"MILUJEME TY, CO NÁS ODMÍTAJÍ A ODMÍTÁME TY, CO NÁS MILUJÍ"
Zdroj fotek - publicdomainpictures.net - wallpapers - pixabay.com
elisblog@seznam.cz
"Sex-appeal žen je umění vyvolat u mužů touhu po tom, co už znají."


"Láska je ze všech vášní nejsilnější, útočí na srdce, hlavu i tělo"

Založila jsem si druhý "modrý blog" - wonderful-world-elis.blog.cz
Bude mít rubriky - básně, povídky a články s různými náměty atd.
Na druhém blogu je publikován článek - "Nesnáším loučení"


Tento "červený blog" zůstane k publikovánívelmi oblíbeného
a vzrušující příběhu "Letní romance s Borisem".

"V životě je jen jediné štěstí, milovat a být milován."

Informace ke službě "Odběr novinek" na tomto blogu.
Přihlaste se k odběru novinek, budete upozorněni emailem na
nový článek, nezapomeňte otevřít a odkliknout potvrzující email.
Email jde cestou blogu.cz, vaše emailová adresa zůstane utajena!

"Teorie lásky je božská, její praxe ďábelská."

NOVĚ ZVEŘEJNĚNO V SRPNU
LETNÍ ROMANCE S BORISEM - 28.část

V některých případech se nový návštěvník blogu nechá odradit tím,
že se jedné o více dílný příběh a že by nepochytil o co jde.
Ale každá část příběhu má uzavřený děj a lze si
ji přečíst i jako samostatnou povídku...

"Láska vám může srdce naplnit, zlomit a znovu vyléčit."

Děkuji za návštěvu, budu ráda pokud zanecháte v komentářích své
názory a zůstanete pravidelnými návštěvníky blogu.
Děkuji holkám, které sem mnou přešly ze dvou zrušených blogu.

"Sex bez lásky je jen prázdný prožitek"

Ústava ČR chrání práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti zákonem.
Autorské právo - zák. č. 121/2000 Sb. ve znění pozdějších novelizací.
NA VŠECHNA DÍLA ZVEŘEJNĚNÁ NA TOMTO BLOGU SE VZTAHUJÍ
AUTORSKÁ PRÁVA, KOPÍROVÁNÍ NEBO ŠÍŘENÍ JE ZAKÁZÁNO!!!

"Láska je pokrmem žen, pro muže je kořením."

Letní romance s Borisem
Příběh je napsaný podle skutečných událostí, pro postavy
jsem vyhledala fotky dvojníků. Můžete si tak při
čtení vytvořit lepší vizuální představu.
Borisovo životní krédo: "Kdo dostal polibek a nevezme si vše,
zaslouží si ztratit i to, co už získal!"
HLAVNÍ POSTAVY PŘÍBĚHU "LETNÍ ROMANCE S BORISEM"


Milostné rošády – 11. kapitola – Citové zvraty - 1. část

11. dubna 2015 v 13:32 | Elis |  Milostné rošády

Elis
Milostné rošády - 11. kapitola - Citové zvraty - 1. část

Jakub stojí vedle mě bez jediného hnutí, jako by zkameněl, je příliš blízko a naše těla se dotýkají, tohle špatně dopadne, proletí mě hlavou, jeho vzrušený dech mě silně znepokojí a jeho mlčení mě ubíjí, už to nevydržím, musím promluvit nebo se zblázním. Rychle se zmíním, že Viktor se dlouho nevrací, nic lepšího mě nenapadá, ale lepší něco než nic a Jakub se konečně nepatrně pohne, "Asi musel až do garáží a zpět půjde pěšky." odpoví a zase nastane mlčení, až po chvíli zaslechnu, jak zhluboka se nadechuje a zeptá se tiše, "Jak je to mezi vámi a Viktorem?!". Údivem k němu natočím hlavu, v první chvíli nechápu, na co se ptá, "Jste s ním spokojena?", pokračuje ve vyptávání a já žasnu, to je zvláštní otázka, překvapeně mlčím, váhám nad tím, co mu povím.
"Ano.", řeknu neurčitě a rychle z důrazním, "Ale nejsme milenci!", ani sama nevím, proč jsem to řekla, ale sotva jsem to vyslovila, vím, že jsem měla raději mlčet, Jakub nás přece málem přistihl, on sice neví, jak daleko se Viktor se mnou dostal, jestli byl nebo nebyl úspěšný, ale i tak si připadám velmi hloupě. Nevím, proč mně tak záleží na tom, co si Jakub myslí, začínám být neklidná a nervózně se ho zeptám, "Proč se ptáte, máte dojem, že bych ho snad měla vyměnit!?" a zasměji se, snažím se být vtipná a zachránit situaci, ale moc jsem tomu nepomohla, Jakub si mou odpověď vysvětlí po svém a zlehka položí ruku na mou.

