"MILUJEME TY, CO NÁS ODMÍTAJÍ A ODMÍTÁME TY, CO NÁS MILUJÍ"
Zdroj fotek - publicdomainpictures.net - wallpapers - pixabay.com
elisblog@seznam.cz
"Sex-appeal žen je umění vyvolat u mužů touhu po tom, co už znají."


"Láska je ze všech vášní nejsilnější, útočí na srdce, hlavu i tělo"

Založila jsem si druhý "modrý blog" - wonderful-world-elis.blog.cz
Bude mít rubriky - básně, povídky a články s různými náměty atd.
Na druhém blogu je publikován článek - "Nesnáším loučení"


Tento "červený blog" zůstane k publikovánívelmi oblíbeného
a vzrušující příběhu "Letní romance s Borisem".

"V životě je jen jediné štěstí, milovat a být milován."

Informace ke službě "Odběr novinek" na tomto blogu.
Přihlaste se k odběru novinek, budete upozorněni emailem na
nový článek, nezapomeňte otevřít a odkliknout potvrzující email.
Email jde cestou blogu.cz, vaše emailová adresa zůstane utajena!

"Teorie lásky je božská, její praxe ďábelská."

Moc mě mrzí, že vás nechávám dlouho čekat na pokračování příběhu ale
není to mou vinou, pokračování jsem napsala a mělo být publikované
před koncem září, ale k tomu nedošlo, člověk míní a osud mění.
Upravovala jsem před zveřejněním závěr příběhu a zkolaboval mi
notebook, měl už nějakou dobu potíže, ale doposud fungoval.
Přestal v nejméně vhodnou chvíli, v opravě byl tři týdny,
bohužel soubor s pokračováním je nenávratně pryč.
Musím pokračování psát znovu a můj styl psaní je dost náročný,
nejen na správné rozpoložení a invenci, ale hlavně na čas.
Píšu od konce října, snažím se to zvládnout co nejdříve,
spěchám, ale ne na úrok kvality, musím mít z toho
dobrý pocit, jinak bych to nemohla publikovat.
Zatím vás něčím potěším, doplnila jsem fotky nových postav,
které se v příběhu připletou Emily do života a vyměnila
jsem foto Fabia za vhodnější, kde mu to moc sluší.

NOVĚ ZVEŘEJNĚNO V SRPNU
LETNÍ ROMANCE S BORISEM - 28.část

V některých případech se nový návštěvník blogu nechá odradit tím,
že se jedné o více dílný příběh a že by nepochytil o co jde.
Ale každá část příběhu má uzavřený děj a lze si
ji přečíst i jako samostatnou povídku...

"Láska vám může srdce naplnit, zlomit a znovu vyléčit."

Děkuji za návštěvu, budu ráda pokud zanecháte v komentářích své
názory a zůstanete pravidelnými návštěvníky blogu.
Děkuji holkám, které sem mnou přešly ze dvou zrušených blogu.

"Sex bez lásky je jen prázdný prožitek"

Ústava ČR chrání práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti zákonem.
Autorské právo - zák. č. 121/2000 Sb. ve znění pozdějších novelizací.
NA VŠECHNA DÍLA ZVEŘEJNĚNÁ NA TOMTO BLOGU SE VZTAHUJÍ
AUTORSKÁ PRÁVA, KOPÍROVÁNÍ NEBO ŠÍŘENÍ JE ZAKÁZÁNO!!!

"Láska je pokrmem žen, pro muže je kořením."

Letní romance s Borisem
Příběh je napsaný podle skutečných událostí, pro postavy
jsem vyhledala fotky dvojníků. Můžete si tak při
čtení vytvořit lepší vizuální představu.
Borisovo životní krédo: "Kdo dostal polibek a nevezme si vše,
zaslouží si ztratit i to, co už získal!"
HLAVNÍ POSTAVY PŘÍBĚHU "LETNÍ ROMANCE S BORISEM"


Letní romance s Borisem – 22. část

25. října 2016 v 19:19 | Elis |  Letní romance s Borisem
Zakončení předcházejícího dílu...

"Mi perdoni, io sono un idiota, ti amo davvero." a pospíší si s přeložením, "Odpusť, jsem idiot, opravdu tě miluji.", bere vinu za naši hádku na sebe a sotva to dopoví, vezme mou hlavu do dlaní, palci mi stírá slzy a hledí mi do očí, "Neplač, do penzionu tě neodvezu!", rozhodne se, "Vezmu tě do svého bytu, souhlasíš?". Rychle přikývnu, myslela jsem, že tak jak jsem milovala Borise, už nemohu jiného muže milovat, ale láska k Andremu prorůstá mým tělem a pevně zakořenila v mém srdci a zmocnila se mé mysli a ve chvíli kdy mne hluboce políbí, jsem ztracena, úplně jsem mu propadla. Stávám se povolná a bez zbytečných řečí při jeho prohlášení, že už velmi spěchá, nechám ho jít sednout si k volantu a cítím se velmi uvolněně, ale jen do chvíle než zazvoní můj mobil. Andre mne sleduje v zrcátku, musím hovor vzít, nechci, aby měl podezření, že mám před ním tajnosti, "Haló.", řeknu nejistě a v zápětí málem omdlím, je to velmi vystresovaný a rozrušený Fabio. "Boris se probral, nevěří mi a už pár hodin hrozně vyvádí, všechno rozbíjí, chce jen tebe, musíš ihned přijít a…", dál neposlouchám, řeknu jen, "Rozumím.", mobil vypnu a srdce mi poplašeně tluče v hrudi.


