"MILUJEME TY, CO NÁS ODMÍTAJÍ A ODMÍTÁME TY, CO NÁS MILUJÍ"
Zdroj fotek - publicdomainpictures.net - wallpapers - pixabay.com
elisblog@seznam.cz
"Sex-appeal žen je umění vyvolat u mužů touhu po tom, co už znají."


"Láska je ze všech vášní nejsilnější, útočí na srdce, hlavu i tělo"

Založila jsem si druhý "modrý blog" - wonderful-world-elis.blog.cz
Bude mít rubriky - básně, povídky a články s různými náměty atd.
Na druhém blogu je publikován článek - "Nesnáším loučení"


Tento "červený blog" zůstane k publikovánívelmi oblíbeného
a vzrušující příběhu "Letní romance s Borisem".

"V životě je jen jediné štěstí, milovat a být milován."

Informace ke službě "Odběr novinek" na tomto blogu.
Přihlaste se k odběru novinek, budete upozorněni emailem na
nový článek, nezapomeňte otevřít a odkliknout potvrzující email.
Email jde cestou blogu.cz, vaše emailová adresa zůstane utajena!

"Teorie lásky je božská, její praxe ďábelská."

NOVĚ ZVEŘEJNĚNO V SRPNU
LETNÍ ROMANCE S BORISEM - 28.část

V některých případech se nový návštěvník blogu nechá odradit tím,
že se jedné o více dílný příběh a že by nepochytil o co jde.
Ale každá část příběhu má uzavřený děj a lze si
ji přečíst i jako samostatnou povídku...

"Láska vám může srdce naplnit, zlomit a znovu vyléčit."

Děkuji za návštěvu, budu ráda pokud zanecháte v komentářích své
názory a zůstanete pravidelnými návštěvníky blogu.
Děkuji holkám, které sem mnou přešly ze dvou zrušených blogu.

"Sex bez lásky je jen prázdný prožitek"

Ústava ČR chrání práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti zákonem.
Autorské právo - zák. č. 121/2000 Sb. ve znění pozdějších novelizací.
NA VŠECHNA DÍLA ZVEŘEJNĚNÁ NA TOMTO BLOGU SE VZTAHUJÍ
AUTORSKÁ PRÁVA, KOPÍROVÁNÍ NEBO ŠÍŘENÍ JE ZAKÁZÁNO!!!

"Láska je pokrmem žen, pro muže je kořením."

Letní romance s Borisem
Příběh je napsaný podle skutečných událostí, pro postavy
jsem vyhledala fotky dvojníků. Můžete si tak při
čtení vytvořit lepší vizuální představu.
Borisovo životní krédo: "Kdo dostal polibek a nevezme si vše,
zaslouží si ztratit i to, co už získal!"
HLAVNÍ POSTAVY PŘÍBĚHU "LETNÍ ROMANCE S BORISEM"


Láska s příchutí moře - 1. část

18. dubna 2015 v 18:44 | Elis |  Láska s příchutí moře


Elis
Láska s příchutí moře - 1. část

Sleduji, jak platí za večeři a dává velké spropitné, jídlo bylo výborné, je to restaurace na úrovni, skvěle tady vaří, ještě bych ráda poseděla, ale on spěchá domů, už zase myslí na co by neměl, vidím to v jeho očích. Ale spát s ním nehodlám, všechno by se tím jen zamotalo, má to marné i v tyto dny, kdy jsem z jistých důvodů na pár týdnů sama, je pro mě stále jen blízký kamarád, i když on touží být něco víc a dává to zřetelně najevo v každou vhodnou chvíli. Zatím se musí spokojit sem tam s polibkem a objetím, co bude dál, se uvidí, sama to ještě nevím, oddaluji řešení, není mně lhostejný, naše první setkání nás oba zasáhlo a neomylně cítím, že se mezi námi něco rodí a stále to sílí, ale čas nedozrál, ještě si počká, než si budu úplně jista a on slíbil, že bude trpělivý.
Jen jedno vím jistě, nechci ho ztratit, od prvního setkání a střetu našich očí vím, že je pro mě důležitý a chci, aby byl součástí mého života, buď jako partner nebo přítel, často lituji, že jsem ho nepotkala mnohem dříve, než jiného muže. Kdyby to tak bylo, dala bych jemu přednost, má něco navíc, co se nedá pojmenovat, ale co ženy přitahuje a rozumíme si i beze slov, jsme spřízněné duše, stačí nám jen se na sebe podívat, navíc je velmi přitažlivý. Líbí se nejen mně, proto znepokojeně sleduji, jak ho jiné ženy svými pohledy hltají a na sebe se snaží upozornit klopením víček a širokými úsměvy, to nesnáším i přesto, že si jich nevšímá a uvědomuji si, že žárlím a to se mně často nestává, i když cítím, že patří mně a je to jeho volba, o tom nemůžu mít nejmenší pochybnosti.