Napětí mezi námi narůstá, vím, že bych měla něco udělat, odtáhnout ruku z parapetu, odejít od okna, co nejdál od Jakuba, ale stojím dál na místě jako zakletá, vůbec si nerozumím a vzpomenu si na Viktora, mám obavy, aby se nevrátil dříve, než Jakub odhaduje. Určitě bude spěchat, má k tomu mnoho dobrých důvodů, svému bratru nevěří a já nechci, aby nás spatřil stát těsně vedle sebe, to by v něm vzbudilo silné podezření. Ale blízkost Jakuba, dotek a teplo jeho dlaně, mě k němu silně přitahuje, jako nočního motýla svítící lampa, i když si popálí křídla, nic ho nezastaví, jsem na tom stejně a zase si komplikuji život. Neomylně cítím, jak se ženu do dalších problémů, jako bych jich neměla dost, zase nemám svůj život pod kontrolou, musím něco udělat a sbližování s Jakubem přerušit, než si zničím i to málo, co zatím mám.
"Viktor se o mě stará velmi dobře, jsem s ním ráda.", překotně prohlásím, i když to zrovna v této chvíli nedává smysl, ale chci tím Jakubovi naznačit, co pro mě Viktor znamená a že nemám v úmyslu ho opustit. Pozorně sleduji, jak to Jakub přijme, překvapí mě, že souhlasně přikyvuje, "Povídal jsem vám, že Viktor vás miluje.", připomene, ale já si uvědomím, že se Viktor ještě nevyjádřil, "Myslíte, známe se krátce?", řeknu s pochybnostmi v hlase, ale Jakub mé pochyby ihned vyvrací. "Sama dobře víte, že vás není možné nemilovat!", pokračuje a sotva domluvil, mám z jeho slov silný pocit trapnosti, zaskočil mě tím, nevím co odpovědět a netuším, kam tím míří a jakou hru právě se mnou hraje.

Překvapeně a zkoumavě se na něj podívám, oči má široce rozevřené a upřené mě pozoruje, "A co vy, co k němu cítíte?", vyzvídá, nespokojeně se zavrtím, co je mu potom, už s to s tím vyptáváním vážně přehání, "Proč se ptáte?", odpovím otázkou. "Rád bych to věděl!", řekne krátce a naléhavě, ale nemám v úmyslu mu odpovědět, už v této hře na pravdu nechci pokračovat, prudce vytáhnu svou ruku zpod jeho dlaně, učiní neobratný pokus mě prsty zadržet, ale vysmeknu se. Přejdu na druhou stranu pokoje, opřu se o dveře, ruce složím pod prsa, přemýšlivě Jakuba pozoruji, myslela jsem, že je jiný, ale muži jsou v podstatě stejní, dříve nebo později se všichni rádi nechají polapit, Jakub zatím stále čeká na mou odpověď,
Vyčkává a nervózně si olizuje rty, dívá se na mě přemýšlivě a nakonec řekne důležitě, "Viktor je tak moc zamilovaný, že žárlí i na mě, na vlastního bratra!". Přikývnu, vyzývavě mu pohlédnu do očí, "Možná si myslí, že má k tomu důvod.", řeknu důrazně, Jakub se zarazil a prudce se na mě podívá, trochu jsem ho svou poznámkou překvapila, ale zastavit se nedá. Pokračuje dál ve smyslu, že když mezi muže vstoupí krásná žena, vyvolá to vždy zlou krev a je jedno jestli jsou to bratři, nebo cizí lidé, to je sice pravda, ale netuším, co tím Jakub sleduje. Ale mám toho dost, měl by konečně říct, o co mu jde, nemá cenu rozvíjet nějaké teorie, zkoumavě se na něj podívám, "Co mě tím naznačujete?", zeptám se přímo, nemá cenu marnit čas.

Jakub mě pozoruje přemýšlivým pohledem a váhá, opatrně pronese, "Chci tím říct, že i mezi bratry se stává, že se zamilují do jedné ženy.", sotva to dopověděl, zmlkl a upřel na mě pátravé oči, nastalo ticho, oba mlčíme. Tak a je to tady, pomyslím si, cítila jsem to od chvíle, kdy přestal předstírat, že mně nesnáší a vzal mě uplakanou a zničenou do náruče, ale byla jsem zmatená a plně nevěřila svým instinktům, ale nemýlila jsem se, jen nevím, jak s tím tímto zjištěním teď naložím. Jakub je přitažlivý muž a uvědomím si, že i velmi dobrý herec, celkem úspěšně předstíral nezájem, nebyla jsem si dlouho jista, co si mám o něm myslet a to se mně často nestává.
"Proč mě to říkáte?", zeptám se, ale neodpoví a udělá pár kroků od okna, opře se ramenem o skříň a pozorně mě sleduje, vnímám z jeho strany obdiv, ale zároveň i obavy, jako by nevěděl, co si může dovolit a kam až může zajít. Ve mně zatím narůstá podezření, lichotilo by mně, kdyby se muži do mě na první pohled zamilovávali a padali mě k nohám, ale u Jakuba mě to nesedí, od prvního setkání v hale se chová podivně, měla jsem v prvním okamžiku pocit, jakoby mě znal a něco na mě věděl. Pomalu se narovnám a jdu k němu blíže, "Jakube, proč jste ke mně byl tak dlouho odtažitý až hrubý?", zeptám se a čelím jeho pohledu, jak se prudce na mě zadívá, mám dojem, že je mou otázkou vylekaný, ale mlčí, jen jeho oči mě málem pohltí.