Elis
Letní romance s Borisem - 22. část

Zachvátila mně panika, telefonem od Fabia jsem silně rozrušena, zhluboka se několikrát nadechnu a vydechnu, snažím se zklidnit bušení krve ve spáncích, potřebuji přemýšlet a vymyslet co bude dál, ale není mi dopřán k tomu klid, "Kdo ti volal", zeptá se důrazně Andre. V hlase se mu uhnízdily obavy, vnímám je zřetelně, ale mlčím, nevím co odpovědět, on nesmí o Borisovi vědět a nenapadá mne žádná výmluva, která by vše vysvětlila, je to velmi složité, nemohu se vůbec soustředit. V hlavě mi stále dokola jako tamtamy zní jméno Boris, vyvolává všechny mé vzpomínky a s nimi ožívají i mé potlačené city, přímo prociťuji, jak ze svého zakletí se probouzí má láska k Borisovi a láme okovy, do kterých jsem ji kvůli Andremu přikovala.
Bylo to marné snažení, jak jsem mohla doufat, že to tak půjde, že bez něj vydržím pár týdnu, Boris je tak výjimečný, že na něj nejde zapomenout nebo se ho pokusit vymazat ze svého ze života, přesně tak to dopadlo a on se nyní vrací, aby mi život znovu převrátil naruby. A přinese do něj vášeň, vzrušení i nebezpečí, jen na to pomyslím a má láska k němu se ve mně rozrůstá a sílí, dovolává se mé pozornosti, není k přehlédnutí a ještě více je lákavější. Dává mi najevo, že s ní musím znovu počítat, Boris ke mně patří, stejně jako měsíc k noci a mít ho znamená mu celá patřit, nic na jeho vítězném tažení ho nezastaví, je to urputný bojovník, připravený si vzít i silou vše, co si zamane a každý kdo se mu postaví do cesty, bude nemilosrdně zničen.

Boris mne znovu uchvátí svou naléhavou vášnivostí, zmocní se mne bezohledně a tvrdě, jak to umí jen on, ale o to více je to vzrušující, až tak, že se mi z toho tají dech a v mysli mi vyvstane vzpomínka pozdního odpoledně na pláži, slunce pomalu zapadalo za obzor, barvilo mraky do červena a on se násilně dožadoval mého těla. Poslouchala jsem se zatajeným dechem, jak mi vypráví o právu první noci a na mé svolení nemínil čekat, prudce až nemilosrdně si mně vzal do své drtivé, ale úchvatné náruče a milování s ním bylo mimořádné. Pro mne nezvyklé, byla jsem tím, jak z počátku vyděšena, tak násilně se ještě žádný muž se mnou nemiloval, přesto že jsem se na něj zlobila, ráda na to vzpomínám, bylo to jiné a úžasné.
Mám ráda muže, kteří vědí, co chtějí a Boris je takový…, dál bych se rozplývala ve vzpomínkách, ale zacítím, že auto zastavilo a Andre se ke mně natočí, tvář má plnou starostí, "Emily slyšíš!", upozorňuje na sebe, ale jeho hlas mne ruší, a rozhání mé myšlenky. "Tváříš se jako by si byla mimo, kdo ti volal?!", domáhá se mé odpovědi, je znepokojený a jeho naléhání mi vadí, chci dosnít svůj sen o Borisovi a odbudu ho, "Nikdo důležitý!", nechci vymýšlet další lži, ale zatváří se bolestně a srdce se mi sevře. Není mým úmyslem mu ubližovat, miluji ho a nechci ho nechat odejít ze svého života, ale miluji i Borise a jsem si jista, že si nebudu schopna jednoho z nich vybrat a na druhého zapomenout, znám se, mé city k oběma jsou příliš silné.

Proč nemohu mít dva muže, kdo vůbec takovou zásadu vymyslel, byl to Bůh nebo člověk, to se asi nedá zjistit a nebo změnit a to mi komplikuje život, budu muset tajně pendlovat z jedné postele do druhé a udržet oba muže v klidu. Ale jak dlouho bude trvat, než to jeden z nich zjistí, muži vždy poznají, že žena má milence, její tělo si na něj zvykne a reaguje na doteky a vzrušení úplně jinak a pokud to první odhalí Boris, přitom jak je prudký a bezohledný, je schopný Andreho napadnout a možná i zabít. Připomenu si, jak dopadl chudák Lucas, málem umřel a stále je v nemocnici, Bože co budu dělat, jsem chycená v pasti mezi dvěma nádhernými muži a žádného dobrovolně neopustím.
Snad to vydrží bez jejich střetu a prolité krve až do konce mé dovolené, v podstatě jde jen o několik týdnů, při nejvyšší opatrnosti to snad zvládnu, to mne uklidní a zhluboka si oddechnu, mám aspoň nějaké řešení, i když není ani trochu ideální. Ale Andreho si bohužel domů vzít nemohu, bude nás to oba bolet, já si svůj smutek budu léčit v náruči Borise a Andre snad rychle na mne zapomene, jen budu doufat, že nesplní svůj slib, že si mne vždy najde. Pozorně se na něj zadívám, tvář má znepokojenou, jeho oči jsou plné nevyslovených otázek, "Slyšíš, kdo ti volal, stalo se něco?!", naléhá dál, "Ne, nic se nestalo!", zavrtím hlavou, "To byl jen kamarád z penzionu.", odpovím a hlas se mi ani nezachvěje, začínám se lépe ovládat.