Podívám se na něj, věnuji mu nečitelný, zamyšlený pohled, ale svůdně se usměji, abych vyvážila pro všechny případy pohledy přítomných žen a sleduji, jak svou dlaň chlácholivě položí na mou ruku, jako by si všiml mého znepokojení a dává mě najevo, že je vše je v pořádku. Po chvíli rychle vstává ze židle a vyzve mě k odchodu, nabídne mně své rámě, vstanu, zavěsím se do něj, nechám se vyvést na ulici k autu a usadit do vozu, ale zacítím náhlý nával nespokojenosti, ještě nechci domů a chvíli přemýšlím, co udělat. "Chtěla bych k moři.", požádám, překvapeně se na mě podívá, "Teď, už je téměř tma a bude tam bez slunce i chladno!", diví se mému přání a mám v tom pravdu, léto se rychle mění v chladný podzim, ale to mě neodradí, nechci se lehce svého plánu vzdát.
Naléhám na něj, že mně stačí chvilka, chci se jen projít po pláži, jsem tu již několik týdnu a ještě jsem u moře nebyla, počasí tomu nepřálo, bylo často zataženo, vysvětluji a položím svou ruku na jeho koleno a prosebně se na něj podívám. Jsem ochotna ho i políbit, pokud to pomůže, hlavně nechci domů, nic mě tam netáhne, jen se vše bude opakovat, sice jsem vyhlásila příměří a nechci nic řešit, ale stejně jsem zajatcem svých citů, sama se sebou vedu válku. Navíc se bráním citovým útokům z obou stran, zůstala jsem na území nikoho, uprostřed dvou mužů a žiji v obavách, ze které strany se ozve první výstřel a znovu mě donutí zapojit se do boje, ve kterém, jak dopředu vím, nemůže být nikdo vítěz, každý z nás o něco důležitého přijde.

Přiklopí mou ruku svou teplou dlaní, ale rozmýšlí se nekonečně dlouho, "Nepočká to do zítřka!", zkouší mně můj nápad vymluvit, "Bude hezky a můžeme být u moře celý den a pěkně si to užít?", snaží se mně nalákat na budoucí zážitky, ale uraženě vytrhnu ruku zpod jeho dlaně. "To je pro tebe takový problém, sjet o pár ulic?!", zlobím se, je těžké se domluvit s mužem, který myslí jen na jedno a doufá, že dnes v noci, bude vše jiné a něco se mezi námi stane, i když mě dal slib, vím, že je ochotný ho kdykoliv porušit. Pozorně sleduji, jak mračí čelo a přemýšlí, dlouze se na mě podívá, jako by se snažil odhadnout své šance a nevím, k čemu dospěl, ale znovu zkouší apelovat na můj rozum, že nic neuvidím a k čemu mě to tedy bude. A navíc, toulat se v noci po pláži se prý hodí jen pro milence a to mi zatím nejsme, neodpustí si výčitku, že tak vytrvale odolávám sblížení, přivykl si, že mu ženy padají k nohám, jen pro jeho šarm a přitažlivý úsměv.
Mám sice vždy silnou touhu udělat přesně to, co jiné ženy a podlehnout a na nic nemyslet, ani na následky, ale to nesmím, ve hře je příliš mnoho věcí, tak se dál tvářím dotčeně a odvrátím od něj pohled. Nechce mě proti sobě popudit a hned začne snaživě vysvětlovat, že to není problém, že k moři mě klidně vezme, jen si o mě dělá starosti, je prý vidět, že jsem unavená a je dost pozdě. Zadívám se na něj podezíravě, je zajímavé, jak mu zrovna dnes záleží na tom, abych šla brzy spát a nejlépe asi s ním do jedné postele, ale to nechci, nemám vyřešené, co by pak bylo dál, jsem v složité situaci a on se snaží marně a navíc zbytečně v něco doufá. Je naprosto jedno jestli se vrátíme teď nebo o hodinu později, i když se o něco pokusí, stejně nic nebude, k sobě ho nepustím, bude muset odejít do svého bytu, chystám se mu to i jasně naznačit v případě jeho trvajícího odporu vzít mě k moři.