"Vy takový nejste, jste citlivý muž!", rozvíjím dál svou myšlenku, "Vnímám z vás od prvního okamžiku jisté sympatie, ale tvářil jste se lhostejně až nepřátelsky!?", vyzvídám a pečlivě ho pozoruji, nechci, aby mě unikl jen jediný pohyb v jeho obličeji, jediné mrknutí a přemýšlím, jestli jsem dobře zvolila slovo "sympatie". Jakub stiskl rty a nerozhodně pokyvuje hlavou ze strany na stranu, jako by se k něčemu odhodlával, přejede si dlaní přemýšlivě přes ústa, několikrát se zhluboka nadechne a vydechne, "Chcete znát pravdu?", zeptá se, přikývnu bez váhání. "Jsem do vás již dlouho zamilovaný.", vyhrkne vzrušeným hlasem, překvapením se zapomenu nadechnout a na chvíli ztratím řeč, "Cože?!", zeptám se po chvíli s úžasem, "Vidíme se tady po prvé!!!", z rozčílení na něj zvýším hlas.
Dívám se na něj s obavou, že se opil, nebo se pomátl, nevím, co jiného si mám myslet po tak překvapivém prohlášení, ale on to myslí vážně. "Vy možná, ale já vás znám dlouho!", řekne se zvláštní jistotou v hlase, odmítnu to zavrtěním hlavy, to přece není možné, jistě bych si ho pamatovala, na muže z této rodiny mám radar, ty bych nepřehlédla nikdy a nikde. "Kde jste byla v loni v létě?" položí mě Jakub otázku, překvapeně se na chvíli zarazím, "Byla jsem v Egyptě, s Robertem v jednom letovisku.", odpovím a začnu si rychle vybavovat průběh své poslední dovolené.

"Nikde jsem vás tam neviděla!", vítězně odmítnu tuto možnost, jsem si tím jista, ale Jakub si trvá na svém, "Jsem mezi lidmi známý a tak se snažím být nenápadný, měl jsem klobouk a černé brýle.", vysvětluje. Znovu si namáhám paměť a nic, "To jste si právě vymyslel!", obviním ho, mužů v klobouku a černých brýlích je v létě plno, "Ne, je to pravda!", přesvědčuje mě, ale znovu to odmítnu, "Co to na mě hrajete, nevěřím vám ani slovo!", ohradím se. "Nic na vás nehraji, je to pravda!", trvá na svém, ale stále tomu nevěřím a jsem rozzlobena, mám pocit, že si se mnou Jakub zahrává, "Přestaňte mě plést hlavu!", ohradím se, "Měl byste už odejít!", vyzvu ho odměřeně k opuštění mého pokoje.
Prudce ke mně vykročí, "Ne, počkejte, nic si nevymýšlím, je to vážně pravda!", v jeho hlase zní něco, co mě zarazí, "Vše vám vysvětlím!", snaží se dál úpěnlivě. "Ale rychle!", nechám se nakonec obměkčit i proto, že jsem zvědavá, pobízím očima Jakuba, aby si pospíšil, nadechne se a spustí, "Viděl jsem vás tam po prvé v hotelovém výtahu, zaujala jste mě a tak jsem vás sledoval.", řekne provinile. Namáhám si paměť, ale nic se mně nevybaví, mužů, co o mě projevují zájem, bývá více a není žádná šance si vybavit maskovaného Jakuba a stejně mám dál pochybnosti tomu uvěřit, jen nechápu, proč by si vymýšlel, co by z toho měl.