Nechci Andreho znepokojovat více než je nutné a zadívám se mu pevně do očí a pokračuji, "O nic nejde, jen si dělá o mne starosti, dlouho jsem se neozvala.", dám v rychlosti dohromady celkem věrohodnou odpověď, bohužel na podezíravého policajta to nestačí. Moc mi nevěří, můj blažený výraz v obličeji při vzpomínání na Borise, byl mu krajně podezřelý, jen nemá žádné důkazy, aby mou výmluvu rozbil na kusy a přemítavě na mne upře ty své neskutečně krásné oči. Jejich hluboký pohled mne silně zasáhne, zatočila se mi z něj hlava a zaryl se mi až do srdce, znovu jsem omámena jejich kouzlem, na věky jsem jim propadla a vím, že na Andreho nikdy nezapomenu, ale není nám souzené být navždy spolu.
Jak nastane čas, budu muset Andreho opustit, jen to nemůže to být ze dne na den, musím se na to připravit a chci s ním být tak dlouho, jak to půjde, tím jsem si jista, ale i tak to bude pro mne těžké, cítím to v hloubce své rozbolavělé duše a nevím, co s tím budu dělat. Proč se Boris probral k životu právě dnes, kdy jsem prožila mimořádné věci s jiným mužem a na všechny ty vzrušující prožitky, kdy mi dal ochutnat plody své lásky i nesmírné vášnivosti, nemohu snadno zapomenout. Chci od něj ještě mnohem víc, stále mi má co nabídnout, toužím s ním prožít vrchol všeho milování, sice nebezpečné, ale neskutečně nádherné "La petite mort", tak jak jsem si to vysnila, ve velké italské posteli a na sněhobílém povlečení.

Zasním se představami, jak to bude úchvatné a nezapomenutelné milování s prožitky dovedenými až k hranici smrti, bude to úžasné, zažiji něco výjimečného, co mi může dát jen on, s ním to mohu přežít, ale to vše je nyní v ohrožení, pokud se budu muset Andreho vzdát. Nechápu, proč osud dopustil, aby se mi Boris vrátil tak brzy do života, cítím se být podvedena a zlobím se, přece osud sám mne strčil Andremu do náruče a nedovolím, aby si se mnou dál tak zahrával, napřed mi Andreho dá a pak mi ho chce brát. To nedovolím, všechno mělo být úplně jinak a rozhodnu se vzepřít osudu, nenechám se o Andreho připravit, stále jsem plná okouzlení po bouřlivém milování za doprovodu hromů i blesků, to se dá zažít jen jednou za život.
"Emily co je ti, co tě trápí!", hlas Andreho mne probere ze zamyšlení, "Nic mi není!", snažím se vyhnout přímé odpovědi, "Poznám, že se něco děje!", Andre mi nevěří, je vnímavý a starosti se mi odrážejí v obličeji, dál mne podezíravě pozoruje. Podívá se na hodinky, cítím, že k něčemu rozhoduje, vystoupí z auta a jde si sednout za mnou dozadu, silně zatoužím, aby mne vzal zase do náruče, šeptal mi do ucha svá italská vyznání, ale k tomu se nemá, chce odpovědi na své otázky. Ale ty se nikdy nedozví a mám proto mnoho důvodů a nechci marnit čas zbytečnými slovy a snažit se vymlouvat, chci být jen v jeho blízkosti, mám strach, aby to nebylo dnes naposledy, může se cokoliv přihodit, co mi zabrání být s ním.

Je nutné využít každou minutu, kdy mohu být s ním, nazvednu se a vyhrnu si šaty k pasu, přetáhnu si je přes hlavu, odhodím je bokem a oči vyčkávavě upřu na Andreho, užasle mne pozoruje, "Chci se s tebou milovat.", oznámím a do hlasu vložím všechnu svou touhu. Překvapeně rozevře své krásné modré oči, "Emily, to nejde, musím zpátky na služebnu.", řekne nejistě, ale to mne nezajímá, "Vážně nechceš?!", zeptám se mazlivě a položím dlaň na jeho klín, prsty i přes látku přejíždím dráždivě po jeho mužství. Vnímám, jak se mi probouzí pod rukou, v jeho tváři vidím narůstat vzrušení, ústa má pootevřená, bíle zuby se lesknou a prudce dýchá, nakloním se k němu a přisaji se na jeho měkké rty, polibek opětuje, ale vnímám, jak je celý ztuhlý.
Není uvolněný, něco mu v tom vadí, on i v této chvíli kdy ho nahá svádím, myslí na to, že má být v práci, to snad není možné, copak ho za to, že se opozdí, postaví ke zdi a zastřelí, musím mu to zaujetí pro práci vyhnat z hlavy. Nezaváhám ani chvíli a jediným tahem rozepnu zips u jeho kalhot, ruku vsunu dovnitř a nedočkavě se dotknu se jeho nahého těla, sálá z něj teplo, je jemné jako samet a cítím, jak pod mou rukou stále roste a sílí, málem se mi nevejde do dlaně. Zasténá a zvrátí hlavu, ale k mému údivu se rychle vzpamatuje a nečekaně zadrží mou ruku, "Emily, přestaň, já nemůžu.", zanaříká a snaží se mne zastavit, i přesto, že se vzrušením zalyká, jeho hlas se chvěje a to je pro mne důležitější, než význam jeho slov.