Ale pro jistotu upírám na něj vyčítavé a smutné oči, ještě by to chtělo aspoň jedinou slzu, už vím, co na něj platí a ale nakonec i tak se vzdá a ustoupí, "Tak dobře, ale jen na chvíli.", nerad souhlasí, ale víc slyšet nepotřebuji. Spokojeně přikývnu a pohodlně se usadím, nedovedu to vysvětlit, ale cítím ještě silnější, přímo nutkavou potřebu jít k moři, čím víc na to myslím, tím více po tom toužím. Chci poslouchat zvláštní hukot vody, šumění a převalování vln, plně procítit ohromující nekonečnost oceánu a vdechovat čistý, solí provoněný vzduch. Nechat své rozpuštěné vlasy volně plápolat ve větru a pokud to půjde, proběhnout se ve vlhkém, vlnami zmáčeném písku a zanechávat za sebou hluboké stopy. Už se nedočkavě těším na chvíli, kdy mě voda polaská bosé nohy a chci se zadívat do nekonečna, až do míst, kde se temný oceán, spojí s tmavou oblohou, jako dva milenci, kteří si padnou do náruče.
On mé nadšení pro moře nesdílí, cítím to, nespokojeně mlčí, nevnímá to tak silně jako já, žije tady roky, zná to, pro něj je to už všední prožitek, který zažil mnohokrát, nic výjimečného, vůbec ho to neláká a tuším, že velmi nerad se mně podvolil. Vím, že můj nápad, zajet k moři stále neschvaluje, nezdá se mu to vhodné tak pozdě večer, ale pro klid mě vyhověl a tak auto tiše sjíždí z kopce dolů, na plochu záchytného parkoviště a zastaví pod korunou velkého stromu. Je starý a pokroucený, světla z parkoviště pronikají jeho listovím, chvějícím se ve vánku a dodávají mu až přízračný zjev v okolní tmě, naředěné jen světlem měsíce, strom vypadá jako z pohádky, lituji, že nemáme foťák, ale déle strom stejně nemohu obdivovat.

Je příliš netrpělivý a nechápe, co mě na stromě zajímá, čím jsem tak uchvácena a popohání mě ke spěchu, "Jdeme!", oznámí a pochybovačně dodá, že je zvědavý, co chci potmě vidět, ale na to mu neodpovím, to on nepochopí. "Jestli sis nevšimla, dál není osvětlení.", utrousí škodolibě a cítím, že je velmi nespokojený, chtěl už být úplně někde jinde, ale nemíním na něj dále brát ohledy a zvednu oči k nebi. Málem z té krásy se mně zatočila hlava, je plné jiskřivých hvězd a měsíc září na všechny strany, za pár dní bude v úplňku, barevnost všeho kolem je sice zakryta šedí stínů, ale jinak je ve světle měsíce, velmi dobře vidět. Pohlédnu do dáli na hladinu moře, je krásně postříbřená měsíčním světlem, ale nemám se s kým o tu krásu podělit a mlčky ho následuji k zábradlí kolem parkoviště.
Mávne ze široka rukou před sebe, "Tak a jsi u moře!", řekne zvláštním tónem, překvapeně se na něj podívám, jestli to myslí vážně, tváří se, že mně vyhověl a očekává, že jsem spokojena, ale dál dává najevo, že s mým nápadem nesouhlasí a jinak se víc nemíní snažit. To mně ale nestačí, chci být u moře co nejblíž, ne se na něj dívat zdálky, nakloním se, dole pod zábradlím je trávník, úzká cesta, chodník a potom vysoké keře živého plotu, až za nimi zahlédnu písečnou pláž a v dálce bílý lem vln plazících se po pobřeží, zpěněná voda vypadá jako vzácná krajka. Chci to všechno vidět zblízka, "To tedy ne, nejsem u moře!", odporuji rozzlobeně a zvýšeným hlasem, podívám se na něj a mám dojem, že mě tam nehodlá pustit, chce se rychle vrátit domů.

Vnímám jeho netrpělivost a chápu, že večer se nevyvíjí podle jeho představ, nejraději by mě naložil do auta a hned odjel, i když je mu to stejně k ničemu, ale jako vždy se o něco pokusí v naději, že to vyjde. S tím vždy u něj počítám, ale v tuto chvíli, mně jeho zjevné úmysly vadí, chci se tady zdržet a nemíním kvůli němu spěchat, v tom nehodlám ustoupit, ale nechci se ani hádat a rozhodnu se mu nic nevyčítat. Je sice výjimečný, ale v tomhle je jen obyčejný chlap, s tím nic nenadělám a velkoryse to přejdu a jen se zeptám, "Kudy se dostanu na pláž?", neodpoví a dál mlčí, asi tak dál vyjadřuje svůj nesouhlas. Ale má smůlu, mě nezastaví, jsem ochotna, přelézt i zábradlí, ale v poslední chvíli zahlédnu na konci parkoviště, pod kamennou zdí spoře osvětlené schodiště a hned k němu rychlým krokem zamířím.
"Erin, snad nechceš jít ve tmě až k vodě, teď ne, něco se ti stane, stůj!", natáhne po mně prudce ruce, ve snaze mě zadržet, ale hbitě proklouznu kolem něj a běžím co nejrychleji ke schodům, "Stůj!!!", volá znovu téměř zoufale. Ale běžím dál a jen zakřičím vyzývavě, "Ne, jestli mě chceš, musíš si mně chytit!" a seběhnu ze schodů, přeběhnu cestu a hledám průchod v živém plotě a slyším, jak se za mnou rozběhl a dobíhá mě. Je rychlý a mně vadí střevíčky na podpatcích, už mě má téměř na dosah ruky, ale nemohu za žádnou cenu dopustit, aby mně chytil, při těchto "hrách na honěnou" mně vždy žene vpřed pocit, že nesmím být polapena, že nesmím prohrát, asi je to pozůstatek her s mým bratrem v dětství.

