"MILUJEME TY, CO NÁS ODMÍTAJÍ A ODMÍTÁME TY, CO NÁS MILUJÍ"
Zdroj fotek - publicdomainpictures.net - wallpapers - pixabay.com
elisblog@seznam.cz
"Sex-appeal žen je umění vyvolat u mužů touhu po tom, co už znají."

Vítám vás na svém blogu. Budu věnovat psaní příběhů, povídek atd.
zaměřených na vztahy, lásku a život.


"Láska je ze všech vášní nejsilnější, útočí na srdce, hlavu i tělo"

Založila jsem druhý "modrý blog" - wonderful-world-elis.blog.cz
Na druhém blogu je publikován článek - "Nesnáším loučení"


Tento "červený blog" zůstane k publikovánívelmi oblíbeného
a vzrušující příběhu "Letní romance s Borisem".
Na nový blog se přesunou ostatní rubriky - básně, povídky
krátké příběhy a články s různými náměty atd.

"V životě je jen jediné štěstí, milovat a být milován."

Informace ke službě "Odběr novinek" na tomto blogu.
Přihlaste se k odběru novinek, budete upozorněni emailem na
nový článek, nezapomeňte otevřít a odkliknout potvrzující email.
Email jde cestou blogu.cz, vaše emailová adresa zůstane utajena!

"Teorie lásky je božská, její praxe ďábelská."

5.srpna 2017
Omlouvám se za dlouhou nepřítomnost na blogu, byla jsem na cestách,
ale jsem už zpět a snažím se co nejrychleji dopsat rozepsaný 28. díl
příběhu "Letní romance s Borisem" a co nejdříve ho publikovat.

NOVĚ ZVEŘEJNĚNO V KVĚTNU
LETNÍ ROMANCE S BORISEM - 27.část

"Láska vám může srdce naplnit, zlomit a znovu vyléčit."

Děkuji za návštěvu, budu ráda pokud zanecháte v komentářích své
názory a zůstanete pravidelnými návštěvníky blogu.
Komentáře oplácím.
Děkuji holkám, které sem mnou přešly ze dvou zrušených blogu.

"Sex bez lásky je jen prázdný prožitek"

VIDEO PRO TYTO DNY
Můj hudební vkus zažívá poslední měsíce změnu, jsem očarová
stylem hudby, kterou pro sebe nazývám "osudová". Jednu
jsem pro vás vybrala, je působivá, dlouho zní v mysli a
zanechává hluboké stopy. Pokud jste empatičtí a
vnitřně se na ni naladíte je při ní nádherné
milování, doporučuji vyzkoušet...
Hudba musí být puštěná tiše, jako zvuková kulisa, jen tak navodí
potřebnou atmosféru, doplňuje prožitky a ladí s tím co při
milování děláme, cítíme a dává tomu hlubší rozměr,
je potřeba se umět naladit a s hudbou splynout.
Videa nejsou zveřejněna ve formě článku, chybí možnost komentářů.
Komentáře k videu, názory, vzkazy a dotazy atd. pište zde.
Celkový počet komentářů - 480

"Láska je jako loterie, nikdy nevíš, zda jí vyhraješ."

Ústava ČR chrání práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti zákonem.
Autorské právo - zák. č. 121/2000 Sb. ve znění pozdějších novelizací.
NA VŠECHNA DÍLA ZVEŘEJNĚNÁ NA TOMTO BLOGU SE VZTAHUJÍ
AUTORSKÁ PRÁVA, KOPÍROVÁNÍ NEBO ŠÍŘENÍ JE ZAKÁZÁNO!!!

"Láska je pokrmem žen, pro muže je kořením."

Letní romance s Borisem
Příběh je napsaný podle skutečných událostí, pro postavy
jsem vyhledala fotky dvojníků. Můžete si tak při
čtení vytvořit lepší vizuální představu.
Motto příběhu: "Žena je plémě hadí, kdo jí hladí,
toho zradí, kdo jí souží, po tom touží."
Borisovo životní krédo: "Kdo dostal polibek a nevezme si vše,
zaslouží si ztratit i to, co už získal!"
HLAVNÍ POSTAVY PŘÍBĚHU "LETNÍ ROMANCE S BORISEM"


Letní romance s Borisem – 7. část

27. srpna 2015 v 12:54 | Elis |  Letní romance s Borisem
Závěr předcházejícího dílu...

"Jsi připravena se milovat, tak řekni, že mně chceš!", šeptá hlasem plným budoucích příslibů, jeho dech je spalující, stejně jako jeho slova, ztratila jsem řeč i schopnost se bránit, jsem najednou ochromena, přímo uhranuta pohledem jeho magických očí a jeho dráždivý hlas mně bere sílu vzdorovat. Proto sama nevím, proč mu stále nechci říct, že ho miluji, možná mám strach, že to může zneužít, nebo mu nechci dopřát nade mnou okamžik vítězství. "Emily, proč mě stále odmítáš, tvé tělo tě usvědčuje ze lži, ty mě miluješ, nezapírej, marně se lásce bráníš!", jeho slova ve mně vyvolají další zmatek, chvíli trvá, než si to srovnám v hlavě, cítím se nějak divně. Mám dojem, že odchází ze mě všechna má síla a mé tělo ve vlnách střídavě zalévá horkost i mrazení, nevím, čím to je, ale začínám se, jako v horečce, po celém těle silně chvět a vibrovat, zatím co Boris mě dál neúnavně zpracovává. "Emily, co je na tom těžkého, jsou to jen dvě slova a popíráním, nic nevyřešíš, řekni jen "miluji tě", to stačí, já to chci slyšet!", páčí ze mě přiznání, snažím se přemýšlet, proč je to pro něj najednou tak důležité, ve chvíli, kdy si mě násilím bral, mé vyznání lásky nevyžadoval.


Elis
Letní romance s Borisem - 7. část

Stále nechápu, proč Boris na mě tak úporně naléhá, proč mě najednou nutí povědět, že ho miluji, ale nemohu na to přijít, nemohu se na nic soustředit a najít vysvětlení, zoufale chci sehnat dohromady zaběhlé myšlenky i svůj rozum, který jeho omamná slova, jako práskání bičem rozehnala do všech stran a nic mě nedává smysl. Jeho žhavý dech mně ovanuje tvář, horkost v mém těle narůstá, mám pocit, že se ve mně vaří krev a on nepřestává, vemlouvá se dál a dál. Fascinovaně na něj zírám, pod jeho upřeným pohledem přišla jsem nejen o rozum, ale i o svou vůli, jakoby mě uhranul zrádnou hloubkou zelených očí a zmátl horkostí a vůní svého těla.
Je opojné, jak jeho rty mě líbají, jak jeho ruce se mně dotýkají, jsou všude, nevynechají jediné místo, které po jeho doteku vzplane a pálí. Jeho slova ve mně probouzejí, co jsem chtěla nechat spát v obavě, že naplnění mých tajných snů, mě může zničit a způsobí můj konec, už se mu nebudu moci bránit, ale on svedl mé zábrany prolomit a má touha se ve mně rozpíná a prudce koluje v mé krvi, je roznášena po mém těle a ovládla i mou mysl. Silně po něm toužím, kdyby mě teď svlékal, nebudu se bránit, velmi ho chci, mám pocit, že jen milování s ním mě může zachránit, jinak marným toužením zešílím, už dál nevydržím jen poslouchat jeho vábivá slova o tom, co se mnou udělá a co mě s ním čeká.

Zatínám do něj nehty, tisknu se k němu a nenasytně prožívám každý dotek, jeho ruce i jeho prsty dobře vědí, jak a kde se mají dotknout mého těla a já sténám, jak strom pod náporem větru a ve spáncích mě silně buší krev, srdce mě málem vyskočí z hrudi, nic podobného jsem nezažila, jsem jim asi posedlá nebo omámená. Chci ho, i když tuším, že on je ďábel, ale nádherný a úplně mě zmátl, jsem vůči němu bezbranná, nepomůže přivírat víčka, i přes závoj z řas stále vidím jeho uhrančivě zelené oči a v nich zažehnutý oheň nebezpečně plápolá a hrozí přerůst v požár, co všechno spálí. V uších mně znějí jeho slova a čím dál více mně vzrušuje a opájí představa, jak to bude nádherné, až se to stane, on je úžasný, je vším tím, čím muž má být, je silný, mužný a vzrušivě nesmlouvavý, něžný i jemný a za chvíli tvrdý i bezohledný.
Silou si vezme vše, co se mu zachce a ten okamžik se blíží, za chvíli se mě zmocní a jen na to pomyslím, málem dech nestačí mému vzrušení, můj klín hoří, je zapálen horkostí mého těla a plamenem jeho žhnoucí ruky. Hlava mě třeští víc a víc z návalu krve, prudce pulsující ve spáncích, chvíli mám pocit, že milovat se s ním bude má smrt, to mé srdce nemůže přežít, jeho splašený tlukot se mě ozvěnou ozývá až v hlavě. Toužím po jeho mužné síle, chci být jim přemožena a sténat v jeho objetí, vnímat jeho tělo ve svém a na nic nemyslet, jen se oddat svým prožitkům, žít jen tím nádherným okamžikem a zapomenout na následky i na svět, nic z toho nepřeváží to, co v tuto chvíli cítím.