Skloním hlavu k jeho klínu, chci ho vzít do úst, ale jeho ruce mi stisknou ramena a odstrčí mne a nazvedne, pohlédne mi do očí, ty jeho se zvláštně lesknou, jsem udivena jeho chováním, nechápu, proč mi v tom zabránil, ještě jsem nepoznala muže, který by to odmítl. Po tom přece touží každý chlap a tázavě se na něj podívám, s provinilým výrazem se ke mně naklání, chce mne políbit a bez váhání mu nabídnu své rty a pustím jeho jazyk do svých úst. Líbá neskutečně a po chvíli zašeptá, že by se mnou rád miloval, nenechám ho domluvit a bez jediného zaváhání souhlasím, ale okamžitě zchladí mé nadšení, že to musíme odložit, musí se nutně dostavit na policejní stanici, nebo ho čekají velké problémy.
Dává sice najevo, že ho to mrzí, ale i tak jsem tím dotčena, zase dává přednost své práci přede mnou, nejraději bych mu to vyčetla a vykřičela na něj své zklamání, zlobím se, ale vím, že je to zbytečné, je to pro něj až tak důležité, že se kvůli tomu vzdal i toho, co muži mají nejraději. Nemá cenu dělat uražené scény, vyhrožovat a dramaticky se s ním rozcházet, chci ho mít a rozhodnu se být chápavá, přikývnu a zeptám se, zda nebude mít potíže, že nemá zápis z mého výslechu. Pokrčí nejistě rameny, "Uvedu do zprávy, že jsem tě nezastihl.", rozhodne se a já se v duchu usměji, to jsem z počátku sama navrhovala a on byl zásadně proti, ale to byla jiná situace, nebyla jsem do něj zamilovaná a nebyli jsme milenci.

Ani jeden z nás netušil, co bude následovat, srdci a citům nejde nic přikazovat, Andre je moc krásný a svůdný na to, abych zůstala vůči němu imunní, náš vztah zašel dál, než jsme oba čekali, vše se změnilo a on se nyní postará, abych nešla do vězení. Ale to už dávno není důvod, proč jsem s ním, opravdu ho miluji, je krásný a úžasný, nebýt Borise, byl by on mužem mého života a pozorně sleduji, jak vystupuje z auta, "Pojedeme.", oznámí a jde se posadit k volantu, Hodí mi mé šaty do klína, "Obleč se a chceš zůstat vzadu, nebo si půjdeš sednout ke mně?", dává mi na vybranou, "Půjdu k tobě.", rozhodnu se a sotva se vedle něj usadím, udělám si pohodlí, první co řekne je, "Zapni si pás!".
V tomto směru se nic nezměnilo, až na to, že neodporuji a hned poslechnu, odmění mne za to spokojeným úsměvem a nastane ticho, jede velmi rychle, je soustředěný na řízení a tak sledují, jak se kolem cesty střídají louky a pole. Mlčím a přemýšlím, co bude dál, s kterým mužem budu žít a mám-li vůbec možnost svou budoucnost ovlivnit, osud mi může zase promíchat nečekaně karty, je to velmi silný hráč a může mi vzít, vše co mi dal. Natočím hlavu a pozoruji Andreho, setkání s ním mi změnilo život, do okamžiku než se naše oči poprvé potkaly, byl pro mne jediným mužem Boris, ale to už neplatí, oba jsou výjimeční, jen je každý úplně jiný a marně pátrám ve svém zmateném srdci, koho více miluji.

Není lehké si vybrat, asi vždy budu více chtít toho muže, který bude zrovna u mne a více mne ovlivní i okouzlí svou přítomností, doteky a vůní svého těla, ale i tím, co mi bude povídat a nyní právě silně toužím po tomto nádherném muži vedle sebe. Natáhnu ruku a položím ji Andremu na stehno, opatrně a polehoučku ji sunu dál, znepokojí ho to, zavrtí se a poposedne si, "Emily přestaň, na to není vhodná doba!", napomene mne, ale tím mé znovu probuzené toužení nemůže zastavit. Je to stejně beznadějné, jako zakazovat slunci svítit a navíc rozpoznám v jeho hlase náznak potlačovaného vzrušení, kdyby nemusel do práce, určitě bychom se nyní bouřlivě milovali a já bych pro něj udělala vše, po čem by zatoužil.
Rozhodnu se v milostných aktivitách pokračovat, možná ho nakonec přesvědčím, že malé zdržení se mu vyplatí a ruku posunu ještě blíž k jeho klínu, ale náhle auto zastaví, nemít zapnutý pás narazím zase hlavou do skla, "Proč zastavuješ!" zeptám se s nadějí, že se rozhodl pro milování. Ale jen se na mne vyčítavě dívá a mlčí, asi hledá vhodná slova, "Emily, jsem stále vzrušený, tak nemohu řídit, nesahej na mne, prosím!", požádá důrazně, "Co, to se tě nesmím ani dotýkat?", zeptám se uraženě. "Pokud nás nechceš zabít, tak ne!!!", odpoví podrážděně, mluví se mnou tónem, jako by mi vyčítal dopravní přestupek, že je policajt leze mu už na mozek, zareaguji tak, že si prudce od něj odsednu a zatvářím se uraženě.

Přímo nesnáším, aby se mnou mluvil jako policajt, já jsem přece nic špatného neprovedla, "Přece víš, že spěchám a jak je to pro mne důležité!", neodpustí si mne upozornit na své povinnosti, tím co teď řekl, to nijak nevylepšil, i ke mně má své povinnosti. Sesadil mne znovu a bez zaváhání z prvního místa svého zájmu, důležitější je pro něj práce, ještě chybí, aby mne zase řekl to své obehrané vysvětlení, že je policajt a musí se vrátit, začínám to nenávidět. Naštěstí mlčí a auto se znovu rozjede, přitisknu tvář na sklo a upřeně hledím do krajiny, vzniklé napětí mezi námi, by se dalo krájet, i on to citlivě vnímá a je tím znepokojený, "Emily, ty se zlobíš?", vyzvídá opatrně, v hlase mu zní nejistota.
Nehodlám na to odpovídat, "Promiň, nechtěl jsem se tě dotknout.", pokračuje, "Víš přece, že jsem policajt…", okamžitě mu skočím do řeči, "Prosím tě mlč!", okřiknu ho a pohlédnu na něj, z jeho výrazu poznávám, že nic nechápe. "Opravdu spěchám, mám velké zpoždění a budu mít z toho potíže, ty vůbec nevíš, jak to chodí u policie!", snaží se mi přiblížit svou těžkou situaci, ale na slovo policie nebo policista a na vše, co s tím souvisí, jsem už přímo alergická. Vždy kdy se to nejméně hodí, začne s tím, že je policajt, copak neumí povědět nic jiného a dál to nehodlám poslouchat, mám chuť vší silou do něj bouchat pěstmi, aby s tím už konečně přestal, ale to udělat nemohu a tak začnu do něj bušit slovy.