Proto bez zaváhání, na poslední chvíli vběhnu do křoví, neměla jsem na výběr, jiné řešení není, nemohla jsem dopustit, aby mě chytil a vítězně se mně díval do očí, deru se křovím dál na druhou stranu, i když cítím, jak se o mé krásné šaty zachytávají trny a propichují je až na mou kůži. Byly drahé a budou zničené a potrhané, ale to mě nezastaví, jak se vymotám z křoví, dál běžím po písku, až k místu kam dosahují první vlny a zůstanu okouzleně stát, temné moře mně ohromilo, masa vody se valí k pobřeží, jsem zadýchaná se srdcem až v hrdle, ale velmi šťastná, i Conor už je tady a postaví se vedle mě. Je udýchaný a navíc velmi rozzlobený, "Ty ses zbláznila!" křičí, aby přehlušil šumění moře, "O to křoví jsem si potrhal oblek!", stěžuje si, "Já tě nenutila lézt za mnou do křoví a oblek si koupíš nový!", odbudu ho lehkomyslně.
Má obleků plnou skříň, proč z toho dělá takovou vědu, já mám přece také roztrhané šaty, stejně za všechno může on, je jako umanutý, proč si vzal do hlavy, že zrovna dnes s ním skončím v posteli, ale nechci si dál kazit náladu. Cítím v sobě vzdouvat se pocity zvláštního štěstí a volnosti, radostně se zasměji, roztáhnu paže a zatočím se do kola, jako malá holka a on se na mě dívá s obavou, jako bych se zbláznila. Je mně to jedno, jeho názor mě nezajímá, stejně si nezaslouží, abych na něj byla milá za to, jak se nechal dlouho přemlouvat, ale už nad tím více nechci přemýšlet, chci si teď užívat moře. Vnímám, že se dostávám do nebezpečné nálady, znám to, mám vždy chuť dělat samé hlouposti, které by mě jinak ani nenapadly, cítím se svobodně, volná jako pták, ničím nespoutaná a takový pocit jsem už velmi dlouho nezažila.

Sednu si do mokrého písku, šaty jsou už stejně zničené a vyzuji si střevíčky, položím je za sebe, postavím se a začnu si vyhrnovat sukni, odhalím své nohy a zvedám ji ještě výš, všímám si, že mě Conor beze slova a s úžasem pozoruje. Asi proto, že mě ještě v kalhotkách neviděl, nebo očekává, že se budu svlékat dál, ale jen si svážu cípy sukně kolem pasu, tím své odhalování zakončím a v duchu přemýšlím, jaký je vůbec rozdíl mezi plavkami a kalhotkami. Kromě názvu žádný, pomyslím si a odhodlaně vkročím do vody, po chvíli ještě o kousek postoupím dál, do zatím mírného přelévání a šplouchání vln, voda je docela studená, každým mým krokem postupně stoupá. Po chvíli mě chladí klín a za chvíli vystoupá ještě výš, než jsem si vyhrnula sukni, "Doufám, že umíš plavat, může tam být vymleté dno!", volá za mnou výstražně, jeho hlas zní varovně, ale nedbám na to, "Neumím plavat", zakřičím lehkomyslně.
Nemám v úmyslu jít do větší hloubky, na chvíli se otočím a pozoruji Conora, jak stojí s rukama v kapsách a uskakuje před vlnami, aby si nezamočil střevíce, usměji se tomu a postupuji dál, ale po chvíli se znovu na něj podívám. "Pojď za mnou!", lákám ho k sobě, ale vrtí odmítavě hlavou, přestanu si ho všímat, do vody ho stejně nedostanu, jen zaslechnu, jak za mnou křičí, "Erin, prosím, vrať se, jsi už moc daleko!", ale nevěnuji mu pozornost. Jen vnímám, jak mně voda zpod prstů odnáší zvířený písek, je to příjemný pocit, jak se mi nohy boří ještě hlouběji a vlny mě silněji kolébají, ale zatím to ustojím a opatrně postupuji dál. Chci ještě udělat pár kroků, dokud mám pod nohama dno, cítím se v bezpečí, i když voda mě zaplavuje a stále stoupá výš, začínám si uvědomovat, že bych měla Conora poslechnout. Vzpomenu si na jeden film, kde hlavní hrdinka oblečená v šatech, odchází zemřít do vln moře z nešťastné lásky, jde dál a dál, až se nad ní zavře voda, bylo to mrazivě fascinující, ale já tak zemřít nechci.