Ale Boris se rozhodl mě mučit, stále tu chvíli oddaluje, už dál čekat nesnesu, jsem schopna škemrat a prosit, aby si mě konečně už vzal, aby mě pomiloval a dělal si se mnou, co bude chtít a já mu bez zábran budu šeptat, že ho miluji, že bez něj nemohu žít. Že toužím, aby zůstal navždy se mnou, že ho mám od první chvíle plnou hlavu, že se mně o něm zdá v mých nekonečných snech, chci se mu vyznat ze všeho, co k němu cítím i když zbytky rozumu mě varují a našeptávají, že ho tím mohu ztratit, že to udělat nesmím. Pokud mu plně podlehnu a on bez boje dostane, co bude chtít, ztratí o mě zájem a okamžitě mě opustí a půjde dobývat zase jinou ženu, ta představa mě sevře srdce ledovým krunýřem. Měla bych ho dál odmítat, ale jak, když po něm tak silně toužím, ze střetu protichůdných myšlenek mě ještě více rozbolela hlava, ale cítím, že je to pravda, musím se mu vzepřít, pokud ho nechci ztratit, ale je tak těžké mu odolávat.
On je pokušitel i okouzlující svůdce a podléhám mu, čím dál víc, i přesto, že netuším, jestli vše, co se děje, co mně říká je pravda, možná je to pouhá iluze, kterou ve mně vyvolal, nebo jen sním vzrušující sen z horečky, která lomcuje mým tělem. Jak to je se nedozvím, Marek se vrací, Boris ho zahlédne a odtáhne se, opustí bez varování mé vzrušené a žhnoucí tělo, jeho ruka vyklouzne z mých kalhotek a zacítím to jako zradu, chyběl jen kousek k tomu, abych se mu oddala, stala se jeho otrokyní a předala mu horkost svého těla a všechny nastřádané city. Jeho ústa umlknou, příval krásných, omamných slov šeptaných jeho vzrušujícím hlasem ustal a skončil i déšť polibků, dál nic neživí oheň mé vášně, vnímám jen opuštěnost, zavalilo mě náhlé ticho, prázdnota a zvláštní stesk.

Postrádám jeho horký, vonný dech, zahřívající mou tvář, jeho mámivá vyznání mě tak silně chybí, že lapám po dechu, jako by se mně bez jeho slov nedostávalo vzduchu, srdce mě zabolí a sevře se tak silně, že vnímám, jak mě vynechává tep, mám pocit, že na mě sáhla smrt, cítím její černý závoj, jak se o mě otřel. Projede mnou prudká zimnice, hlava mě stále silně bolí, už je to k nevydržení a nevím, jestli to způsobila přemíra vzrušení, nebo nějaká podivná nemoc, možná opravdu umírám, cítím se hrozně, zavalila mě tíha náhlé slabosti. Potřebuji Borise k životu, v jeho objetí jsem na všechny bolesti zapomněla, chci, aby mě zase k sobě tiskl, hřál, líbal a objímal, aby zůstal navždy se mnou, chci zpět tu kouzelnou chvíli, kdy naše srdce bila v jednom rytmu, kdy jsem žila a dýchala jen pro něj, ale to je nenávratně pryč.
Marek svým příchodem vše zmařil a bolestně prociťuji, jak Borisovo kouzlo ze mě vyprchává a ztrácí nade mnou moc, bez jeho vášnivých slov a doteků, se z lásky k němu uzdravuji, ale nevím, jestli mám být za to Markovi vděčná, nebo se zlobit. Připravil mě o vzrušující zážitek, ale možná mně v této chvíli zachránil před vlastním sebezničením, kvůli němu se stalo to, k čemu jsem sama nenašla sílu a to odvahu Borise odmítnout. Stále nevím, jak to dělá, jaká kouzla ovládá, že mě tak snadno zbaví mé vůle i schopnosti se ubránit, byla jsem už rozhodnuta i vlastní krví podepsat Borisovi slib věčné lásky, i přesto, že jsem věděla, že můj našeptávač rozum má pravdu, stejně by mě opustil, až by dostal co by chtěl. Teď sama nevím, zda ho miluji nebo nenávidím, obě emoce se ve mně proplétají, doplňují a způsobují ve mně velký zmatek, podívám se dlouze na Borise, očima mě spaluje, ale nedotýká se mě, jen jeho žhavá slova něco ve mně zanechala, v hlavě mě zní jejich ozvěny jako údery do kovadliny, opakovaně, pořád dokola, až do zbláznění.

Zmocní se mě pocit, že se ztrácím v čase a vyděsí mě, že Boris se mně pozvolna rozplývá před očima, náhle mizí v podivné mlze a kam až dohlédnu, vidím jen hroby svých lásek, všech mužů co prošli mým životem, Borise spatřím až na konci řady, on jediný zatím přežil to, jak lehkomyslně zacházím s muži. Zůstal naživu jen proto, že je na mě tvrdý a neoblomný, umí se ubránit mým rozmarům a útočí vždy jako první a teď stojí a volá mně k sobě a za ním se černá otevřený hrob, cítím, že když ho odmítnu i on zemře, ale proč mě k sobě volá, když nemůžeme být spolu, vše se proti nám spiklo a Marek nám to nedovolí. Až po chvíli to pochopím, chce si mě vzít sebou do hrobu, chce se mnou být v okamžiku své smrti, to mě vyděsí, i když mě ničí smutek a stesk z toho, že se z mého života ztratí.
Ale cloumá mnou i zloba, že mě vším tím co dělá ničí a nyní mně stahuje sebou do černé díry, ale já nechci umřít, i když se cítím velmi divně, jsem slabá a nemohoucí a to mě vyleká, něco se mnou není v pořádku. Asi opravdu umírám, cítím se tak, nebo mám podivné halucinace, nic z toho nechápu, minulost i budoucnost, všechno se mně slévá v jedno, už nevím, co je skutečnost, až Markův hlas mě přivede znovu v přítomnost a vyrve mě z mrákotného stavu. "Všechno je v pořádku?", zeptá se a hodí tašku s nákupem na sedadlo, mám pocit, že jsem se probudila z vyčerpávajícího, horečnatého snu, ze kterého se nemohu vzpamatovat a má mysl se někde zapomněla. Boris si pospíší s odpovědí, "Jistě, proč by nemělo být!", zní to sice rozhodně, ale Markovi to nestačí, nakloní se do auta a natočí hlavu ke mně, chce to slyšet z mých úst, ale jeho udivený pohled mně hluboce zasáhne a probudí ve mně znovu strach i obavy.

Něco se mnou není tak, jak má být, cítím to a Marek to na mě vidí, nevěřícně si mě prohlíží, ale nechápu, co to může být, jsem stále omámená tím, co Boris dělal, co říkal, stala jsem se zajatcem jeho slov a pevně jsem uvízla v jeho lepkavých pavučinách utkaných z vášnivých vět, ale i ve světě svých vlastních přízračných a divných snů a to mě mate. Chvílemi stále nevím, jestli sním nebo bdím, stále cítím doteky Borisových dlaní na svém těle, jako by po nich v mé kůži zůstaly vypálené stopy a hned tak se nezahojí, začínám se bát toho, co bude, sedím v koutě a rychle skrčím nohy, přitisknu si je k hrudi a objímám si kolena. Marek se na mě překvapeně dívá, jako by mě nepoznával, sama si připadám jako vyměněná, a hlavně se cítím všemi změnami v sobě vyděšena, jsem jako načepýřený, vylekaný vrabčák vypadlý z bezpečí hnízda, ale vrabčák se bojí neznámého světa.
Já se bojím Borise a hlavně sama sebe, obávám se své nezvladatelné touhy, která unikla na svobodu ve chvíli, kdy pod tíhou jeho opojných slov povolily mříže, držící v bezpečí mé city, které by mě mohly učinit zranitelnou a bezbrannou a tím mě zničit, velmi se obávám, že je znovu nesvedu zavřít a spoutat, že jsem stále v nebezpečí. Boris je mistr mámivých slov, útočí jimi a chytá mně do svých nalíčených pastí, cítím se bezmocná, jako nahá v trní, on mě zničí a nemám se čím bránit, je příliš živelný, svůdný, krásný a já mu úplně propadnu, můžu se na něj i zlobit a stejně mu vše odpustím a není tady nikdo, kdo mě před ním zachrání, Tom těžko, snad jedině Marek. "Emily jsi v pořádku, stalo se ti něco, vypadáš divně, co se s tebou děje?", ptá se vylekaně, ale nevím, co odpovědět, raději mlčím a jen strnule zírám před sebe, toho znepokojí, otevře prudce zadní dveře, ale opírám se o ně zády a téměř vypadnu z auta na zem.

Marek mě zachytí a posadí zpět a přiklekne si ke mně, "Emily, proboha, co je ti?!", jeho hlas zní vystrašeně, neodpovídám, jen v návalu strachu a zoufalství se k němu přitisknu, hledám u něj klid a bezpečí. Strašně mě rozbolela hlava, před očima vidím míhat se oslňující kruhy a mé mlčení Marka ještě více znepokojí, odstrčí mě od sebe a dlouze si mě znovu prohlíží. Rozčíleně zaútočí na Borise, "Co si ji to udělal, podívej se, jak vypadá, úplně hoří!!!", Boris odpoví rozzlobeně, "Uklidni se, nic jsem ji neudělal!" a nakloní se ke mně, natáhne ruku a přiloží svou dlaň na mé čelo, "Je rozpálená, má asi horečku!", poleká se, "Emily ty jsi nemocná?!", řekne to, co už dlouho tuším. Marek se rychle přesvědčí vlastní rukou, že Boris mluví pravdu, nastane tíživé ticho, oba přemýšlejí, co se mnou a já jsem z toho v šoku, mám strach, že nejsem jen nemocná, kvůli těm divným vidinám hrobů a hřbitova se obávám, že snad umírám, možná mám otravu krve z neošetřené rány na noze.
Znovu cítím, že na mě přicházejí mrákotné stavy, to mě vyděsí, snažím se zůstat při vědomí, "Je mně zle, točí se mně hlava a mám závratě a jdou na mě mdloby!", zašeptám vyděšeně, "Jedeme do nemocnice!", rozhodne bleskově Marek, Boris nic nenamítá. Marek si sedne za volant a Boris si přisedne blíže ke mně a vezme mně za ruku, přitiskne si ji k ústům a potom ji tiskne ve své dlani a nakonec si mě přitáhne těsně k sobě, Marek to musel vidět, ale mlčí, asi nechce vyvolávat s Borisem další spory. Má teď jiné starosti, obává se o mě, slyšela jsem to v jeho hlase, můj stav ho vyděsil, opřu si hlavu o Borisovo rameno a mám utkvělý pocit, že čas běží pomalu a jedeme nekonečně dlouho, než Marek zaparkuje před velkou nemocnicí, vyskočí z auta a vytahuje mně ven a bere mně do náruče.