"Je mi jedno, jak to chodí u policie, vadí mi, jak se kvůli tomu ke mně chováš!", zlobím se, "Emily, jestli jsem se tě neúmyslně dotknul, tak se ti omlouvám.", snaží si mne udobřit a měla bych jeho omluvu přijmout, nehnat tuto situaci do krajnosti, jak mi radí rozum. Ale jsem tím vším velmi dotčena a cítím se i ponížena, tak více dám na našeptávání své uražené ješitnosti, nejsem zvyklá, na takové chování, muži mne nikdy neodmítají a nedovolím Andremu takhle se mnou zacházet. Rozhodnu se pro další vzdorování, upřu na něj oči, "Ne, to já se ti omlouvám, že tě zdržuji!" řeknu ironicky, "Ale můžeš být klidný, bylo to naposledy!", pokračuji nemilosrdně ve svém plánu, "Odvez mne do penzionu!", požádám, chci ho zdeptat a to se mi povedlo.
Má žádost mu vyrazila dech a nechápavě se na mne pohlédne, "Jsme domluveni, že budeš bydlet se mnou!", řekne užasle, jako by tomu, co požaduji, nemohl uvěřit a rozrušeně si olízne rty, "Rozmyslela jsem se, to snad můžu, nebo mne kvůli tomu zatkneš?!", zeptám se provokativně. Hned neodpoví a jen kroutí hlavou, "Ale proč, vůbec ti nerozumím?", stále nic nechápe a tváří se nešťastně, je mi ho líto, ale je to nutné k jeho nápravě, i když z toho nemám příjemný pocit. Někdy je nutné, aby muž pro ženu trpěl a více si ji vážil, je to pro vztah důležité a pozorně sleduji, jak je z toho čím dál více rozhozený, nastal čas mu to vysvětlit, "Zanedbáváš mě, nejsem u tebe na prvním místě!" postěžuji si.

Jsem zvědavá, co mi odpoví, ale jen mlčky zajede ke kraji cesty, pomalu zabrzdí a otočí ke mně hlavu, "To si vážně myslíš!", zeptá se a zní to ublíženě, upírá na mne své velké oči, řasy se mu chvějí, cítím, že jsem ho zranila, ale už s tím nemohu přestat. "Ty jsi ke mně pozorný, jen když něco chceš!!!", pokračuji ve vyčítání a znepokojeně sleduji, jak bubnuje rozčíleně prsty do volantu, "Tím, že něco chci, myslíš sex?", zeptá se tiše a zní to podezřele, instinktivně cítím, že se něco změnilo. Dostávám se na tenký led, tohle téma bych raději neměla rozvádět a místo odpovědi jen přikývnu, zhluboka vydechne a kroutí hlavou, jako by slyšel něco neuvěřitelného, rozepne si pás a vystoupí z auta.
Chodí před kapotou sem a tam, snaží se uklidnit, asi jsem to přehnala a něčím jsem ho vytočila, probírám si slovo po slově náš rozhovor, ale nic tak hrozného jsem přece neřekla, ale on to asi vnímá jinak a poplašeně ho sleduji a dostávám strach. Co když jsem všechno pokazila a s obavou čekám, co bude dál a oddechnu si, až ve chvíli když se konečně vrací se do auta a položí mi otázku, "Trváš na tom, co jsi řekla?!", zalehne mne svým utkvělým pohledem. Nerada prohrávám a tak má odpověď zní ano, okamžitě se důrazně se brání, "Já jsem po tobě žádný sex nevyžadoval!", řekne vítězně, "Byla jsi to ty, kdo mne donutil milovat se v bouři a kdo mne před chvíli sváděl k sexu!", vypočítává má milostná provinění.

V tom to má sice pravdu ale jen částečně, on se chtěl na louce milovat už před bouří, chci mu to připomenout, ale nechám to být, nechci ho ztratit a nemohu mu vysvětlovat důvody, které mne k tomu vedly, on neví nic o hrách osudu, bere život tak, jak přichází. A nezná Borise, netuší, že si musím mezi nimi dvěma vybrat, jsem v těžké situaci a raději mlčím, "Tak co, kdo má pravdu!", zeptá se výsměšně, ale definitivně se rozhodnu pro mlčení. "Emily co je, ty mi neodpovíš?!", naléhá a nahlíží mi do tváře, "Měla by si konečně přiznat, co ti opravdu vadí.", překvapeně na něj pohlédnu, "Nevím, o čem mluvíš?", ale zatváří se pochybovačně, nevěří mi, "Tobě vadí, že jsem jen obyčejný policajt!", obviní mne.
To se mýlíš, to mi nevadí a nechci se o tom dál bavit!", znovu se od něj odvrátím a lituji, že jsem s vyčítáním začala, možná jsou to poslední chvíle, kdy můžeme být spolu a já to zkazila, jsem ve stresu a všechno kolem sebe ničím. Netuším, co bude dál, chtěl mne vzít k sobě do bytu a to možná už neplatí a můžu za to já, v záchvatu vzdoru jsem žádala odvézt do penzionu a nakonec budu ušetřena tíhy rozhodnutí mezi dvěma muži, protože mne Andre opustí. Nevím, jak se s tím srovnám, jen z té představy je mi do pláče, přitisknu čelo na sklo, hledím na louku plnou květin, ale nic z ní nevnímám, topím se ve svém smutku a z očí se mi hrnou slzy velké jako hrách.