Konec 1. části
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Blanka Blanka | 18. dubna 2015 v 19:40 | Reagovat

Krásný příběh :-)  a  k tomu  úvodů  tak já jsem nic takového nezažila   .

2 Lamilka Lamilka | Web | 18. dubna 2015 v 20:23 | Reagovat

Ten článek mi něco moc připomíná, skoro jako by ten muž byl někdo, koho jsem dobře znala :-) Taky, proč chodit támhle a proč to chceš takto, když takle je to pohodlnější, tady je křoví, pozor na oblek, je už večer... :D

3 murielana murielana | Web | 18. dubna 2015 v 20:25 | Reagovat

Páni, to vypadá na skvělý příběh, těším se na pokračování ;-)
Nic takovýho jsem nezažila a možná mě to čeká. Jen sestřenka se tahala se dvěma kluky a našla si třetího :D

4 Artis Artis | Web | 18. dubna 2015 v 20:32 | Reagovat

Opět krásně a poutavě napsané (Klasika Elis). Příběh vypadá moc zajímavě, líbí se mi, že píšeš o tom, co se vlastně může běžně v lásce stát a píšeš to tak úchvatně, že se toho člověk vlastně ani nebojí, jen se hihňá.

5 pavel pavel | Web | 18. dubna 2015 v 22:34 | Reagovat

Přečtu si všechno co jsem tady zmeškal zítra. Hezký víkend. :)

6 Simča Simča | 18. dubna 2015 v 23:55 | Reagovat

Skvělé, četla jsem jedním dechem, ta Erin je řádná mrcha, ale takový dostanou co chtěj :-?

Měla jsem náběh na dva skokany, ale dala jsem zpátečku, na dva nemám :-)

7 pax pax | 19. dubna 2015 v 1:39 | Reagovat

To vypadá zajímavě... :-)

8 Em Em | Web | 19. dubna 2015 v 7:28 | Reagovat

Píšeš moc krásně, líbí se mi tvoje květnaté věty, jsem zvědavá, co bude dál :)

9 Beatricia Beatricia | Web | 19. dubna 2015 v 7:57 | Reagovat

Krásně, malebně vylíčený děj. Úplně cítím vůni moře. Jenom poněkud nechápu Erin. Co vlastně chce?
Jinak, takovou situaci zažila, nebo ještě zažije, snad každá z nás. Ne přímo u moře, ale kdekoliv.
Těším se na další. :-)

10 Bella.M Bella.M | Web | 19. dubna 2015 v 11:02 | Reagovat

krásný příběh, všimla jsem si že byl jiný na blogu, ale to nevadí, ráda to čtu :) Tak já mám ráda soyu :) nevadí mi :)

11 Joina Joina | Web | 19. dubna 2015 v 11:56 | Reagovat

Něco mi to tak trošku připomíná, ale uplně stejně se to nestalo.
Je to moc pěkné :)

12 Vivi Vivi | Web | 19. dubna 2015 v 15:17 | Reagovat

Je úplne zjavné o čo tomu mužovi celý čas ide. No nechápem ako mohlo to dievča behať v opätkách medzi tým krovím, ja by som to nedala :D A páči sa mi ako si ide za svojim! ...bolo to velmi napínavé a zaujimavé, už sa tešim na další diel :)

13 Alka Alka | E-mail | 19. dubna 2015 v 17:40 | Reagovat

Opět skvělý, prožila jsem to se všemi pocity. Nabídni příběhy do filmu a televize místo těch ptákovin, co nemají hlavu a patu a nedá se na to koukat ;-)

14 Miloš Miloš | Web | 19. dubna 2015 v 19:28 | Reagovat

"Mám sice vždy silnou touhu udělat přesně to, co jiné ženy a podlehnout a na nic nemyslet" - to se dobře čte, jako pohádka :-)

15 anuse -esuna anuse -esuna | E-mail | Web | 19. dubna 2015 v 19:53 | Reagovat

Tak už vidím, že tě budu uhánět i tady o další díl. Elis nádherně píšeš, příběh je čtivý s napětím co bude dál... nám kapitolu ukončíš. Šikulka!!!!! :-)  :-)

16 pavel pavel | Web | 19. dubna 2015 v 20:11 | Reagovat

Hra na kočku a myš a je jen otázka kdo bude ta myš a kdo kočka. Samozřejmě ta myš bude on, jak jinak. :-D

17 Calistka Calistka | Web | 19. dubna 2015 v 21:09 | Reagovat

Moc krásně napsané jako vždy tvé příběhy. :)

18 silluety silluety | Web | 19. dubna 2015 v 21:17 | Reagovat

Příběh je moc pěkný :) i na to, že jsem jakoby takhle "mladá", jo, zažila.. nikomu to nepřeju :D

19 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 20. dubna 2015 v 7:01 | Reagovat

Miluji příběhy s mořskou tématikou, a popravdě, když je tohle splněno, ani mě už nezajímá, o čem to je dále :-)
Ne, to byl samozřejmě vtip (tak napůl). Vyvíjí se to zajímavě. Okamžitě jsem si oblíbila hlavní hrdinku. Jsem zvědavá, jak to bude pokračovat.
Jen tak dále, moc se mi líbí tvůj styl.