Křikne na Borise, "Ty čekej v autě, tam nemůžeš, jsi skoro nahý!", Boris kupodivu poslechne, možná z obav o mně zkrotl a možná má špatné svědomí, že mně přespříliš vzrušil a všechno zavinil, ale Marek si ho více nevšímá a spěchá se mnou ke vchodu do nemocnice. Obejmu ho kolem krku, opřu si o něj hlavu a přivřu oči, sleduji přes řasy světlo v zasklených dveřích na konci nemocniční chodby, připomíná mně to světlo na konci tunelu, o kterém jsem nedávno něco četla, pomyslím si lhostejně, že možná jsem už mrtvá a začíná mě být všechno jedno. "Co se stalo vaší ženě!", ptá se sestra na recepci, její hlas mě probere a uvědomím si, že Marek neřekl, že nejsem jeho žena, ale chápu ho a dál nepřítomně poslouchám, jak popisuje mé potíže, sestra ho zastaví, "To stačí, ostatní povězte lékaři, nadiktujte mě její údaje a má pojištění?!", zeptá se ostražitě.
Marek zaváhá a oznámí, že ošetření uhradí v hotovosti a podepíše jednou rukou všechny tiskopisy, "Běžte na ošetřovnu číslo tři, za chvíli přijde lékař!", sestra nás nasměruje do správné chodby, Marek mě tam rychle nese. Cestou prohodí, že to všechno musí zaplatit ten hajzl Boris, je to stejně jeho vina, to mu nikdo nevymluví, vycítím z jeho hlasu, že Boris u něj upadl do trvalé nemilosti, "Neměl jsem tě s ním nechávat v autě, on je nebezpečný!", Marek si vyčítá své špatné rozhodnutí. Loktem otevře dveře a položí mně na lehátko, klimatizace funguje, ošetřovna je studená, je to příjemné, chlad mi dělá dobře, ale stále se cítím špatně, hlava mě silně bolí a všechno se divně se mnou točí.

V ústech mám sucho a nepříjemnou pachuť, nemůžu se dočkat, až se objeví lékař a dá mě do pořádku, ale je to starší žena a Marek ji poplašeně odříká všechny mé příznaky a připomene, že jsem se zdržovala dlouho na slunci a nic nepila, je na něm vidět, že je vším rozrušený. "Klid mladý muži, na to se neumírá!", uklidňuje Marka doktorka, chytne mě za zápěstí, sleduje můj tep a zvedá mou hlavu, snaží se mně bradu přitlačit na hruď, "Úžeh to není, vypadá to na vyčerpání z tepla.", usoudí doktorka. "Je přehřátá, z dlouhého pobytu na slunci a bez příjmu tekutin!", pokračuje nevzrušeným hlasem, asi stejně klidně by oznámila i mou smrt, k Markovi cítí sympatie a pochválí ho, že udělal dobře, že mě přivezl. Ale Marek ji nevěří, vypadám asi příliš špatně a zeptá se, jestli to nemůže být něco jiného, že jsem byla chvílemi úplně mimo sebe a nic jsem nevnímala, ale doktorka jen pokrčí rameny.
Opatrně ji zavodníme, sestra vám dá iontový nápoj, ale nesmí to vypít naráz, budete ji to dávat po lžičkách, později se na ni přijdu podívat a uvidíme, pokud jí nebude lépe, zkusíme něco jiného." oznámí a zmizí za dveřmi. Marek se na mě bezradně dívá, "Jak je ti?", zeptá se, ale jen pokrčím rameny, nejsem si tím jista a začnu se podrobně zkoumat, cítím se lépe asi díky klimatizaci, v rozehřátém autě mě bylo na umření, ale hlava mě stále třeští a vše se kolem mě houpe. Než mohu odpovědět, vejde sestra a strčí Markovi do ruky láhev a lžíci, sprásknutím dveří zase zmizí a první lžíci Marek vybryndá, jak se mu třese ruka. S druhou to není o nic lepší a tekutina se špatně vleže polyká, "Marku, zvedni mě, chci si sednout!", požádám, okamžitě poslechne, spustím nohy dolů a on se vedle mě posadí a opře si mě o svou hruď a obejme kolem ramen.

Vezmu si od něj láhev a po malých douškách a velkých prodlevách opatrně upíjím, je ticho, mlčíme, oba máme o čem přemýšlet a čas se neúnavně vleče, pozoruji nade dveřmi ručičky na hodinách, láhev v mé ruce se vyprazdňuje a začínám se o něco cítit lépe. Pachuť v ústech mizí a hlava přestává tak příšerně třeštit, jen v ní zůstává divný pocit, ale nemám už žádné znepokojující vidiny a srdce nebuší jako o závod, krev zase zvolna proudí, už se nechvěji po celém těle, jako ve větru listí. Lépe se i soustřeďuji a začínám být netrpělivá, kde ta doktorka vězí, už dávno uplynula hodina a ručičky odpočítávají další, za chvíli tu budu čekat dvě hodiny a já čekání nemám ráda. Zatoužím silně být v penzionu, ve své posteli a nechat se hýčkat Tomem, je pravý opak Borise, umí něžně hladit, je ohleduplný a jemný. Opatrně mě vždy svlékne, jeho ruce se mě jemně dotýkají a jeho rty se na mou kůži polehoučku kladou, jako křídla motýlí, je to krásné a uklidňující, v tuto chvíli mě Tom velmi chybí.
Konečně klapla klika, ale vchází štíhlý muž v bílém plášti, odhadují, že je mu přes třicet a vypadá zajímavě, Marek si ho znepokojeně prohlíží, "Kde je paní doktorka?!" zeptá se ostře, "Má po službě.", oznámí doktor a jde ke stolu. Marek mě pevněji k sobě přitiskne, jako by mě chránil před nebezpečím, zatím co já pozorně sleduji, jak doktor zvedl mou kartu a pečlivě si v ní čte, občas ke mně zvedne oči a dlouze se na mě podívá a zase čte dále. Přemýšlím, co tam sestra a později i doktorka všechno napsali, že to čte tak zaujatě, jako by to byl zajímavý román, konečně kartu odloží a prudce ke mně vzhlédne, zvolna obejde stůl a přistoupí ke mně, "Jak se cítíte, stále máte potíže?", zeptá se a příliš pozorně si mně prohlíží, není to pohled lékaře, ale muže, který hodnotí ženu, znám ten pohled velmi dobře.

I Marek ten rozdíl zaznamenal a bere svou roli ochrance vážně, postavil se a ukročí bokem, zacloní mě svým tělem a začne vysvětlovat, co mně bylo a jak je mně teď, ale doktor Marka přeruší, "Chci to slyšet od ní!" a zvědavě se zeptá, "A vy jste co, její manžel, nebo přítel?". Marek se na okamžik odmlčí, asi přemýšlí, do které role se má převtělit, ulehčím mu rozhodnutí, "To je můj kamarád!", odpovím rychle, nemám v této chvíli zájem, aby se Marek vydával za mého muže a sleduji, jak doktor překvapeně zvedne obočí, "V tom případě bude lépe, když počkáte na chodbě, musím pacientku vyšetřit!", řekne rázně a pokyne Markovi rukou ke dveřím. Marek se na mně podívá s prosbou v očích, abych řekla, že ho tady chci, ale mlčím, jen se na něj povzbudivě usměji a předstírám, že jeho pohledu vůbec nerozumím a zašeptám, "Počkej na mě na chodbě!" a tak neochotně odchází a mně se ulevilo.
Bez jeho pozorných a dohlížejících očí se cítím volněji, dlouho mám pocit, že Marek s Tomem i Boris, ze mě vysávají energii, je jich na mě moc a jejich touhy ať skrývané nebo otevřeně přiznané mě někdy přímo dusí, jsem z nich znavena, chci si od nich odpočinout. Doktor je velmi hezký muž a já potřebuji změnu a trochu zábavy, chci zapomenout na vše příjemné i nepříjemné, co se mě dnes stalo, vrací se mě zase chuť flirtovat s muži a to je dobré znamení, překonala jsem svou krizi, cítím se mnohem lépe a mé uzdravení se blíží. Chystám se vysvětlit, co mě trápilo a jak se cítím nyní, ale zarazí mně, jak si mě prohlíží, "Jste mně povědomá, byla jste tu někdy na ošetření?", vyzvídá, jsem otázkou překvapena, jsou jen dvě možnosti, s někým si mě plete, nebo je to jeho způsob jak mě sbalit a je docela ubohý, bez nápaditosti, tím u mě hodně ztratil.

