byly  perfektní. Elis a neuvažuješ zas o blogu jak říkáš hudebním, ten tvůj byl nejlepší :-)

19 Akim Akim | E-mail | Web | 28. ledna 2015 v 10:37 | Reagovat

Super Elis. Krásně vykresluješ povýšenost a povrchnost této snobské sebranky. Tvoji hrdinové jsou krásně nesympatičtí. Vyčůranost a neomaleně skrývaná chladnost té ženy je ozbrojující... Paráda. :-)

20 Kristeen Kristeen | Web | 28. ledna 2015 v 12:40 | Reagovat

Parádny príbeh :) Má to dobrý zaujímavý dej, super, teším sa na ďalší :)

21 silluety silluety | Web | 28. ledna 2015 v 13:07 | Reagovat

Je to strašně super :) děším se na další díl :) upřímně, to ani zas tak krátké moc není :D u mě by to bylo tak ještě na polovinu :) ale zase z pohledu čtenáře je tohle ta lepší forma :) má to pěkný děj :)

22 Alka Alka | E-mail | 28. ledna 2015 v 19:26 | Reagovat

Skvělý, už se těším na další díl, tak nás nenechej dlouho čekat ;-)

23 D☮shie D☮shie | E-mail | Web | 28. ledna 2015 v 20:40 | Reagovat

Nejsem si úplně jistá jak na mě postavy působí ale velmi se mi líbí jak zmiňuješ myšlenky hlavní hrdinky. Celkově úprava textu. Dobře se to čte. Už se těším na pokračování :)

24 Niky Niky | Web | 28. ledna 2015 v 20:47 | Reagovat

Už se těším na další díl! :-D

25 Marcelka Celestine Marcelka Celestine | Web | 28. ledna 2015 v 21:24 | Reagovat

Viktor má něco za lubem, aspoň se mi to tak jeví, když ji chce opít :)

26 stuprum stuprum | Web | 29. ledna 2015 v 5:14 | Reagovat

Obludně se rozrůstá žárlivost, to není dobré znamení. :)

27 Calistka Calistka | Web | 29. ledna 2015 v 10:36 | Reagovat

Vážně? Myslíš tu s tou mašlí? :) Mě se taky moc líbila, ale nakonec jsem se rozhodla pro trochu větší :)

28 Elis Elis | Web | 29. ledna 2015 v 12:16 | Reagovat

[18]: Chudák Viktor ten ještě bude trpět... další blog bych nezvládla, už tak zápasím s časem... díky....

[19]: Děkuji Akime... to víš, to jsou ty třídní rozdíly :-D ...my ženské jsme vyčůrané všechny, jinak to s mužskými nejde...

29 Elis Elis | Web | 29. ledna 2015 v 12:23 | Reagovat

[20]: Moc děkuji, pokračování bude asi o víkendu...

[21]: Díky jsem ráda že se ti líbí a to jsem teprve na začátku, děj se rozjíždí... rozumím, ale já jsem byla zvyklá na bývalém blogu, jak jsem se zmiňovala v některém předcházejícím komentáři, psát i trojnásobně delší kapitoly než je tato, ale tam byla jiná situace...

30 Elis Elis | Web | 29. ledna 2015 v 12:25 | Reagovat

[22]: Díky... budu se snažit...

[23]: Děkuji za hezký komentář...budu ráda když zase nakoukneš...

[24]: Velké díky, když mě do toho nic nevleze tak bude o víkendu...

31 Elis Elis | Web | 29. ledna 2015 v 12:30 | Reagovat

[25]: Viktor se bude snažit zabodovat... děkuji za komentář...

[26]: Žárlivost může být problém, Mel to ustojí...

[27]: Přesně tu v černé barvě s tou mašlí, má šmrnc, mám černé střevíčky s podobnou mašličkou, tak by se mě hodila...

32 PinkyAlice271(Vladěnka) PinkyAlice271(Vladěnka) | Web | 29. ledna 2015 v 13:57 | Reagovat

Čauky!Moc se mi líbí ten tvůj web,je tak zvaně zajímaví.Jinak se ti to moc povedlo!Jo a jukni se i na můj web případně si přečti nějaký článek,vypln dotazník a zanechej komentář.Díky a měj se hezky! :-)

33 Akim Akim | E-mail | Web | 29. ledna 2015 v 15:51 | Reagovat

[28]: Třídní rozdíly neuznávám. Stejně se všichni rodíme nazí, neurození... :-P

34 pavel pavel | Web | 29. ledna 2015 v 20:04 | Reagovat

[16]: Napsal jsem slovo "kdyby mu na to skočila" a že Viktor si myslí že je husička. To potom vyzní jinak, než jak jsi reagovala. :-D

35 Miloš Miloš | Web | 29. ledna 2015 v 21:09 | Reagovat

To je pech, telefonát v nepravou chvíli. Kdyby aspoň přišel až po úplném sblížení :-)

36 Hay. Hay. | Web | 30. ledna 2015 v 15:35 | Reagovat

Popri zhone sotva stíham čítať, ale nestačím sa diviť, ako ti to písanie ide. Niekoľko tvojich kníh na poličke, to vidím vždy, keď si vybavím tvoje písanie. Kláňam sa :)

37 pax pax | 31. ledna 2015 v 1:01 | Reagovat
38 Elis Elis | Web | 31. ledna 2015 v 15:28 | Reagovat

[32]: Nakouknu, ale vyplňování dotazníků není moje parketa...

[33]: Máš pravdu, ale druhá strana je uznává, má peníze i moc a tak určuje pravidla...

[34]: Pochopila jsem to, jenom jsem téma využila k nástinu charakteru hlavní hrdinky...

39 Elis Elis | Web | 31. ledna 2015 v 15:31 | Reagovat

[35]: To je pech, ale kdoví, všechno zlé je k něčemu dobré, možná by ji zklamal a byl by konec a tak dostal více času aby příště předvedl, jak je úžasný...

[36]: Moc děkuji, za pochvalu... taky bych ráda viděla své knihy, ale cesta k tomu je složitá...

[37]: Pax díky...

40 Miloš Miloš | Web | 31. ledna 2015 v 18:33 | Reagovat

[39]: Ty to napínáš k prasknutí :-)
Ale zase najít tak krásné souznění a příležitost také nebude lehké.

41 Elis Elis | Web | 31. ledna 2015 v 19:23 | Reagovat

[40]: Takové krásné napínání až k prasknutí nemusí být špatný zážitek... :-D
Příležitost k souznění se najde, když se chce jde všechno...

42 Ko Ky Ko Ky | E-mail | Web | 13. února 2015 v 12:50 | Reagovat

Hezky jsi se rozhodla to dávat takhle po málu, ale i přesto je to delší, za což osobně jsem tedy ráda. :) Už víš přibližně kolik to bude mít kapitol?

43 Elis Elis | Web | 17. února 2015 v 6:05 | Reagovat

Ještě nevím kolik kapitol bude, uvidím jak se bude odvíjet děj příběhu...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
"Kdo není milován, je sám i v davu."