Jeho dlaň stiskne mé rameno, je horká a zachvěji se pod ní, jako list ve větru, "Emily, co je s tebou, proč pláčeš?", vyzvídá, ale nejsem schopna to vysvětlit, jeho zájem mne ještě více rozrušil, už nevím, jestli pláču ze smutku, že náš vztah může skončit nebo ze štěstí, že mu stále na mne záleží. Prudce mne k sobě natočí, bez váhání se mu vrhnu kolem krku, "No tak, uklidni se.", chlácholí mne a houpá v náručí jako malé dítě, "Už se s tebou nikdy nechci hádat.", zavzlykám. "Chci mluvit jen o tom, co bude dál a kdy se ze služby vrátíš.", snažím si ho udobřit a uvědomuji si, že je to má bezpodmínečná kapitulace, "Netrváš na odvezení do penzionu?", ujišťuje se Andre, "Ne, chci být s tebou!", nezaváhám s odpovědí.
Spokojeně přikývne, podá mi kapesník a oznámí, "Pojedeme.", přikývnu a zachytím do kapesníku poslední slzy, zhluboka si oddechnu, zavřu oči, pohupování auta na nerovné silnici je příjemné a přestávám vnímat svět kolem sebe, až do chvíle kdy zaslechnu, "Miláčku probuď se!". Únavou ze všeho vypětí jsem usnula a Andre mne jemně budí, "Jsme doma!", a ty dvě slova mají pro mne velký význam, i když budoucnost je stále nejistá a bez váhání vystoupím z auta. Jsem v široké ulici, z obou stran jsou typické italské činžovní domy, v přízemí jsou obchůdky a bistra, ulice je rušná, na schodech u dveří posedávají tlupy výrostků a chodí tu plno lidí, hrají si tu i děti a parkují auta.

Andre rychle vystoupí, obejde auto a nabídne mi ruku, vede mne do dveří blízkého domu, v chodbě zacítím směs vůní z jídla, stoupáme do prvního poschodí, "Neočekávej žádný luxus, většinou tady jen přespávám!", varuje mne, "Nemám tam nijak naklizeno, jsem bordelář.", přiznává své nedostatky. Otevře první dveře u schodiště a strčí mne dovnitř, k mému překvapení, pokoj je velký a světlý, ale byt je zařízený starším nábytkem, nedá se to srovnat s luxusním bytem Lucase. Ale na tom, mi nezáleží, důležitější než byt je pro mne muž, se kterým budu žít a spokoje si všimnu, že obě zdi vedle okna zaplňuje knihovna, zvědavě přistoupí a už vím, kde Andre přišel k veršům, co mi tak silně popletly hlavu.
"Emily, musím už jít, tam je koupelna s toaletou a za závěsem je malá kuchyňka, jsou tam konzervy, pečivo, v ledničce také něco najdeš, než se vrátím, hlady tu neumřeš.", usměje se, ale hned zvážní, "Nejraději bych tě tady zamkl!", říká to klidně, ale mne to poleká. "Nechci být zamčena!", naléhám na něj, "Dobře, nechám ti druhé klíče, ale slib mi, že sama nepůjdeš ven, není to bezpečná čtvrť, jsi moc krásná a mohli by tě obtěžovat!", varuje mne. "Jak se vrátím, dohodneme se, co bude dál, teď už musím jít!", pevně mne obejme, přitisknu se k němu, lituji, že musí odejít, přepadne mne divný pocit, že ho vidím naposledy, snad se mu něco nestane, vůbec netuším proč a k čemu ho volají, co když je to nebezpečné.

Možná nějaká akce proti mafiánům a může mu jít o život, sevře se mi hrdlo a zaváhám nad tím, zda se ho mám zeptat, ale už nemám šanci, políbí mne a rychle projde dveřmi a zamkne za sebou, chvíli naslouchám jeho krokům na schodech a utíkám k oknu. Otevřu je dokořán, vykloním se, sleduji, jak jde k autu a nastupuje do něj, zvedne hlavu, zamávám mu, ale posuňkem, mi naznačuje, abych se schovala, stoupnu si za záclonu a smutně se dívám, jak auto odjíždí. Ten podivný pocit, že ho už neuvidím, se ve mně rozrůstá, rozhodnu, se na to nemyslet, nebo se zblázním a zajdu do kuchyňky, a na to, že tady hospodaří chlap, je tu celkem čisto, z ledničky vytáhnu džus a naliji si plnou sklenici.
Odnesu ji do pokoje a napiji se, jsem nervózní, musím se něčím zabavit a rozhodnu se upravit, s kabelkou zamířím do koupelny, jediný pohled do zrcadla mi stačí, abych se zděsila, líčidla se deštěm roztekla, jsem kolem očí a na tvářích samá šmouha. Vlasy mám rozcuchané se zapletenými stébly trávy a vypadám jako zpustlá lesní víla, Andre mne musí opravdu milovat, když si mne vzal do bytu, ale bude určitě i jemu příjemnější když se dostanu do svého původního stavu. Chvíli mi to trvá, dávám si záležet a hodně času věnuji jak líčení, tak i vlasům a vrátím se do pokoje, lehnu si na postel s úmyslem si odpočinout a doufám, že s Andrem prožijeme divokou noc.