Jakub zatím pokračuje, "Potkávali jsme se často, srazili jsme se ve dveřích restaurace a podával jsem vám kabelku, jak vám upadla u stánku se suvenýry v Gaze.", pokračuje čím dál volněji Jakub a já hledám dál ve vzpomínkách, ano, kabelka mě tam upadla, vybavuji si tu příhodu. Zadívám se pátravě na Jakuba, ale nevím, jestli to byl on, tím si nejsem jista, ale nemohu to vyloučit, "Tak co vzpomínáte si na mně?", ptá se mě nedočkavě a s napětím v hlase, "Vážně nevím.", řeknu nejistě a on rezignovaně rozhodí ruce, ale rychle se vzpamatuje. "To nakonec není důležité!", rozhodne, "Jde o to, že když jsem vás uviděl tady v hale, byl to zázrak, myslel jsem, že už vás nikdy nepotkám.", rozzáří se mu na chvíli oči, ale rychle vyhasnou.
"Bohužel byla jste s Viktorem, líbali jste se…", Jakub větu nedopoví a dívá se mě přímo do očí, vím asi, co chce říct, ale chci slyšet vše od něj. "A co dál!", vyzvu ho k pokračování, "To už přece znáte, patřila jste k mému bratrovi, co jsem mohl dělat.", rozhodí ruce v bezmocném gestu, "Tak jsem se snažil si od vás držet odstup, mít city na uzdě, protože jinak…!", zase nedokončí větu, ale odpověď najdu v jeho očích, už to neskrývá. Mám z toho všeho, co právě poslouchám v hlavě docela zmatek, začínám se v tom ztrácet, "Ale teď si odstup nedržíte, co se změnilo?!", zeptám se zvědavě, "Změnilo i nezměnilo.", řekne záhadně, "Bránil jsem se tomu, ale včera to už dál nešlo…", znovu to nedopoví, ale už nemusí.

Chápu to velmi dobře, už jsem si to domyslela, kapituloval, když mně vzal do náruče a utěšoval, byli jsme k sobě přitisknuti, tělo na tělo a on podlehl, už mu nejde o Viktora, bratrské ohledy dal stranou, bude hájit jen své zájmy. "Nic mě na to neřeknete!", zeptá se mě s napětím v hlase, "Já nevím co." řeknu krátce, to je jediné na co se zmůžu, ale v jeho očích zahlédnu zklamání, je mě ho líto a tak doplním, "Nejste mě úplně lhostejný!". Sotva to vyslovím, uvědomím si, že jsem dala Jakubovi naději a sobě do života si pustila dalšího bratra, ale vyslovená slova už nejdou vzít zpět a na okamžik mě zaplaví obavy. Jakub ke mně vykročí, "Teď bude vše jinak, myslím si…", nenechám ho větu dokončit a prudce proti němu natáhnu ruku, "Ne, už s tím přestaňte!", zvednu hlas.
"Nic už neříkejte!", vyzvu ho k mlčení, nechci už nic slyšet, nechci, aby pokračoval, už jsem slyšela dost a nevím, co s tím mám udělat, tato situace nemá žádné řešení. Otočím se k němu zády, jdu od něj co nejdále a přemýšlím o všem, co mně řekl, i o tom jakou chybu jsem udělala, když jsem už měla tušení o jeho citech a přesto jsem si s ním pohrávala. Zavalí mě opožděné výčitky, kdybych Jakuba svým chováním neprovokovala, zůstal by v pozadí, tajně toužil a dál mlčel, proč jsem to zase udělala, všechno jsem svým flirtováním pokazila, teď by tu přede mnou nestál a neškemral o lásku. Upřeně se mu dívám do očí a zeptám se, "Jakube, proč jste se vrátil tak rychle, ale chci pravdu!", než odpoví, zhluboka se nadechne, "Protože jsem zamilovaný a žárlivý blázen.", zase rozhodí ruce v gestu, že je to silnější než jeho vůle.

Dívá se na mě úpěnlivě, jako bych měla nad ním vynést ortel a rozhodnout, jestli ho zašlápnu do země, nebo pozvednu k sobě, ale k tomu se nemám, mlčím a tak dál pokračuje, "Měl jsem obavy.", řekne krátce a na chvíli se odmlčí a pečlivě volí slova, "Nechtěl jsem vás nechat s Filipem, nebylo to nejlepší řešení, ale hlavně jsem chtěl být s vámi, než se Viktor vrátí!". Jeho přiznání mě zalichotí, ale jsem v koncích, všechno se kolem mě začíná hroutit, jako domeček z karet, hrála jsem svůdné hry a teď na to doplatím, chytla jsem se do vlastní pasti a nevím, jestli se mohu zachránit. Přejdu k oknu a zamyšleně hledím do parku plného nočních stínů, sem tam prosvětlených lucernou a horečně přemýšlím o bratrech, kteří se mně vloudili do života.
Nejvíce mě v této chvíli leží v hlavě Jakub, nevím co s ním, jako každý hezký a zajímavý muž mě přitahuje, ale přitahují mě i jeho dva bratři, na každém je co obdivovat a neznám způsob, jak si vybrat. Jakub je v hloubi duše velký romantik, láska na první pohled, to se u mužů moc často nevidí, ale mně se to líbí a k němu se to hodí, on je naprosto jiný než Viktor. S překvapením si uvědomím, že vzpomínka na Viktora mě nevadí a to je u mě nenadálá změna, najednou jsem docela klidná, už mě to neděsí, asi jsem se s tím smířila, osudu se nedá vzdorovat. Možná to tak mělo být, když miluji jednoho z bratrů, zároveň mohu milovat i ty ostatní, láska je bez hranic, jak poznat kde jedna končí a začíná druhá, ale proč se tím mám trápit a dělat si starosti, teď je tady Jakub, ostatní v tuto chvíli není důležité, nebudu to řešit, stejně nevím jak.