Pozorně se na něj podívám, má blond vlasy a hnědě oči, je to zajímavá kombinace a velmi mu to sluší, "Ne, neznáme se!", odpovím a jeho utkvělý pohled mě znejistí a rychle se rozhodnu, věnovat se jen svému zdraví. "Pane doktore, bylo mě velmi zle, měla jsem návaly horkosti i zimnice, divné vidiny a…", ale v líčení mých potíží mě přeruší, "To už jsem si přečetl!", řekne krátce a vezme mě za ruku a pozoruji, jak na mém zápěstí, hledá pulz, jak zvláštně mou ruku drží a pohladí konečky prstů mou kůži. "Kde jste byla celý den?", upře na mně své čokoládové oči, "Od oběda jsem byla na pláži,", odpovím krátce, "Měla jste pokrývku hlavy a kolik jste vypila tekutin?", pokládá další otázku, zavrtím hlavou, že na hlavě jsem neměla nic a nepila jsem. "Ale tady jsem vypila iontový nápoj a teď je mě mnohem líp!", řeknu s očekáváním, že mě pochválí, ale nemá se k tomu a po chvíli mlčení oznámí, co se mnou hodlá dělat.
"Jste celkově dehydrovaná, máte zrychlený tep, ještě si pro jistotu poslechnu vaše srdce!". Nasadí si stetoskop, "Rozepněte se!", vyzve mně a čeká, ale to je pro mě problém, pod košilí nic nemám, rozepínám si neochotně a pomalu knoflíček po knoflíčku, přemýšlím, co udělám, ale nakonec bez zaváhání košili široce rozevřu, nač dělat netykavku, je to doktor, nahých ženských viděl tucty. Ale mou nahotou je překvapený, asi očekával podprsenku, ale mlčí a přiloží mně studený stetoskop na kůži a zaposlouchá se do tepu mého srdce, poslouchá dlouho a trochu mně to znepokojí, nakonec mně nadzvedne dlaní ňadro a poslouchá přímo pod ním. To se mně nezdá, přemýšlím, jestli to bylo opravdu nutné, drží mně tak, že jeho palec spočívá na bradavce a dlouze se na mě dívá, jeho pohled je zvláštní, tak by se na mě lékař pečující o mé zdraví neměl dívat.

"Zaslechl jsem slabý šelest, měla jste někdy podobné problémy?", zeptá se a zase oči upírá na mou hruď, "Ne, nikdy!", řeknu polekaně, ještě nejsem úplně v pořádku ze svého zhroucení a on mě sdělí další špatnou zprávu. "Není to zatím nic vážného, ale pro jistotu to musíme sledovat", oznámí a stále mé ňadro drží ve své ruce, "Jak sledovat?", zeptám se, ale odpovědi se už nedočkám, za dveřmi se ozve hluk a vzrušené hlasy. Po chvíli prudké zabouchání, které mělo asi být klepáním a dveře se rozletí a dovnitř vletí Boris, zezadu se ho pokouší zastavit Marek, ale je neúspěšný, doktor úlekem zkameněl a já taky. Boris jediným pohledem zhodnotí situaci, stačí mu dva dlouhé kroky a mávnutím paže odrazí doktorovu ruku z mé hrudi a prudce ho odstrčí, až narazí na stůl a o kus ho posune až ke zdi, "Co si to dovoluješ, ty prasáku!!!", oboří se na něj.
Jsem z toho v šoku, takovou reakci jsem od něj nečekala, ale po chvíli mně to přijde i zábavné, Boris, který mě neustále ochytává a v jednom kuse leze do mých kalhotek, nazve prasákem a málem přizabije doktora, který na rozdíl od něj, má na to, aby mě mohl beztrestně osahávat, vystudovanou školu. Ale stejně se s úžasem na Borise dívám, láskou k němu se mně znovu rozbušilo srdce a vzrušením prudce dýchám, je ve svém rozhořčení nádherný, jeho krásné oči metají blesky, je stále v plavkách a na sobě má bílý, rozepnutý plášť, který někde v nemocnici cestou sebral nebo si půjčil, aby nebyl skoro nahý. Přestal si všímat otřeseného doktora a svou pozornost zaměřil na mě, "Miláčku, jsi v pořádku?!", jeho hlas je naléhavý, potěší mě, že si dělá starosti a nevydržel čekat v autě, ale oslovením to přehnal, navíc mě chytne za ruku a naklání se ke mně, strnu leknutím, mám strach, aby mne nelíbal před Markem.

Ale bez zaváhání to udělá, vezme mou hlavu do dlaní a políbí mě dlouze na rty a vím, že to udělal schválně, nejen kvůli Markovi, ale dává tím i doktorovi najevo, komu patřím, to je celý on, na nic nebere ohledy, prostě se tak rozhodl a udělá to, je mu jedno, jak mně tím zkomplikoval život, nebo jak to Marka zasáhlo. Ten jen překvapeně polkl a není schopný se vzpamatovat a něco říct, ale doktor se už napřímil a uhlazuje si plášť, "Kdo jste, co to mělo znamenat, odejděte nebo zavolám ochranku!", vyhrkne a hledí s obavou na Borise. "Ne pane doktore, moc vás prosím, to nedělejte!", přimlouvám se za Borise, "On patří ke mně, je to můj…", na chvíli zaváhám, jak Borise nazvat před Markem, ale váhám dlouho, doktor se na mě vyčkávavě dívá a netrpělivý Boris se rozhodne to vyřešit za mne a jednou pro vždy, "Jsem její přítel.", prohlásí významně.
Přepadla mě náhlá slabost a znovu rozbolela hlava, rozrušení, co mně způsobil Boris, špatně snáším a navíc se Marek na mě ostře podívá a v očích má zklamání, že jsem mu lhala, to těžko stráví. Okamžitě a prudce k Borisovi vykročí, "Ty hajzle, tak přece jsi Toma podrazil, já jsem to tušil!", řekne prudce a jeho hlas zní výhružně, varovně vykřiknu, "Marku!", chci, aby se vzpamatoval, mám strach, že Borise napadne a bude z toho rvačka. Podívá se na mě, jeho pohled mě zasáhne, je plný bolesti a smutku, sklopím raději oči, mám špatné svědomí, moje snaha a veškeré přesvědčování Marka, že mezi mnou a Borisem nic není, přišla nyní vniveč jediným Borisovým polibkem.

Zhrzený Marek, to určitě řekne Tomovi, je to velmi nepříjemná situace, to neměl Boris dopustit, možná kvůli Markovi bych měla naznačit, že Boris silně přehání, že není přítel a natož můj milenec, ale na to je už pozdě. Potom, jak se Boris chová, mně nikdo neuvěří, pozoruji oba a přemýšlím, který z nich je pro mě důležitější, Marek mě už dávno nevzrušuje, je pro mě jen dobrý kamarád a v duchu se mu za to omlouvám, ale tak to cítím. Za to s Borisem je to jiné, někdy mě přímo děsí svou mocí, kterou nade mnou má, v jeho přítomnosti ztrácím sama sebe, velmi Borise chci, je to muž mých snů, ale může pro mě být i zhoubou. Teď se všechno ještě více komplikuje a nevím, jak to ustojím, jen jedno vím jistě, Boris mě nesmí lehce dostat, vím, že tím bych ho navždy ztratila, musím být taková jako dřív, sexy a přitažlivá, ale vzdorovitá a nepoddajná.
To Borise ke mně láká a udržuje v napětí, touží mě zlomit a náš vztah bude věčný boj a zápas a teď to bude ještě horší, už to nemusí skrývat a bude ke mně mít volný přístup, budu ještě více jeho kouzlem zranitelná. Do mých znepokojujících myšlenek zasáhne doktor, ztrácí trpělivost, "Pánové, vaše vazby k mé pacientce mě nezajímají, okamžitě odejděte!!!", naléhá, oba dva se na mě podívají, "Počkejte na chodbě, prosím!", požádám je úpěnlivě. S otálením a velmi neradi poslechli, ale zasekli se ve dveřích, ani jeden nechce odejít první, jako by se obával, že ten druhý tam zůstane a bude ve výhodě. "No tak pánové!", napomene je doktor a tak po chvíli první ze dveří vyklouzne Boris, je teď vyrovnanější, nejen že si mě ocejchoval, ale teď před Markem se přihlásil k mému vlastnictví a velmi mu to vyhovuje, je spokojený.

Nebude se muset omezovat, ale mě čekají problémy a mám špatný pocit, když si připomenu Toma, nepochybuji, že Marek se s Tomem okamžitě podělí o své zklamání i mou zradu a pro mne bude velmi těžké, to Tomovi přijatelně vysvětlit a pochybuji, zda to vůbec nějak rozumně půjde. Už to s Borisem zašlo příliš daleko, i Tom má svou hranici v tom, co mě bude a nebude tolerovat, pocítím nával paniky a strachu i velkou nechuť vrátit se v této situaci do penzionu. Nejsem úplně v pořádku a necítím se na takovou konfrontaci, tak velmi náročnou na zachování rozvahy a bohatou na zjitřené city, hodilo by se mně zůstat v nemocnici, mít na pár dnů klid, všechno si promyslet. Tom se mezitím uklidní, on mě stále chce, už mně prominul spoustu věcí, tak snad zkousne i Borise, stejně musí už dlouho něco tušit, musel si přece všimnout, jak mě Boris obletuje.
Zůstat tady, je má jediná záchrana, potřebuji být od všech třech mužů daleko, snad si to zvládnu zařídit a můžu s tím začít hned, jak doktor ke mně přistoupil s otázkou, "Můžeme už pokračovat?", asi na mně vidí, jak jsem rozrušena. Přikývnu, "Mohla byste se tady zastavit na kontrolu za tři dny, znovu si vás poslechnu, mám noční službu, ptejte se po mě!", navrhuje, překvapeně se na něj podívám. Panu doktorovi se zachtělo dobrodružství, proletí mně hlavou, ale rychle si přečtu jeho jmenovku, rozhodnu se nic neslibovat nebo odmítat, ale má pro mě slabost a to mohu nyní využít a kdoví, možná se mně i v budoucnu doktor bude jednou hodit. Zatvářím se zničeně a udělám na doktora smutné oči, "Dobře pane doktore, ale co bude s tím, že se pořád necítím, bolí mě hlava, je mně divně a mám obavy, že mě může být zase zle a co si potom počnu v penzionu.", pronesu tichým a rozechvělým hlasem.