Ale vybaví se mi zoufalý hlas Fabia, on Borise nezvládne, musím něco udělat, jsem to já, kdo ho do mých problémů zatáhla, využila jsem jeho vstřícnosti a hodila mu na krk Borise, aby se o něj postaral, a on zoufale volá o pomoc. S nechutí sáhnu do kabelky pro mobil, po zapnutí uvidím řadu zmeškaných hovorů, dva jsou od Toma a ostatní od Fabia, aktivuji ten poslední, "Proč si vypínáš mobil!", zlobí se Fabio a nedivím se mu, Boris mu dává určitě zabrat. "Dej mi k telefonu Borise.", netrpělivě požádám, "Boris odešel!", odpoví krátce a já na chvíli ztratím řeč, "To je na tom tak dobře, že mohl odejít!" žasnu, "To rozhodně není, měl by být pár dní v klidu, může někde omdlít, ztratil hodně krve", vysvětluje Fabio.
Tím mne vyleká, "Proč si ho tedy pustil, si doktor?!", začínám se na Fabia hněvat, "Co jsem měl dělat, zůstat nechtěl a začal být násilný, rozbil mi tady nějaké věci!", postěžuje si, ale nevím, co na to říct, upřímně řečeno mne to nezajímá, koupí si nové. Jsem rozrušena z možnosti, že Boris stále není zdráv a může se mu něco stát, "Kam šel?", zeptám se, s hlavou plnou starostí, "Nevím, asi do penzionu.", odhaduje, Fabio, "Půjdu za ním, pak se ti ozvu!", chci rozhovor skončit, ale ještě mne zarazí, "Oblečení měl od krve, půjčil jsem mu šaty, chci je vrátit!", upozorní mne Fabio. "Dostaneš je.", uklidním ho, "Stavíš se a kdy?", zaslechnu jeho otázku, neodpovím, nevím jak a rychle típnu mobil, začnu přecházet nervózně po pokoji a přemýšlím, co mám dělat.

Andre nechce, abych vycházela z bytu, ale já se musím postarat o Borise, potřebuje mne, musím se přesvědčit, že je v pořádku, při troše štěstí se stihnu vrátit dříve než Andre, jen nevím, jak Borisovi vysvětlím, že nezůstanu s ním. V improvizování jsem dobrá, snad mě něco napadne, ale v této chvíli je nejdůležitější se do penzionu dostat, jen nevím jak, vůbec netuším, kde jsem a vyhlédnu z okna, na druhé straně ulice zahlédnu taxík, je prázdný, řidič si možná odskočil do blízkého bistra. Považuji to za znamení, popadnu kabelku, pečlivě za sebou zamknu, vyběhnu z domu a zastavím se až v bistru, ale zaváhám, neumím italsky, ale snad mi někdo porozumí. "Potřebuji taxi.", zavolám, nic lepšího mne nenapadlo.
,Všichni ke mně natočí hlavy a vzadu se vztyčí postava, "Odvezu vás.", řekne a já ten hlas znám, je to Enzo, hlídač parkoviště u penzionu, protáhne se mezi stolky a postaví se s širokým úsměvem přede mne, "Co v těchto končinách děláte?", zajímá se. Na to se mi nechce odpovídat, "Vy jste i taxikář a bydlíte v této čtvrti?", vyzvídám, "Taxikařím jen přes léto, střídám švagra a tady nebydlím.", vysvětluje, "Kam chcete odvést?", konečně se správně zeptá, "Odvezte mne do penzionu.", zadám cíl své cesty. Přikývne a vyjde ven z bistra, následuji ho, otevře mi přední dveře, ale ty ignoruji a posadím se dozadu, mlčky si sedne k volantu a natočí se ke mně, mám obavy, že si bude chtít povídat, zarazím ho jedním slovem, "Spěchám!".

Vzal to do slova, jede rychle, proplétá se i úzkými uličkami, asi jsou to nějaké zkratky a než se naději se skřípěním brzd zaparkuje u penzionu, "Kolik?", zeptám se a vylovím z kabelky peněženku, "Máte to gratis ze staré známosti!", mrkne na mne a podává mi vizitku, "Vezmite si ji pro případ, že budete potřebovat taxi." To jeho mrknutí mne znepokojilo, nevím, co tím přesně myslí a připomenu si v jaké situaci mne nachytal v autě s Andrem, ale nehodlám to nyní řešit, vizitku strčím do kabelky, poděkuji, vystoupím a vejdu do dveří penzionu, vyběhnu rychle po schodech. Opatrně sáhnu na kliku Borisova pokoje, se zatajeným dechem vstoupím, leží na posteli bez jediného pohybu, rukou si podepírá hlavu, je nádherný a jeho krásné, zelené oči mne upřeně sledují, uleví se mi, že je v pořádku, "Kde si byla!", zeptá se nevrle.
Podle toho jak to vyslovil, vím, že bude na vysvětlení trvat, ale ještě nevím, co říct a rozhodnu se to zamluvit, "Co tak mi napřed poděkovat, že jsem se o tebe postarala?!", s očekáváním se na něj zadívám. "Mám ti děkovat, že jsi mne nechala u cizího chlapa a lítala bůhví kde!", nespokojeně se zavrtí. "Je to doktor a co jsem měla dělat, byl si vážně zraněný a prvního doktora si přizabil!", zvýším na něj hlas, ale to na Borise neplatí, děkovat se mi nechystá, "Kde jsi byla", zopakuje otázku. On s tím ve své žárlivosti nepřestane, musím něco odpovědět, "Byla jsem u výslechu na policii, obvinili mne z toho, co jsi udělal Lucasovi.", do vysvětlování se mi moc nechce, Boris se překvapeně posadí, "Cože, proč tebe, nechápu to!!!", diví se, ale ve tváři má vepsané napětí.