Vidím ve skle okna, jak se ke mně blíží, už stojí těsně za mnou, zatajím dech a čekám s napětím, co udělá a zachvěji se, když jeho ruce mě jemně spočinou na ramenou a po chvíli sjíždí dolů po mých pažích. Sklání hlavu a políbí mě na rameno, neudělám nic, abych ho zadržela, ani sebemenší pohyb, připadám si jako očarovaná něhou, kterou z něho cítím, nemám sílu jej odmítnout, ale bleskově si připomenu Viktora, prudce zatáhnu závěsy na okně, pro jistotu, aby nás nezahlédl, kdyby se vracel parkem. Otočím se k Jakubovi čelem, snažím se číst v jeho očích, netuším, co očekává a tak se přímo zeptám, co bude dál, vezme mě za ruku, přiloží si ji ke rtům a položí mně otázku, jestli bych chtěla být s ním, že je přesvědčen, že Viktora nemiluji.
Zaskočil mě tím, možná má s Viktorem pravdu, asi to není z mé strany velká láska, sama nevím, ale on zase nic neví o mých citech k Filipovi a stejně nemůže čekat, že se rozhodnu z minuty na minutu a zůstanu s ním, s mužem, kterého znám jen krátce. Přemýšlím, váhám, nechci nic uspěchat a Jakub mě zatím bere do náruče, jeho objetí je jiné než od Viktora, je něžné, jemné a přitom velmi důvěrné, jsem v zajetí Jakubových doteků a je to velmi příjemné, zvednu k němu hlavu. Opatrně, nesměle mě políbí, nebráním se a obejmu ho kolem pasu, pootevřu ústa k polibku, chci na chvíli zapomenout na svět, oddat se svým pocitům, ale klapnutí kliky a zvuk otvíraných dveří, mě k smrti vyděsí, překotně se snažím osvobodit své rty z Jakubových úst a rychle vyklouznout z jeho náruče.

Konec 1. části - 11. kapitoly
❤❤❤
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 murielana murielana | Web | 11. dubna 2015 v 15:34 | Reagovat

Páni už v tom jede Jakub a vyhmátl je asi Viktor, to budou rošády, těším se na pokračování ;-)

2 silluety silluety | 11. dubna 2015 v 16:28 | Reagovat

je to strašně super :3 ani nevím, co pořád psát, protože píšeš fakt úžasně :3 trošku se to komplikuje :D :3

3 Beatricia Beatricia | Web | 11. dubna 2015 v 17:46 | Reagovat

Tak Jakub v tom už lítá také: I ty, můj Brute? Tady poteče krev... chtělo by to drsnou akci. Ale aby madam také něco utržila; tak se totiž nezahrává s lidskými city. ☼☼☼

4 Beatricia Beatricia | Web | 11. dubna 2015 v 17:50 | Reagovat

[3]: To byl komentář k románu. Teď osobnost autorky: Jedním slovem UMÍ. A je báječně rafinovaná. V nejlepším okamžiku přestat, ať se čtenář pořádně namlsá a čeká na další pokračování. Tak, prosím, už se nemohu dočkat. Kdo to byl za dveřmi? ☼☼☼

5 Fredy Kruger Fredy Kruger | 11. dubna 2015 v 18:30 | Reagovat

" Zatracený ty spratku !
já mohla bych býti tvou matkou !
... ještě jednou  a jseš  tuhej !"

"Já nezprávnou ženu jsem podruhé
omylem  proplesknul do zadnice !
Zkusím to ještě do třetice....
... támhle ta....plesknu jí do sádla !"
Hochova ruka se natáhla,
proklepla !  pěkně jí utáhla !

Jak strašlivá milostná rošáda !!

" Já mohla bych býti tvá prabába !!"

Jááá... nechci !!... vy chcete ??

" Pravdaže !!"

Hoch babou byl do křoví zatažen !

" Proboha !"  řve :...  " Babo, nechej mně !"

" Křič - nekřič... vyjde to nastejně !!"

Lidé kol chodí  lhostejně !
Hoch dusen  obrovským poprsím
zařvat chce ,, že víc už nemusí,,

však nelze mu ! baba jak keser !!