20 Beatricia Beatricia | Web | 20. dubna 2015 v 7:41 | Reagovat

Moc ti děkuji za informaci. Já jsem tu druhou verzi už četla a ve všem  platí můj první hodnotící komentář. Máš opravdu bohatý dar slova umíš s ním bravurně zacházet.
Předpokládám, že po několika dalších krocích v moři bude opravdu vymleté dno a Erin se začne topit. A hrdinný rytíř bude muset chtě nechtě do vody.  Moc prosím, rychle "To be continued", jsem hrozně zvědavá. ☼☼☼

21 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 20. dubna 2015 v 11:41 | Reagovat

Jít do moře dál a dál, až se za mnou zavře voda, .....tento způsob sebebraždy jsem už viděla v nějakém filmu. Navíc tuto vizi měla i moje bývalá tchyně,když tvrdila, že takto si představuje důstojný odchod z tohoto světa.

22 :* :* | Web | 20. dubna 2015 v 16:49 | Reagovat

Nwm, ale na vlastní kůži jsme to nejspíš nezažila :D.
Každopádně skvělý příběh a píšeš jako vždycky naprosto božsky. ;-) Skvělý jak si s ním zahrává, aspoň si snad uvědomí, že by se měl víc snažit, nebo má smůlu. :P :D

23 Nikinka Nikinka | Web | 20. dubna 2015 v 18:34 | Reagovat

[2]: Přesně takhle působil ten muž i na mě :-D. No, každopádně, začátek je velmi zajímavý, o jeho ukončení ani nemluvě, takže se budu těšit na další část. Miluju milostné trojúhelníky :-D a tohle vypadá na skvělý příběh!

24 Elis Elis | Web | 20. dubna 2015 v 19:58 | Reagovat

[1]: Díky... určitě něco takového ještě zažiješ...

25 Elis Elis | Web | 20. dubna 2015 v 20:00 | Reagovat

[2]: Když se to tak vezme, muži se většinou od sebe moc neodlišují a oni si to zase určitě myslí o ženách... děkuji za hezký komentář...

26 Elis Elis | Web | 20. dubna 2015 v 20:02 | Reagovat

[3]: Děkuji... to tě teprve čeká a tvá sestřenka se ve světě určitě neztratí, je vidět, že se vyzná...

27 Elis Elis | Web | 20. dubna 2015 v 20:04 | Reagovat

[4]: Moc děkuji... to máš pravdu, všechno se v lásce může stát, láska má tisíce tváří, nic se nedá vyloučit a co se má stát nás nemine...

28 Elis Elis | Web | 20. dubna 2015 v 20:05 | Reagovat

[5]: Děkuji, doufám že si i ty měl pěkný víkend...

29 Elis Elis | Web | 20. dubna 2015 v 20:07 | Reagovat

[6]: Díky, říká se že mrchy mají štěstí, ale jen ty které to mají přímo v krvi a ne holky co se jen za mrchy vydávají, takové jdou první k zemi...

30 Elis Elis | Web | 20. dubna 2015 v 20:07 | Reagovat

[7]: Pax doufám, že se ti bude pokračování líbit...

31 Elis Elis | Web | 20. dubna 2015 v 20:09 | Reagovat

[8]: Velmi děkuji, příběh je na začátku ale dává velké množnosti...

32 Elis Elis | Web | 20. dubna 2015 v 20:14 | Reagovat

[10]: Díky... v sobotu se mě vloudila chybička, příště si dám pozor, ukládám si všechny verze a tak se někdy ve spěchu přehlédnu...

33 Elis Elis | Web | 20. dubna 2015 v 20:19 | Reagovat

[9]: Velmi děkuji... vůně moře je úžasná... myslím si také, že situaci se dvěma muži zažívá hodně žen... většinou se zamilujeme a dáme se s ním dohromady a myslíme si, že nikoho lepšího už nepotkáme a ouha, objeví se někdo ještě úžasnější...

34 Elis Elis | Web | 20. dubna 2015 v 20:21 | Reagovat

[11]: Milostné trojúhelníky se v mnohém podobají... děkuji...