"Myslel jsem, že je vám už mnohem lépe?!", je překvapený, ale není hloupý, rychle mu to dojde, pozorně se na mě zadívá a koutkem úst se chápavě usměje, "Vy chcete tady zůstat?", zeptá se přímo, po chvíli váhání se rozhodnu nezapírat. "Ano chci, necítím se na to jít domů, je to snad problém, můžete zrovna sledovat mé srdce, pro jistotu, aby se to nezhoršilo?", navnadím ho, zatím co mě soustředěně pozoruje a přejíždí si přemýšlivě prstem přes rty, jde zpět ke stolu a dívá se do mé zdravotní karty. Otočí se ke mně a vysvětluje, "Máte platbu v hotovosti, pokud vám to přítel nebo kamarád zaplatí, v nemocnici vás můžu nechat, ale s vaší diagnózou nejdéle tři dny.", slova přítel a kamarád vysloví ironicky, zarazí mě to, ale nemíním to nyní řešit. "To mně stačí, děkuji.", usměji se na něj, "Jeden z nich to určitě zaplatí, to si nemusíte dělat starosti!", ujistím ho, doktor přikývne, ale je dál zvědavý.
"Proč chcete zůstat, do nemocnice se nikdo nehrne!", vyzvídá, ale do vysvětlování se mě nechce a říct pravdu už vůbec ne, hledám vhodnou výmluvu, ale nic mě nenapadá a navíc doktor zažil Marka i Borise v akci a nemá cenu lhát. "Opravdu se necítím dobře a zamotal se mně život, mohlo by se mě přitížit, necítím se na to, něco řešit, potřebuji mít klid.", vysvětluji opatrně, ale znervózňuje mě, jak se na mě zvláštně dívá a rychle doplním, "Je to složité!", řeknu krátce a čekám, co on na to, usmívá se, jako by měl pochopení pro mé problémy. "Rozumím, jsou do vás oba dva zamilovaní.", zhodnotí správně situaci, přikývnu, "Je to ještě horší, v penzionu na mě čeká třetí.", uvedu skutečný počet mých neřešitelných problémů a jsem ráda, že to chápe a seskočím z lehátka, ale zlomí mě ostrá bolest a zasténám, zapomněla jsem na zraněnou nohu.

"Co vás bolí?", zeptá se doktor a přiskočí ke mně, "Mám rozřízlou nohu pod kotníkem o kámen.", vysvětluji, "Vraťte se na lehátko, podívám se!", vyzve mně a pomáhá mně nahoru a odmotává můj provizorní obvaz, sehne se a zblízka obhlíží ránu, "Rána se musí vyčistit a možná bude nutné udělat pár stehů!", uvažuje nahlas. "Proč jste to neřekla hned, že jste zraněna!" zeptá se, pokrčím rameny, "Bylo mě tak příšerně zle, že bolest nohy jsem přestala vnímat.", vysvětluji, ale o tom, jak jsem k ráně přišla, se mně moc mluvit nechce, naštěstí to není nutné, ozve se zaklepání a tentokrát ukázněně vejde Marek a Boris stojí těsně za ním. Už jsou klidní, možná si to na chodbě vyříkali, Marek si odkašle, vyhýbá se pohledu na mě, "Jak to vypadá, už může jít domů?", zeptá se doktora, ten opatrně volenými slovy vysvětluje, že ošetří mou nohu, nechá mně odvést na pokoj.
"Co, musí tady zůstat?!", vyhrkne překvapeně Boris, "To je zbytečné, já se o vše postarám, bude mít, co potřebuje!", začíná se zlobit, podle hlasu poznávám, že měl se mnou jiné plány. I Marek je v údivu a přistoupí k doktorovi, "My všechno zařídíme, doma ji bude určitě lépe.", naléhá a snaží se smlouvat. Doktor se na mně nejistě podívá, ale očima dělám posunky, že chci zůstat, "Pánové musím vás zklamat, dostane kapačku a dál to, co bude její stav vyžadovat", doktor lže docela hbitě a dál oba uklidňuje, "Jde jen o pár dní, to jistě doma bez dámy vydržíte!", usměje se. Marek a Boris se na sebe dlouze podívají, chci změnit téma a promluvím k nim, "Chci tu tašku, co jsem měla na pláži, mám tam všechno, co potřebuji a chci i ty šaty a střevíčky, hned mi ji sem přivezte a pospěšte si!", požádám je.

Mluvím v množném čísle, ať se domluví mezi sebou, kdo mě věci doveze, Boris se ke mně nakloní, "Miláčku, přijdu za tebou každý den!", zašeptá a políbí mně na rty, beze slova přikývnu, Boris si oblíbil slovo "miláčku", není to před Markem nejvhodnější oslovení, ale neprotestuji. U Borise je to zbytečné, vymyslel by ještě něco, pro mě více kompromitujícího, Marek je skromnější a pohladí mně jen po vlasech, pomalu oba couvají ke dveřím. Doktor je zastaví, "Pánové, chcete-li pro svou dámu nadstandardní pokoj, musíte souhlasit s příplatkem, nebo bude na společném pokoji!", vysvětluje, "Ne!" řekne Marek, "Chceme pro ni nejlepší pokoj, my to zaplatíme!", rozhodne a podívá se významně na Borise, doktor přikývne na souhlas a já se na Marka vděčně usměji. Vážím si toho, že na mě nezanevřel, to znamená, že viníkem všeho, pro něj nadále zůstává hříšník Boris, já jsem jen jeho nevinná a bezbranná oběť a doufám, že to tak řekne i Tomovi.
"Jak si přejete, teď už prosím běžte!", vyzve je, ale ještě se na mě dlouze podívají, něco ode mne očekávají, ale odvrátím hlavu a tak konečně odcházejí, sotva se zavřely dveře, slyším, jak se zase hádají. Nechává mě to už klidnou, v této chvíli to jde mimo mě, mám před sebou tři dny, kdy nikdo po mně nebude chtít sex, nebo mně motat hlavu vášnivými slovíčky, odpočinu si od všech mužů. Spokojeně se usmívám a představuji si ten klid a idylu, ale vyruší mě doktor, nakloní se ke mně, "Přijde sestra a ošetří vám ránu na noze a odveze vás na pokoj.", informuje mě, přikývnu, ale jeho pohled mě znepokojí. "Přijdu se na vás podívat, mám noční!", zašeptá mě do ucha a stiskne mou ruku, na chvíli strnu, tak to tedy ne, je hezký, ale dalšího chlapa ve svém životě zatím nepotřebuji a nechci, i tak jich mám až nad hlavu, musím nutně vymyslet, jak si doktora od těla udržet.

Konec 7. části
❤❤❤
Na všechna díla se vztahují autorská práva. Kopírování a šíření je zakázáno!
 

18 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 murielana murielana | Web | 27. srpna 2015 v 16:33 | Reagovat

Páni, dokonalý, až z toho mrazí, dostalo mě to, nevím co víc napsat ;-) :-)

2 Beatricia Beatricia | Web | 27. srpna 2015 v 17:33 | Reagovat

Dokážeš slovy rozvášnit a dějem zaujmout čtenáře. Nechci, aby kapitola končila... příběh přestane vždy v nejlepším. Ale to je autorský záměr a ty ho dokonale využíváš. Nedočkavě čekám na další pokračování. Zdá se, že Emily bude mít novou oběť, ona je jako kudlanka nábožná. ☼☼☼

3 Joina Joina | Web | 27. srpna 2015 v 18:28 | Reagovat

Jaj, užasný vášnivý  dílek. Asi taky začnu po Borisovi toužit hih :) Ale  s tím kotníkem to bylo tedy něco :)

4 Blanka Blanka | 27. srpna 2015 v 18:42 | Reagovat

Elis teda  to mě taky dostalo jak se to krásně čte :-)

5 Sugr Sugr | E-mail | Web | 27. srpna 2015 v 18:54 | Reagovat

Už mám ty tvé love-story jako drogu! ;-)

6 murielana murielana | Web | 27. srpna 2015 v 19:39 | Reagovat

Vyhlížím fotečku úžasnýho sexy hajzla Borise [:tired:] v novým díle slíbilas fotku podobnýho herce [:tired:] :-?

7 Frances Jane Frances Jane | Web | 27. srpna 2015 v 19:44 | Reagovat

Baylee a jeho rodiče milují pláže a moře jako správní Američani :-P .

8 Intuice Intuice | E-mail | Web | 27. srpna 2015 v 21:11 | Reagovat

Tak, a teď bude moment překvapení, na koho padne eso. Tři dny přemýšlení. :-)

9 Sidica Sidica | Web | 27. srpna 2015 v 21:49 | Reagovat

Páni tak to je super, dúfam že pokračovanie bude čím skôr :D

10 Simča Simča | 27. srpna 2015 v 23:35 | Reagovat

Elis perfektní, těším se na další [:tired:] a víc pikantností o sexy hajzlíkovi Borisovi, něco na něj napráskej, je borec ;-) příběh je zralý na zfilmování a Boris bude za hlavní hvězdu a miláčka žen ;-) [:tired:] a nepruď a dej sem jeho fotku!!!! ;-)

11 Elis Elis | Web | 28. srpna 2015 v 8:31 | Reagovat

[1]: Díky ... líbí se mě to slovo "mrazí", je velmi výstižné v souvislosti s Borisem... ;-)

12 Elis Elis | Web | 28. srpna 2015 v 8:42 | Reagovat

[2]: Moc děkuji, to psaní kvůli rozvášnění nedalo ani moc přemýšlení, co se týká projevů Borise, to se píše úplně samo... ;-)
Já bych klidně psala dál, ale to už by bylo zase moc dlouhé, je lepší děj porcovat a také je na co se těšit, příběh je pořád v začátku... kudlanka nábožná, to mě chytlo, je pravda, že se Emily často s muži nemaže a dává jim zabrat, ale je to u ní v podstatě sebeobrana, jinak by ji muži zavalili jako lavina a zničili... ale Boris je "pomstí", s ním to nemá jednoduché a to se teprve Boris rozjíždí a naplní to, proč se mu říká hajzl Boris a Emily pozná, že láska s ním je nejen omamná a krásná, ale i bolí... ;-)