" Neser! ... miláčku... neser !"
... šeptá do levého.... pravého ucha !
... chlapec omdlel a nemá již o tomto tucha  !
Když probral se, chroptí :  " Mně  na nic je !!
... co tomu řeknou mí rodiče ???
ano !  již nejsem panicem !"

dí otec :  " Chlapče !  toť o ničem !
... a nakonec ? už je ti čtyřicet!
tak co by se dělo ... inu ?"
řve : " Gratuluji ti synu !"

" Hochu !  chytil jsi slinu !"
skuhrají děd  a strýc :  " Bravo !"

" Já rovněž jsem kdysi  s bábou....
zašeptal dědek : " To už kdysi "...
... děd nedořekl... a odpliv si ...

6 Deana Deana | 11. dubna 2015 v 18:45 | Reagovat

Čím ďalej tým lepšie, ten záver nemal chybu [:tired:]

7 Dulce Nika Dulce Nika | Web | 11. dubna 2015 v 19:54 | Reagovat

vynikajúce :D

8 Artis Artis | Web | 11. dubna 2015 v 21:33 | Reagovat

Elis, jak tohle můžeš dělat? Málem jsme z toho dostala infarkt. Skvěle napsané (jako obvykle. A už se děje to, co jsem psala.
"Máme tady tři pány, kterého si asi tak vybere? Ještě uvidíme, jelikož není všem pánům konec."

9 Zdena Zdena | 11. dubna 2015 v 21:59 | Reagovat

Elis skvělý, z příběhu sem mimo a na závěr šok! Dostalo mě to!;-)

10 Lamilka Lamilka | Web | 11. dubna 2015 v 22:22 | Reagovat

Takže Jakub bude nejspíš ten pravej...Tak jsem zvědavá, jak to dopadne :-)

11 Intuice Intuice | E-mail | Web | 12. dubna 2015 v 9:22 | Reagovat

Tak uvidíme, který bude ten vyvolený. :-)

12 Bella.M Bella.M | Web | 12. dubna 2015 v 9:51 | Reagovat

Opět krásný příběh :) ty mě vždy dostaneš♥

13 kelly145 kelly145 | Web | 12. dubna 2015 v 11:14 | Reagovat

Milujem ako píšeš!

14 Blanka Blanka | 12. dubna 2015 v 13:36 | Reagovat

Skvělý  díl :-) jsem  zvědavá   který z nich bude ten právy :-?

15 Kata Black Kata Black | Web | 12. dubna 2015 v 15:09 | Reagovat

Ahoj,
máš fakt dobrej blog, čtu každej článek, jsou fakt super :)
Jenom jsem vám chtěla poradit, my s mamkou nakupujem oblečení tady http://goo.gl/4I8Vja , je to sice anglicky, ale hrozně levný, takže mi to mamka koupí a sobě rovnou taky :)
Kdyžtak napište co jste ulovily ;)

16 Alka Alka | E-mail | 12. dubna 2015 v 15:49 | Reagovat

Nevím co napsat, je to nádherný, přečtený jedním dechem do konce O_O

17 Miloš Miloš | Web | 12. dubna 2015 v 19:44 | Reagovat

"miluji jednoho z bratrů, zároveň mohu milovat i ty ostatní, láska je bez hranic"
Jenže žádný muž nechce být jen jedním z několika, chce být výlučným vlastníkem.

Konec dává tušit pěkné drama.

18 Miloš Miloš | Web | 12. dubna 2015 v 19:46 | Reagovat

[17]: spíš "vlastníkem" než vlastníkem

19 Rosetta Rosetta | Web | 12. dubna 2015 v 21:47 | Reagovat

Děkuju :-) trochu dýl jsem musela vzpomínat na svůj první design :D ale zadařilo se... já se třeba někdy k němu vrátím ;-) .

20 murielana murielana | Web | 12. dubna 2015 v 21:47 | Reagovat

Zhltla sem příběh znovu na dobrou noc :-)

21 ivisek ivisek | Web | 12. dubna 2015 v 22:21 | Reagovat

O_O supr...a ten závěr?? tak ten mě dost šokoval O_O  :-D jsi fakt dobrá zde je opravdu počteníčko milá Elis ;-) díky za komentáře:-)

22 mysteriouswolf mysteriouswolf | Web | 13. dubna 2015 v 7:13 | Reagovat

No, tak nám to pěkně graduje :-)

23 Simča Simča | 13. dubna 2015 v 11:05 | Reagovat

Elis je to super a zas v tom nejlepším konec, žádám hned pokračování ;-)

24 MarijaKes MarijaKes | E-mail | Web | 13. dubna 2015 v 12:16 | Reagovat

[15]: Tento článek také není o oblečení. :-)

25 MarijaKes MarijaKes | E-mail | Web | 13. dubna 2015 v 12:18 | Reagovat

Dívenka se zamilovává hodně snadno. S muži si hraje nebo je naivní? Každopádně skoro neví, co chce, ale kdo ví, že? Jsem napnutá, jak to bude pokračovat. :-)