35 Sugr Sugr | E-mail | Web | 20. dubna 2015 v 20:40 | Reagovat

Krásný příběh. A... neprozradím! ;-)  :-)

36 mysteriouswolf mysteriouswolf | Web | 21. dubna 2015 v 6:51 | Reagovat

Miluji moře :-) Já jsem si zase u čtení vzpomněla, jak Bridget Jonesová v druhém díle vejde do moře,  pod vlivem "houbiček" :D

37 Elis Elis | Web | 21. dubna 2015 v 6:54 | Reagovat

[12]: Muž je zamilovaný, ale jako každému muži, mu jen city nestačí... ohledně střevíčků, jsem to psala podle svých zkušeností, jsem  na vysokých podpatcích celé dny, patří vlastně k mému pracovnímu oblečení, jsem s nimi přímo srostlá, bez nich se cítím divně a už jsem na nich v pohodě absolvovala neuvěřitelné situace a tak proběhnout křovím by nebyl pro mě problém...:-) děkuji za komentář, jsem ráda, že se ti příběh líbil...

38 Elis Elis | Web | 21. dubna 2015 v 7:18 | Reagovat

[13]: Díky... nemáš špatný nápad, ale asi to nebude tak jednoduché...

39 Elis Elis | Web | 21. dubna 2015 v 11:18 | Reagovat

[14]: Když si to umíme zařídit, může být náš život pohádka... :-)

40 Elis Elis | Web | 21. dubna 2015 v 11:24 | Reagovat

[15]: Budu se snažit tě nenechat dlouho čekat, příběh ukončit bohužel musím i když bych klidně psala do nekonečna... moc děkuji za komentář...

41 Elis Elis | Web | 21. dubna 2015 v 11:27 | Reagovat

[16]: Jak taky jinak, na ty nejlepší muže my ženy pořádáme hon... :-D

42 Elis Elis | Web | 21. dubna 2015 v 11:28 | Reagovat

[17]: Moc děkuji, jsem ráda že tě zaujaly...

43 Elis Elis | Web | 21. dubna 2015 v 11:46 | Reagovat

[18]: Děkuji... souhlasím s tebou, to je nejhorší co se může být, milovat současně dva muže a muset si vybrat... dlouho jsem tomu nevěřila, ale už tomu věřím...

44 Elis Elis | Web | 21. dubna 2015 v 11:50 | Reagovat

[19]: Moře všemu dává nádech výjimečnosti, nevím proč, ale je to tak... hlavní hrdinka působí sympaticky, je to žena v nesnázích, poletuje mezi dvěma muži a nemá žádné řešení... děkuji za hezký komentář...

45 Elis Elis | Web | 21. dubna 2015 v 11:53 | Reagovat

[20]: To jsem netušila, jsem ráda, že tě příběh zaujal, moc děkuji za tvůj názor a pochvalu, velmi si toho vážím... začátek další části si odhadla, ale jak to bude dál to zachovám zatím v tajnosti...

46 murielana murielana | Web | 21. dubna 2015 v 13:51 | Reagovat

[20]: To samý si myslím, bude se topit a on ji bude zachraňovat a nasbírá si body a dostane ju do postele :-P

47 Simona Vixen | segmento.blog.cz Simona Vixen | segmento.blog.cz | Web | 21. dubna 2015 v 17:13 | Reagovat

veľmi pekný príbeh skoro som ani nemrkla pri čítaní! :-)

48 Dulce Nika Dulce Nika | Web | 21. dubna 2015 v 18:54 | Reagovat

palec hore :)

49 Perrie Perrie | Web | 21. dubna 2015 v 19:10 | Reagovat

Píeš moc hezky, těším se na pokarčování:)

50 Elis Elis | Web | 21. dubna 2015 v 21:10 | Reagovat

[21]: Nevím, proč si tvá tchyně myslela, že utopení je důstojný odchod, už jsem se topila a není to nic příjemného... děkuji za komentář...

51 Elis Elis | Web | 21. dubna 2015 v 21:15 | Reagovat

[22]: Zatím si to nepoznala, ale myslím že tě to nemine, nechej se překvapit... dělá to správně, muži se více snaží o nedostupné ženy, které si s nimi pohrávají a odmítají je, ale zároveň jim ponechávají naději, že ještě mají šanci... děkuji ti za tvůj názor a za slovo "božsky" a za komentář...

52 Elis Elis | Web | 21. dubna 2015 v 21:22 | Reagovat

[23]: Milostné trojúhelníky jsou vždy zajímavé téma... budu se snažit, aby takový byl celý příběh... díky za komentář...

53 Elis Elis | Web | 21. dubna 2015 v 21:27 | Reagovat

[35]: Sugr děkuji... ráda bych věděla co si chceš nechat pro sebe... :-?

54 Elis Elis | Web | 21. dubna 2015 v 21:33 | Reagovat

[36]: Milovala bych moře ještě víc, kdybych u něj žila, ale musí se za ním letadlem a já nerada létám... jak sjetá Bridget Jonesová kráčí do moře, tak na to si pamatuji dobře... :-)

55 Elis Elis | Web | 21. dubna 2015 v 21:33 | Reagovat

[46]: Tak nějak to funguje...