13 Elis Elis | Web | 28. srpna 2015 v 8:50 | Reagovat

[3]: Děkuji... kde je Boris je vždy plno vášně, on jí má v sobě, to z něho přímo čiší, proto je tak žádoucí a neodolatelný pro ženy... takových mužů moc není, nestačí, aby muž byl krásný, musí mít ještě to fluidum přitažlivosti a tím byl Boris obdařený mírou vrchovatou... ;-)

14 Elis Elis | Web | 28. srpna 2015 v 8:51 | Reagovat

[4]: Díky Blani, to mě těší... :-)

15 Elis Elis | Web | 28. srpna 2015 v 8:58 | Reagovat

[5]: Sugr děkuji, příběhy s Borisem jako droga to sedí, na něj si žena vytvoří rychle závislost a nepřestane s tím i kdyby chtěla, ale ženy to nechtějí skončit... to co Boris nabízí a co se s nim dá zažít, převáží všechna nebezpečí  a berou se ještě větší dávky... ;-)

16 Elis Elis | Web | 28. srpna 2015 v 9:05 | Reagovat

[6]: Já jsem to neslíbila, jenom jsem o tom uvažovala, s tím že si to nechám ještě jednou projít hlavou, zvážím to a pokud se pro fotku rozhodnu, tak ji dám k tomuto dílu... pořád si myslím, že je lepší když si v představách utvoříte vlastní představu Borise, než se koukat na fotku herce, který se mu vzdáleně podobá, to není ono, ani podoba herce nemůže nahradit to kouzlo, které z Borise přímo sála...

17 Elis Elis | Web | 28. srpna 2015 v 9:07 | Reagovat

[7]: Já se tomu vůbec nedivím, bydlet v blízkosti moře, tak jsem na pláži denně... :-)

18 Elis Elis | Web | 28. srpna 2015 v 9:10 | Reagovat

[8]: Přesně tak, Emily si vzala oddechový čas, komu dá Eso nechci předjímat,  situace kolem ní se ještě velmi zahustí a tak moc času na přemýšlení ji nezbude... :-)

19 Elis Elis | Web | 28. srpna 2015 v 9:14 | Reagovat

[9]: Díky, budu se snažit zveřejnit další část v termínu, prázdniny končí, ještě snad v září to bude s nedostatkem času  doznívat a pak až začne sychravé počasí bude více času na net, blog i na psaní... :-)

20 Elis Elis | Web | 28. srpna 2015 v 9:25 | Reagovat

[10]: Děkuji... jaké pikantnosti o "sexy hajzlíkovi Borisovi" máš na mysli, kromě toho o čem píšu, myslíš jako z jeho soukromého života atd., to nejde...  fotku Borise sem nedám, možná ani fotku herce, jedině že najdu takové, který na mě bude stejně působit, jako Boris už od prvního pohledu... ;-)

21 Deana Deana | 28. srpna 2015 v 10:42 | Reagovat

Wau jedna z najlepších kapitol a skvele napísaná, dostalo ma to a celý príbeh som prečítala jedným dychom! Elis, smekám, píšeš ako profík a sexy Boris je príťažlivá postava, rada by som ho stretla a spoznala jeho čaro ;-) ;-)

22 Alka Alka | E-mail | 28. srpna 2015 v 19:59 | Reagovat

Úžasné! Se nedočkám pokračování a neodvážím se domýšlet co bude dál! Prosím rychle další díl ;-)  ;-)

23 Ji Hei - Fotografie Ji Hei - Fotografie | E-mail | Web | 28. srpna 2015 v 20:48 | Reagovat

A helemese doktůrek - noooo - ten by to mohl ještě víc okořenit ;). Skvělé 8-).

24 Miloš Miloš | Web | 28. srpna 2015 v 22:33 | Reagovat

Tři muži v penzionu a teď ještě doktor na noční směně s vyšetřováním srdce přes ňadra. Emily to nemá lehké :-)

Ale stejně je zajímavé, jak Emily Borise pořád odmítala, ale jak se mu podařilo jí zmocnit, už se od něj nemůže odtrhnout. Má opravdu silné "kouzlo" :)

25 weirdcreature weirdcreature | Web | 28. srpna 2015 v 22:43 | Reagovat

Pokud mu plně podlehnu a on bez boje dostane, co bude chtít, ztratí o mě zájem a okamžitě mě opustí a půjde dobývat jinou ženu - je to tak pravdivá veta že až...
Inak Emily je zjavne očarujúca žena ktorá má všetky ženské zbrane. A aj ked si chcela oddýchnuť od chlapov, vyzerá to tak že ani v tej nemocnici nebude mať pokoj. Ten doktor si pravdepodobne robí nejaký zálusk aspon podlamna.
Nemám velmi rada dlhé poviedky, ale táto bola super a vôbec mi nevadila dĺžka pretože bola napínavá a ja som to zhltla jedným d

26 murielana murielana | Web | 28. srpna 2015 v 22:56 | Reagovat

[16]: Proč ne, nejde o fotku Borise jde o fotku herce a jeho podobu s Borisem :-?

27 Jana Jana | Web | 28. srpna 2015 v 23:11 | Reagovat

Je to milostná povídka, přesto mám zlost na postup lékařů. Jak je možné, že je dívka převezena do nemocnice a jediné, co od lékařky dostane je iontový nápoj...nejprve by asi změřila tlak, prohlédla pacientku, dala pod kapačky, možná i odebrala krev...ale místo toho dostane hrnek pití v nemocnici a dvě hodiny je neprohlídnutá...no, ale dočkala se alspoň po těch dvou hodinách ...tedy dostalo se jí prozkoumání bradavky :-)
Ty rozporuplné pocity, kdy je žena sváděna jsou ale napsané moc hezky. Také mě napadá, že se Marek plete všude, kde nemá, a Boris zas je mistr svádění :-) A pak si má holčina vybrat :-)

28 pavel pavel | Web | 28. srpna 2015 v 23:26 | Reagovat

Tento díl si nechám na neděli, ráno brzy vstávám. :-D

29 Elis Elis | Web | 29. srpna 2015 v 0:12 | Reagovat

[21]: Velmi děkuji za pochvalu, vážím si toho... jak vidím, tak si další Borisova obdivovatelka, přála bych ti se s ním potkat a poznat jeho kouzlo... ;-)

30 Elis Elis | Web | 29. srpna 2015 v 0:16 | Reagovat

[22]: Děkuji... určitě se pokračování dočkáš a jak to bude dál, se těžko odhaduje a já to neprozradím... :-)

31 Elis Elis | Web | 29. srpna 2015 v 0:17 | Reagovat

[23]: Doktůrek to určitě okoření k Borisově nelibosti... děkuji...

32 Elis Elis | Web | 29. srpna 2015 v 0:28 | Reagovat

[24]: To si uhodl, lehké to nemá, Emily je ten typ ženy, za kterou se táhnou muži jako sršni na med... :-)
Boris má silné kouzlo a umí to se ženami a to co považuješ za zajímavé a tím možná i za málo pochopitelné, je proto, že mužský pohled a vnímání se naprosto odlišuje od vnímání a chování ženy, to muži nemohou nikdy pochopit :-D

33 Elis Elis | Web | 29. srpna 2015 v 0:40 | Reagovat

"Pokud mu plně podlehnu a on bez boje dostane, co bude chtít, ztratí o mě zájem a okamžitě mě opustí a půjde dobývat jinou ženu...", tak tato věta je přesně, jak píše na 100% pravdivá... jak muž lehce získá ženu, přestane žena být pro něj přitažlivá a zájem muže opadne a může úplně odeznít... získat a udržet muže je složitá strategická hra a musí se hrát bezchybně... nechci tvrdit že všichni, ale hodně doktorů jsou pěkní svůdci a počítají s tím, že většinu žen bílý plášť neodolatelně přitahuje a dovedou to využít, i mladý doktůrek má svůj cíl... moc děkuji, jsem ráda že jsi příběh dočetla celý... :-)

34 Elis Elis | Web | 29. srpna 2015 v 0:54 | Reagovat

[26]: V podstatě o nic nejde, s fotkou herce není problém... ale myslím si, že už po sedmi dílech má každá v představách vytvořenou vlastní představu Borise, podle popisu v příběhu a když zveřejním fotku herce, který je Borisovi jen podobný, může to představu narušit a tím i vnímání postavy, protože jen podoba nestačí, chybí tam to nepopsatelné osobní kouzlo, charizma atd.... ale pokud na tom trváte, nejsi totiž sama, dostala jsem více emailů se žádostí o fotku, tak to ještě promyslím a když se rozhodnu pro, tak fotku herce v nejbližší době zveřejním... :-?

35 Elis Elis | Web | 29. srpna 2015 v 1:02 | Reagovat

[27]: Tak to bohužel chodí, ve zdravotnictví se šetří a tak se začíná s tím nejlevnějším, ale hlavně, že to pacient přežije, tělo se většinou uzdraví samo, když k tomu dostane podmínky... :-)
Děkuji... jsem moc ráda, že se tě příběh zaujal... s Markem máš pravdu, dost to přehání, někdy jeho starostlivost Emily vyhovuje a někdy jí jde na nervy...Boris je přímo velmistr ve svádění... je opravdu velmi těžké si vybrat z více mužů... ;-)

36 Elis Elis | Web | 29. srpna 2015 v 1:04 | Reagovat

[28]:Doufám, že se ti bude tento díl líbit a přeji ti dobrou noc a hezké sny... :-)

37 pax pax | 29. srpna 2015 v 3:37 | Reagovat

Další hezky čtivý díl ;-)

38 Elis Elis | Web | 29. srpna 2015 v 6:04 | Reagovat

[37]: Moc děkuji pax... :-)

39 Elis Elis | Web | 29. srpna 2015 v 7:48 | Reagovat

[10]:[26]:[34]: Tak nakonec po dlouhém zvažování podlehla jsem naléhání a fotku herce podobného Borisovi jsem zveřejnila... u předcházející části příběhů jsme v komentářích řešili, kdyby hypoteticky se někdy natáčel film, tak tento herec by se na roli Borise hodil ze všech filmových krasavců na první místě, nejvíce připomíná Borise... ;-)

40 Simča Simča | 29. srpna 2015 v 9:09 | Reagovat

[39]: No konečně fotka, je boží ;-) z fleku odpadnu potkat Borise [:tired:] ;-) Emily se nedivím, Boris odrovná každou ;-) ;-) ;-)

41 Psychopath Yamari Psychopath Yamari | Web | 29. srpna 2015 v 14:50 | Reagovat

Děkuji

42 Pufflie Pufflie | E-mail | Web | 29. srpna 2015 v 14:56 | Reagovat

Popsání jejích pocitů je vážně vyčerpávající :-D Musím říct, že takovýhle "zvrat" jsem nečekala.