26 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 13. dubna 2015 v 16:34 | Reagovat

Další muž? To se ale komplikuje. Zvláště, když jsou bratři...
Jakub mi přišel hodně hloupý. Vím, že nakonec vlastně docílil svého, ale za jakou cenu? Jak si mohl myslet, že z tohoto vznikne pravá láska, a ne jen vášnivé pobláznění? ale líbí se mi, že mu hned nesedla na lep.
Mimochodem, ptám se čistě ze zajímavosti- ale nepřemýšlela jsi někdy, že bys zkusila napsat i jiný žánr? Ne, že by ti toto nešlo, naopak, ale nikdy není pozdě zkusit i něco nového, ne?

27 Elis Elis | Web | 13. dubna 2015 v 17:15 | Reagovat

[1]: Je to tak, už se v tom veze i Jakub, milostné rošády se rozjíždí...

28 Elis Elis | Web | 13. dubna 2015 v 17:18 | Reagovat

[2]: Moc děkuji, komplikace začínají, je na co se těšit...

29 Ji Hei - Fotografie Ji Hei - Fotografie | E-mail | Web | 13. dubna 2015 v 17:18 | Reagovat

Opět se mi pěkně četlo - děkuji! :)

30 Sugr Sugr | E-mail | Web | 13. dubna 2015 v 18:27 | Reagovat

Nádherně se to čte Elis, díky! ;-)

31 Elis Elis | Web | 13. dubna 2015 v 18:29 | Reagovat

[3]: Došlo i na Jakuba, jestli poteče krev ještě nevím, hezký holky si rády s muži zahrávají, když si to muži vlastně chtějí... :-)

32 Elis Elis | Web | 13. dubna 2015 v 18:33 | Reagovat

[4]: Moc děkuji, vážně mě to těší, jsem za to ráda a večer i když jsem utahaná mě to nakopne k dalšímu psaní, poslední týdny zápasím o čas, pořád se něco děje, ještě jednou děkuji...

33 Elis Elis | Web | 13. dubna 2015 v 18:33 | Reagovat

[6]: Díky, děj se rozjel a tak by to mělo gradovat...

34 Elis Elis | Web | 13. dubna 2015 v 18:36 | Reagovat

[7]: Velké díky...

35 Elis Elis | Web | 13. dubna 2015 v 18:43 | Reagovat

[8]: Tak, to se omlouvám, infarkt ti nechci přivodit, ale tak část kapitoly skončila, nedá se nic dělat... :-) kolik bude pánů celkem nevím a uvidím, jak se bude se děj vyvíjet a kdo bude vítěz... děkuji za komentář...

36 Elis Elis | Web | 13. dubna 2015 v 18:44 | Reagovat

[9]: Zdeni děkuji, za šok se omlouvám...

37 Elis Elis | Web | 13. dubna 2015 v 18:47 | Reagovat

[10]: Jakub není špatný, uvidíme jak bude u Mel bodovat, taky jsem zvědavá, jak to dopadne, to je zatím i pro mě záhada... děkuji komentář...

38 Amálka Amálka | Web | 13. dubna 2015 v 18:51 | Reagovat

Skvělý příběh, opět! Elis, neuvažuješ o knize? Máš k tomu veškeré předpoklady!:-)

39 Elis Elis | Web | 13. dubna 2015 v 19:37 | Reagovat

[11]: Teď se to nedá odhadnout, kdo bude vyvolený je zatím jak sázení do loterie...

40 Elis Elis | Web | 13. dubna 2015 v 19:38 | Reagovat

[12]: Moc děkuji, jsem ráda, že se ti příběh líbí...

41 Elis Elis | Web | 13. dubna 2015 v 19:40 | Reagovat

[13]: To si mě moc potěšila, děkuji...

42 Elis Elis | Web | 13. dubna 2015 v 20:22 | Reagovat

[14]: Díky, necháme se překvapit koho si vybere...

43 Elis Elis | Web | 13. dubna 2015 v 20:23 | Reagovat

[16]: Díky, to jako autor ráda slyším...

44 Elis Elis | Web | 13. dubna 2015 v 20:33 | Reagovat

[17]:[18]: To je pravda, muži se neradi dělí, ale stává se že nemusí o tom, že sdílejí společnou ženu vůbec vědět...

45 Elis Elis | Web | 13. dubna 2015 v 20:36 | Reagovat

[19]: Ten byl opravdu nádherný...

46 Elis Elis | Web | 13. dubna 2015 v 20:38 | Reagovat

[20]: Doufám, že si měla krásné sny...