56 Elis Elis | Web | 21. dubna 2015 v 21:36 | Reagovat

[47]: Díky, to mě vždy potěší, když příběh tak silně čtenáře vtáhne do děje...

57 Elis Elis | Web | 21. dubna 2015 v 21:37 | Reagovat

[48]: Velké díky...

58 Elis Elis | Web | 21. dubna 2015 v 21:39 | Reagovat

[49]: Pokračování bude brzy a děkuji za komentář...

59 Deana Deana | 22. dubna 2015 v 10:30 | Reagovat

Elis opäť perfektné, už sa neviem dočkať, čo bude ďalej [:tired:]

60 Markét. :) Markét. :) | Web | 22. dubna 2015 v 12:23 | Reagovat

To vypadá zase na jeden ze super příběhů :-))

61 Sidica Sidica | Web | 22. dubna 2015 v 16:30 | Reagovat

super príbeh :D dúfam že čím skôr bude nová časť

62 Elis Elis | Web | 23. dubna 2015 v 6:53 | Reagovat

Díky... protože je to příběh napsaný před několika lety, tak pokračování mám, ale musím ještě zveřejnit další díl "Milostných rošád" a "Jak se zbavit muže", tam by už byla velká časová prodleva mezi jednotlivými díly a tak ještě chvíli strpení...

63 Elis Elis | Web | 23. dubna 2015 v 6:53 | Reagovat

[60]: Doufám, že bude a děkuji za komentář...

64 Elis Elis | Web | 23. dubna 2015 v 6:56 | Reagovat

[61]: Děkuji... časově to vidím asi tak na konec dalšího týdne, v nejhorším na začátek následujícího týdne...

65 kelly145 kelly145 | Web | 24. dubna 2015 v 19:19 | Reagovat

Palec hore!

66 Elis Elis | Web | 25. dubna 2015 v 9:35 | Reagovat

[64]: Ještě musím doplnit proč ta prodleva, když je příběh "Láska s příchutí moře" napsaný, ale ještě je na řadě další díl "Jak se zbavit muže", ten už má velkou prodlevu a pořád váhám jestli v něm pokračovat a také mě vázne zveřejnění další kapitoly "Milostných rošád"... nemám ráda velké mezery mezi zveřejňováním částí příběhů, ale poslední měsíce jsem měla hektické a málo času na psaní a tak se mě všechno pozdrželo...

67 Elis Elis | Web | 25. dubna 2015 v 9:36 | Reagovat

[65]: Moc děkuji...

68 Šári♫ Šári♫ | Web | 25. dubna 2015 v 17:43 | Reagovat

Nádhera! :)

69 babirusa babirusa | Web | 25. dubna 2015 v 21:59 | Reagovat

mám moc ráda i tvé ostatní "kapitolovky" a ani první kapitola této nové mě nezklamala :) určitě budu číst dál :)

70 Elis Elis | Web | 29. dubna 2015 v 11:02 | Reagovat

[68]: Děkuji...

71 Elis Elis | Web | 29. dubna 2015 v 11:03 | Reagovat

[69]: Jsem ráda, že tě příběhy zaujaly, moc děkuji...

72 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 29. dubna 2015 v 14:02 | Reagovat

[50]: Ona pořád tvrdila, že je to taková její vize, vlastně to tvrdí dodnes a že tak by se odchod z tohoto světa líbil.

73 Elis Elis | Web | 30. dubna 2015 v 7:01 | Reagovat

[72]: To je zajímavé, osobně si myslím, že jenom tak vejít do vody, zmizet pod hladinou  a utopit se nejde... to by musel mít člověk nějaké závaží, které ho stáhne ke dnu... protože pud sebezáchovy ho donutí se snažit dostat na hladinu, ten pocit kdy se nejde nadechnout je strašný...

74 Ko Ky Ko Ky | E-mail | Web | 2. května 2015 v 14:00 | Reagovat

Moc pěkné :) Nestačím se divit, kde bereš další a další nápady.

75 Elis Elis | Web | 3. května 2015 v 7:24 | Reagovat

[74]: Moc děkuji... stačí někde zaslechnout slovo, v hlavě se mě spustí představy a rozjede se děj a tak napíšu příběh... :-)

76 Ko Ky Ko Ky | E-mail | Web | 8. května 2015 v 15:39 | Reagovat

[75]:
není zač :-) Tak to máš opravdu velké nadání :)

77 Elis Elis | Web | 9. května 2015 v 15:34 | Reagovat

[76]: Snad ano, doufám v to... :-)

78 Ko Ky Ko Ky | E-mail | Web | 10. května 2015 v 13:08 | Reagovat

[77]:
nedoufej, protože je to zcela jasné :-)

79 Elis Elis | Web | 13. května 2015 v 7:23 | Reagovat

[78]: Díky...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
"Kdo není milován, je sám i v davu."