43 Elis Elis | Web | 29. srpna 2015 v 17:29 | Reagovat

[40]:Tak to jsem ráda, že se ti fotka líbí, i když to přímo není Boris, jen podobná vizáž... fotku si užij, nebude tam dlouho, zabírá mě moc místa v boxu blogu... podlehla jsem tobě a dalším žádostem z emailu atd., ale stále si myslím, že je lepší, když si každá čtenářka, stvoří svého Borise v představách... ale chápu, že někomu zase vyhovuje se podívat na fotku i když jen "náhradníka" ... :-)

44 Elis Elis | Web | 29. srpna 2015 v 17:30 | Reagovat

[41]: Není zač...

45 Elis Elis | Web | 29. srpna 2015 v 17:40 | Reagovat

[42]: Příběh dospěl k tomuto zvratu a Emily má zamotanou hlavu a musela si probrat džungli svých citů, ve které se už ztrácí a zjistit co chce a co bude dělat, aby to získala a navíc ji do života vstupuje další muž a Boris bude... ale co Boris bude, nebudu dopředu prozrazovat... ;-)

46 Beatricia Beatricia | Web | 29. srpna 2015 v 17:46 | Reagovat

No, teda, takového fešáka si nechám líbit. I když vím, že by to bylo s ním trápení, tak sem s ním. Ale rychle, prosím. :-D

47 anuse -esuna anuse -esuna | E-mail | Web | 29. srpna 2015 v 20:38 | Reagovat

Šup tam zlatou hvězdičku. Překrásná kapitola a jako vždy s překvapením. No vida i doktůrek se nám tam přimotal. Jsem zvědavá a plná očekávání jak to vše dopadne. Díky za nádherné dílko šikulko************************ :-)

48 murielana murielana | Web | 30. srpna 2015 v 0:46 | Reagovat

Páni, dík za perfektní fotku jako Borise, je krasavec, se mi o něm bude zdát ;-) ;-)  :-)

49 pax pax | 30. srpna 2015 v 1:04 | Reagovat
50 Zdena Zdena | 30. srpna 2015 v 7:23 | Reagovat

Paráááda, perfektnííí, skvělééé, já tušila v dalším dílu citovou nakládačku! A další muž na obzoru pohledný doktůrek, to se budou dít věci!!! Těším se kam to povede.[:tired:]  [:tired:] ;-)

51 Zdena Zdena | 30. srpna 2015 v 7:36 | Reagovat

Z fotky sem ujetááá, je to fešááák takový ho sem dlouho neviděla a Boris podle písma je o třídu výš,[:tired:] mě by znásilňovat nemusel, sama si lehnu!!!;-)   :-) :-D

52 Elis Elis | Web | 30. srpna 2015 v 11:22 | Reagovat

[46]: Fešák to je a je pravda, že s tak krásným chlapem je trápení, není to lehké, táhnou se za ním ženské, musí se hlídat a bezpečnostní opatření nesmí nikdy selhat a musí být na nejvyšším stupni a přitom nesmí chlap o nich vědět, tak že všechno tajně, takoví muži stíhačky nesnáší...
S Borisem jsou si velmi podobní, když jsem náhodou tu fotku objevila tak jsem z té podoby byla na mrtvici, jsou téměř jak dvojčata, až na menší rozdíly a tak se dá odvodit vizáž Borise, to jak je nádherný a k tomu navíc jeho osobní kouzlo, šarm a charizma a ty zelené oči s dlouhýma řasami, to je něco úžasného, Boris je prostě neodolatelný, to každou ženskou srazí na kolena...
Tak teď možná bude lépe k pochopení, jak Emily dává zabrat Borisova přítomnost a snaha si ji podmanit a jak to s ní mává, a proč se chová a reaguje tak jak je reaguje i když se chce bránit a nechce být lehká kořist a celkem obstojně dlouho vzdoruje, tak nemá moc šanci jeho soustředěný útok  ustát, jeho kouzlo ji stejně zmámí hlavu...

53 Elis Elis | Web | 30. srpna 2015 v 11:33 | Reagovat

[47]: Děkuji za zlatou hvězdičku... život a možná i osud  je samé překvapení, vymyslí takové situace a zápletky, že to ani člověka nenapadne, proto kromě vymyšlených příběhů, velmi ráda píšu příběhy podle skutečných událostí, protože to co se stalo, bych nevymyslela a to mám dost bohatou fantazii, ale na životu nemohu konkurovat...

54 Elis Elis | Web | 30. srpna 2015 v 11:45 | Reagovat

[48]: Není zač, vůbec mě nenapadlo, že jen psaným slovem Boris tak zaujme a bude mít něco jako "fanklub"... přeji ti hezké sny o Borisovi, docela jsem  na tvé sny zvědavá, když budeš mít chuť, napiš mě o nich na email... dnes jsem dostala na Borise složenou básničku, Boris dovede ženy inspirovat k čemukoliv...

55 Elis Elis | Web | 30. srpna 2015 v 11:46 | Reagovat

[49]: Ještě jednou díky pax...

56 Elis Elis | Web | 30. srpna 2015 v 11:49 | Reagovat

[50]: Tak to jsi odhadla dobře, Emily se ve vztazích už topí a chystá se v nich udělat inventuru... doktůrek to Emily komplikuje a kam to povede, se dozvíme v další části příběhu...

57 Andey Andey | Web | 30. srpna 2015 v 11:51 | Reagovat

Zdá se mi, že se to začíná zamotávat. :)
Už se těším na další díl. :)

58 Elis Elis | Web | 30. srpna 2015 v 11:55 | Reagovat

[51]: Fešák to on je a o třídu výš než ten herec je taky, v souhrnu všech svých vlastností a vzhledu... lehat si před ním nedoporučuji...

59 Elis Elis | Web | 30. srpna 2015 v 12:08 | Reagovat

[57]: Přesně tak, situace se pěkně zamotaná, co mělo zůstat v tajnosti, se prozradilo a jaké budou reakce zúčastněných, se uvidí, navíc do již nepřehledné a náročné situace hrozící konflikty, se navíc cpe doktůrek... Emily v tom plavě a marně vyhlíží záchranu, nějaké znamení, jak a co dál dělat, touží po Borisovi, ale zároveň se ho obává, má strach, že ho nezvládne... proto nechce opustit náruč Toma, kde se cítí v bezpečí a teď žije i ve strachu, že po prozrazení jejich pletek s Borisem o Toma přijde.... také nechce přijít o podporu Marka, který ji pomáhá v situacích pro které se nehodí Tom ani Boris... jakou roli v tomto milostném dramatu dostane doktůrek a jak se situace bude vyvíjet se dozvíme příště....

60 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 30. srpna 2015 v 16:25 | Reagovat

Další v řadě? No, to je paráda. :-)

61 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 30. srpna 2015 v 18:08 | Reagovat

Z této kapitoly mám trochu protichůdné pocity. Rozhodně jsi to vymyslela zajímavě, a celé se to zamotává, a musím neustále přemýšlet nad psychikou všech postav, ale některé věci mi tom ne úplně seděly.
Nemyslím si, že kamarád pacientky by jí mohl dávat ten nápoj. V nemocnicích je všechno tak striktní, že tohle by nemělo být dopuštěno.
A také, doktor by z nemocnice nikoho, komu je špatně, nepustil. Nechal by si jí na noc na pozorování, a už vůbec by se jí neptal.
Ale jinak to je vážně úžasně vymyšlený příběh, těším se na pokračování. Jen tak dále!

62 Taša Taša | 30. srpna 2015 v 18:49 | Reagovat

Jako vždy super :) to jak ji Boris na začátku plení a její pocity si úžasně popsala ;) ;)

63 Elis Elis | Web | 30. srpna 2015 v 21:03 | Reagovat

[60]: Vypadá to tak... děkuji... :-)

64 Elis Elis | Web | 30. srpna 2015 v 22:00 | Reagovat

Každý vnímá věci po svém, jeden je nadšený a druhý může mít protichůdné pocity, to je v pořádku... ten příběh není vymyšlený, je napsaný podle skutečnosti, už jsem to mnohokrát zmiňovala v komentářích nebo u zveřejněné fotky..
Ohledně zdravotní péče, buď si optimista, nebo si při setkání ze zdravotnictvím měla štěstí a vše bylo striktně dodržováno... popsané ošetření se přesně tak odehrálo a před chvíli jsem se koukla na net a paní doktorka věděla dobře co dělá... díky za tvůj názor a komentář... :-)

65 Elis Elis | Web | 30. srpna 2015 v 22:02 | Reagovat

[62]: Moc děkuji... jsem ráda že tě první část s milostný snažením Borise zaujala... :-)

66 murielana murielana | Web | 31. srpna 2015 v 8:51 | Reagovat

[54]: Trefa, mě Boris inspiruje až moc, to raděj nechtěj vědět [:tired:] ;-)  ;-)

67 murielana murielana | Web | 31. srpna 2015 v 12:18 | Reagovat

[54]: Jo a fotku jako Borise mám pověšenu nad postelí ;-) :-)

68 silluety silluety | Web | 31. srpna 2015 v 18:50 | Reagovat

Tyjo :O upřímně, Marek je moc hodnej :D ale Boris je prostě boris :3 <3
další výborná část, moc se ti povedla :))

69 Dulce Nika Dulce Nika | Web | 31. srpna 2015 v 19:48 | Reagovat

pekné ako vždy :-)

70 Elis Elis | Web | 31. srpna 2015 v 21:26 | Reagovat

[66]: Trochu si mě překvapila, přemýšlím, co to může být, že to raději nemám vědět... ;-)

71 Elis Elis | Web | 31. srpna 2015 v 21:34 | Reagovat

[67]: Dobrý nápad, s takovým krásným chlapem nad postelí se ti bude dobře usínat... jak ta fotka vypadá po vytisknutí, myslím tím jestli je kvalitní... původní fotka byla malá, hodně jsem ji zvětšila, ale zase na ni byly vidět pixely a musela jsem je trochu retušovat... :-?