47 anuse -esuna anuse -esuna | E-mail | Web | 13. dubna 2015 v 20:44 | Reagovat

Ahoj Elisko, nádherně jsem si tuto kapitolu vychutnala. Napětí se stupňuje, já se sama sebe ptám, kdo bude ten vyvolený? Na to si ještě počkáme, ale nevadí o to delší čtenářský zážitek to bude.Bezvadné počteníčko, díky . :-)  :-)  :-)

48 Elis Elis | Web | 13. dubna 2015 v 20:55 | Reagovat

[21]: Ten závěr je vážně nečekaný... moc děkuji, vážím si toho, jsem ráda, že se ti příběh líbí...

49 Elis Elis | Web | 13. dubna 2015 v 20:56 | Reagovat

[22]: To ano a doufám, že to gradovat bude i nadále, budu se o to snažit...

50 Elis Elis | Web | 13. dubna 2015 v 20:57 | Reagovat

[23]: Díky, budu se snažit dodat další kapitolu brzy...

51 Elis Elis | Web | 13. dubna 2015 v 21:02 | Reagovat

[25]: V tomhle je to zatím nejasné, zatím nevím, co z toho bude, jestli se snadno zamilovává nebo si jen s muži ráda pohrává..

52 Elis Elis | Web | 13. dubna 2015 v 21:11 | Reagovat

[26]: Je to složitý příběh, zasazený do jedné rodiny, nemyslím, že je Jakub hloupý, muži se tak chovají, když moc ženu chtějí a muži jinak vnímají lásku než ženy... přemýšlela jsem o jiných tématech, ale možná později, teď mě baví tyto příběhy... děkuji za komentář...

53 Elis Elis | Web | 13. dubna 2015 v 21:12 | Reagovat

[29]: To mě moc těší, taky děkuji...

54 Elis Elis | Web | 13. dubna 2015 v 21:13 | Reagovat

[30]: Moc ti děkuji Sugr...

55 Elis Elis | Web | 13. dubna 2015 v 21:16 | Reagovat

[38]: Tak vydat knihu je můj sen, přemýšlela jsem o tom, ale je to dost složité, ale jak dokončím tento příběh, tak možná to zkusím... děkuji za hezký komentář...

56 Elis Elis | Web | 13. dubna 2015 v 21:21 | Reagovat

[47]:Ahoj, moc děkuji, takové komentáře ráda čtu... chtěla bych aby napětí bylo součástí příběhu, na to kdo bude vyvolený si ještě musíme počkat, ale budu se snažit, aby děj byl zajímavý a doufám že i další díly budou dobrý čtenářský zážitek... ještě jednou děkuji...

57 pax pax | 16. dubna 2015 v 0:09 | Reagovat

skvělé, stupnující se napětí... ;-)

58 Elis Elis | Web | 16. dubna 2015 v 7:18 | Reagovat

Díky pax, jsem ráda že si ti příběh líbí...

59 Radka54 Radka54 | Web | 17. dubna 2015 v 19:24 | Reagovat

tak jsem opět zapomněla na čas,ale neva stálo to za to,jak tohle dopadne O_O  8-O  :-) ,je to super jen tak dál Elis :-)  :-)  :-)

60 Elis Elis | Web | 19. dubna 2015 v 19:05 | Reagovat

Moc děkuji, jak to dopadne je zatím ve hvězdách...

61 Vanessa Vanessa | 21. dubna 2015 v 15:49 | Reagovat

No, já už jsem jen čekala, kdy se ty dveře otevřou, ale nejsem předsvědčená, že za nimi bude Victor. Určitě si vymyslela další zápletku. Dobré by bylo, kdyby tam byl i muž, kterého znala a "milovala" (A ten, který ji nemá chuť stále mlátit jako Robert)
Jakub, takové stvořeníčko s nadějemi, se mi nezdá jako vítěz, ale to ani Filip ani Victor. Ty tohle prostě umíš! Velkou pochvalu ode mne máš! Je to tak napínavé! Mám chuť o tom diskutovat, ale nechci tě moc otravovat. Jen tak dále!

62 Elis Elis | Web | 21. dubna 2015 v 19:26 | Reagovat

[61]: Zápletky musí být, to je koření každého příběhu... uvažuješ skvěle, ale nemohu dopředu nic prozradit... moc děkuji za pochvalu a klidně můžeme diskutovat...

63 Ko Ky Ko Ky | E-mail | Web | 2. května 2015 v 14:09 | Reagovat

Zápletky jsou moc pěkné. :-) Jsem zvědavá kolik jich ještě při pokračování bude. :)

64 Elis Elis | Web | 3. května 2015 v 7:55 | Reagovat

Díky... zápletek bude dost, bratrů je mnoho... ;-)

65 Ko Ky Ko Ky | E-mail | Web | 8. května 2015 v 15:55 | Reagovat

[64]:
tak to se těším :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
"Kdo není milován, je sám i v davu."