72 Elis Elis | Web | 31. srpna 2015 v 21:46 | Reagovat

[68]: To je pravda, o Markovi se dá říct, že je hodný a také snaživý, je do Emily zamilovaný, zatím mu unikla i přesto, že byl první, s kým se seznámila a on ji dovedl k Tomovi a následně k Borisovi, Marek neměl u Emily štěstí, ale nepřestal doufat... Boris je boris, to si přesně vystihla, ten jiný nebude, je zvyklý bleskově dobývat ženy svým kouzlem a vemlouváním a být vždy vítěz, ale Emily se nechce nechat snadno ulovit a od toho se všechno odvíjí atd.... moc děkuji za pochvalu... :-)

73 Elis Elis | Web | 31. srpna 2015 v 21:48 | Reagovat

[69]: Velmi děkuji... :-)

74 Vera Vera | 1. září 2015 v 1:19 | Reagovat

WOW skvěle popsaný pocity, musím se vydýchat, je to dokonalý ;-)  ;-)  ;-)

75 kelly145 kelly145 | Web | 1. září 2015 v 18:14 | Reagovat

Boris je proste boris  :) super časť! :) teším sa na pokračovanie

76 Ella Ella | E-mail | Web | 1. září 2015 v 18:31 | Reagovat

Boží, jako vždy :) Miluji ty tvé povídky a tvé psaní! Ale to ty víš :D :). Jen se ozývám, vracím se a budu psát pravidelně, takže budu ráda pokud budeš můj blog nadále navštěvovat!:)

77 murielana murielana | Web | 1. září 2015 v 21:01 | Reagovat

[71]: Fotka vypadá skvělě, v rámečku je dokonalá ;-) :-)

78 Elis Elis | Web | 2. září 2015 v 6:39 | Reagovat

[74]: Moc děkuji, s Borise je nutnost se vždy vydýchat... :-)

79 Elis Elis | Web | 2. září 2015 v 6:45 | Reagovat

[75]: "Boris je prostě boris", to bude věta k jeho osobě často používaná... děkuji, další část bude co nejdříve, budu se o to snažit, doufám, že bude pršet, více se budu držet doma... :-)

80 Elis Elis | Web | 2. září 2015 v 6:48 | Reagovat

[76]: Elli moc děkuji... jsem ráda že se k blogování vracíš, ráda na tvůj blog chodím a chodit budu i nadále... :-)

81 Elis Elis | Web | 2. září 2015 v 6:51 | Reagovat

[77]: Tomu jsem ráda... měla jsem obavy kvůli velkému zvětšení, v jaké kvalitě vyleze fotka z tiskárny... :-)

82 Markét. :) Markét. :) | Web | 2. září 2015 v 15:09 | Reagovat

Sice opožděně, ale za to krásně napsané a dlouhé! :-))

A děkuji :-)

83 mysteriouswolf mysteriouswolf | Web | 2. září 2015 v 17:14 | Reagovat

Tak to je hodně dobrý díl. A další mužský na obzoru :-)  :-P Asi si budu muset dát studenou sprchu ;-)

84 ":*" ":*" | Web | 2. září 2015 v 19:08 | Reagovat

Tolik emocí a pocitů, co si dala do jednoho dílu :O, páni :O :3.
Nejdříve spalující vášeň, potom to bylo dosti zmatené, nebo spíše smutné až deprimují a nakonec já se vážně musela smát, flirtík s doktůrkem, hlavní hrdinka je pro mě něco jako bohyně :D. Vyřešila prozatím problém s třemi muži, ale vypadá to, že ten čtvrtý to bude komplikovat :D, jsem an to moc zvědavá :D.
Každopádně píši snad po milionté, že píšeš dokonale a já to prostě zbožňuji :3!

85 Fredy Kruger Fredy Kruger | 3. září 2015 v 2:39 | Reagovat

" Co to tam tropíš na skále ??"

" Bože ! on uklouzˇ!  měl namále !"

( řvou lidé ) " Slez  wole !  neslyšíš ??"

"  Volejte na mne  ,,Boriši,, !
.... já uklouz... a následkem škobrtnutí,
... k jazyku  došlo mi  ukousnutí !
... proto i trošičku  šišlám !! "

" Slez dolů proboha !  slyš !!  ( k nám ! )

Muž ale na prosby neslyší !

řve :  " Šeru !!"

" Neblázni !  Boriši !"

" Žíkám  vám  :  šeru !!  a  jdětě  ši  jinam !!"

" Náš  Boriš?  ten umí po škaliňách !"

... kdo je to ?  Toť  dědek  Borise !!
... že vnuk leze na skálu  uslyšel...

" Já  pšišel jšem  podpožit  Boriše !!"
( dědek  do davu zevlounů vpadnul,
nikde však ale neupadnul !
... to proto  senior  šišlaje,
že v ůstech - ni zubu nemaje !!

" Boriši  !  umíš !"
( tak dědek řve dole )

Vykřikl  Boris :  "Taky jo !  wole !
tu  zima, - div že mně  nezebe !"

... muž vyhoup  se  u skály  přes hřeben..

šepot :  " On nahoře ... my tady  dole "...

V zápětí  muž  zmizel za obzorem !!

86 Elis Elis | Web | 3. září 2015 v 5:46 | Reagovat

[82]: Moc děkuji... :-)

87 Elis Elis | Web | 3. září 2015 v 5:48 | Reagovat

[83]: Děkuji... další muž a další problém na obzoru... studená sprcha je někdy nutná... :-)

88 Elis Elis | Web | 3. září 2015 v 6:03 | Reagovat

[84]: Díky, tento příběh vším, co jsi popsala překypuje, to přímo vyplývá z osobnosti obou hlavních postav a jejich vlivu a přitažlivosti na druhé pohlaví, kterého se jim oběma dostalo do vínku měrou vrchovatou, je to příjemné a vzrušující, ale někdy to může být i danajský dar a jejich život není jednoduchý... navíc do složité situace se hrne další problém v podobě doktora atd.... za vše co jsi napsala a pochvalu velmi děkuji... :-)

89 Elis Elis | Web | 3. září 2015 v 6:07 | Reagovat

[85]: Fredy, ty jsi jako "fantom opery", nikdo tě nikdy neviděl, ale každý ví že někde jsi a psaní veršů na jakékoliv téma ti jde skvěle... :-)

90 Elis Elis | Web | 3. září 2015 v 6:14 | Reagovat

Ještě pár slov k příběhu, je rozdělený na nakolik dílů, díly jsem na blog rozdělila na několik částí a touto sedmou částí se končí první díl a následující osmou částí, začíná druhý díl, který bude také rozdělen na jednotlivé části a příběh se bude odvíjet dál... :-)

91 Becca Becca | 3. září 2015 v 17:34 | Reagovat

Perfektní, opět jedním dechem, nemůžu se dočkat dalšího dílu!

92 Natty Natty | Web | 4. září 2015 v 6:41 | Reagovat

Milá Elis, ty můžeš napsat klidně knihu a určitě budeš úspěšná. Opět jsi mě vtáhla do děje a já zapomněla na svět kolem sebe. Zvedám palec a těším se na další díl. Pěkný den. ;-)

93 maya maya | Web | 5. září 2015 v 12:35 | Reagovat

Nepřemýšlela jsi o tom, zda vydat knihu? :-D

94 Elis Elis | Web | 6. září 2015 v 22:05 | Reagovat

[91]: Moc děkuji... další díl začnu upravovat zítra, nebyla jsem přes víkend doma... ;-)

95 Elis Elis | Web | 6. září 2015 v 22:10 | Reagovat

[92]: Velmi děkuji, to mě moc potěšilo, chtěla bych vydat knihu... jsem moc ráda, že tě styl mého psaní vtáhne do děje, to je pro mě důležité, snažím se tak psát, sama nesnáším nudné čtení... ještě jednou děkuji... :-)

96 Elis Elis | Web | 6. září 2015 v 22:11 | Reagovat

[93]: Přemýšlím o tom už dlouho, tak snad se zadaří... :-)

97 Sidica Sidica | Web | 20. září 2015 v 10:45 | Reagovat

už sa teším na novú časť :D

98 Elis Elis | Web | 20. září 2015 v 16:09 | Reagovat

Díky moc... :-)

99 Lenci Lenci | Web | 25. listopadu 2016 v 22:15 | Reagovat

Aaaach no musím povedať že som rada, že som sa vrátila keď tu je už toľko častí, lebo by som nevydržala čakať na pokračovanie :D čítam všade kde sa dá a idem si ešte jednu časť dať pred spaním na pekné sny :P proste super! :*

100 Elis Elis | Web | 26. listopadu 2016 v 13:04 | Reagovat

[99]: Děkuji, jsem moc ráda že tě příběh zaujal...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
"Kdo není milován, je sám i v davu."