"Tebe jsem z toho vynechala!", uklidním ho, "Je to zamotané, později ti to vysvětlím, musím znovu na policii a dořešit to!", řeknu prozíravě, s ohledem na to, že se plánuji vrátit se ještě k Andremu, i když jsem teď na vážkách, lákavá přítomnost a silná přitažlivost svůdného Borise, přebijí i kouzlo Andreho. Upírám na něj oči a rozechvěji se ve chvíli, kdy Boris vstane z postele, napřímí se a pomalu, krok za krokem se blíží a spěšně se svléká, jeho cestu ke mně mapují odhozené šaty a už je nahý. Nemusím ho prosit, jako v autě Andreho, stojí přede mnou a srdce se mi rozbuší, je překrásný, oči se nám prudce střetnou, do sebe se zaboří a naše pohledy se touhou svíjejí, snažím se číst v jeho očích, je v nich skrytá otázka, jako by se ptal, jestli ho chci, nemusím se rozmýšlet a okamžitě ho obejmu.
Na jeho zádech pod dlaněmi zacítím velké náplasti kryjící rány po noži, "Nebolí to, můžeš se milovat?!", zašeptám mu otázku do ucha, ale neodpoví, odstrčí mne a nedočkavě mi přetahuje šaty přes hlavu a hltá mne pohledem. "Jsi tak krásná.", povzdechne si, "Ty mne zničíš!", ale nevím, jak to myslí, spíše on ničí mne, Bože je tak mužný, doufám, že se na mně zase hned nevrhne, nechci se milovat bez dlouhé předehry a v očekávání zavřu oči. Chci, aby mne jeho prsty i ústa vzrušovaly, tak jako to umí Andre, toužím sténat a svíjet se rozkoší pod jeho doteky, očekávám, že bude roztoužený, drsný i něžný a nebude mi vadit, pokud se v zápětí promění v dravce, který se tvrdě zmocní všeho, co mu přijde pod ruce, to bývá nejvíce vzrušující.

Zatoužím být pohlcena jeho náručí, být uvězněna v jeho silných pažích, pod tíhou jeho těla a ztratit hlavu ve vichru prudkých citů, jsem připravena na bouři, která vše smete, ale k mému údivu je něžný, je úplně jiný než na pláži, dotýká se mne jemně a se zbožněním. Vnímám tlukot jeho srdce na své hrudi, do ucha mi zní vzrušený hlas, šeptá slova lásky a já poslouchám celá rozechvěna, propadám se do svých pocitů a horká vlna projíždí mým tělem a srdce mi bije o překot. Zakláním hlavu a nechávám si zlíbat šíji, jeho ústa se kladou na mou kůži a pomalu se mnou couvá k posteli, jeho polibky sestupují níž a blíží se okamžik, po kterém touží naše těla, každý vzdech, pohled i dotek tuto chvíli předvídal a jen pouhý krůček nás dělí od postele.
Zavřu v očekávání pevně oči, chci, aby mně k sobě ještě více tiskl, miluji pevná objetí, musím cítit jeho tělo a všemi smysly vnímat jeho sílu a chvějí se, jak jeho dlaně a prsty do mého těla prorůstají, jeho rty mě jemně laskají. Tisknu se k němu, objímám ho kolem krku, prsty mu přebírám vlasy, sají vůni jeho úst a pod krásou jeho doteků se mu hroutím v náruči, všemi smysly vnímám jeho vzdechy, a jak jeho ruce mé tělo zapalují, očekávám silné chvíle. Předzvěst milostného šílenství, ničeho se nezříkám, jsem připravena na úder vášní a nedočkavě zasténám v okamžiku, kdy mne složí na postel a bez váhání na mě nalehne, prudce ho objemu a tisknu k sobě, toužím se v něm ztratit, vnímat jeho tělo, každý jeho dotek mne ještě více rozechvívá.

Chci ho cítít v sobě, nevím, na co ještě čeká, prosím ho pohledem, aby si pospíšil, vnímám, že nadešla chvíle, na kterou čekám, jsem na vše připravena, chci procítit okamžik, když ze dvou těl se stane jedno se dvěma bušícími srdci. Ten nekončící, opojný pocit propadnutí se do druhého, ale najednou otálí, jen se na mne pozorně dívá, jako by si mne chtěl navždy uložit do paměti, jeho oči mne přímo studují, snažím se v nich číst a přede mnou se otevře propast naplněna láskou, ale i podivnými obavami. Nechápu co se děje a jen sleduji, jak jeho magický zelený pohled tmavne a jsem tím silně zneklidněna, to se u něj vždy děje ve chvíli znepokojení nebo zloby, něco se stalo a konečně to pochopím, nevěří mi a má podezření, snad ze mne necítí jiného muže.
To mne k smrti vyděsí, rychle promluvím o své lásce k němu, ale mlčí a nadzvedne se na loktech, "Kde si byla celé dopoledne?!", jeho hlas je mrazivý a nepřipouští možnost, že mu neodpovím, "Na policii!", řeknu pevně a čelím jeho utkvělému pohledu, snažím se ani nemrknout. Ale zvedne se, sleze z postele a chodí po pokoji, prsty si nervózně projíždí vlasy, "Borisi, co se děje!", zeptám se rozechvěle, pohlédne mi ostře do očí, "Ty si mi nevěrná!", zaútočí, na přímé obvinění nejsem připravena. Krve by se ve mně nedořezal, dostanu ze sebe jen jedno slovo, "Ne!", ale Boris mne uchopí za zápěstí a vleče bezohledně do koupelny k zrcadlu, odhrne mi vlasy a prst zabodne pod mé ucho, "A jak si přišla k tomu cucfleku, já ti ho neudělal!!!".

Konec 22. části
❤❤❤
Na všechna díla se vztahují autorská práva. Kopírování a šíření je zakázáno!
 

13 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Marta Marta | 25. října 2016 v 20:05 | Reagovat

A je to tady jsem  zvědavá jestli Emily řekne Borisovi že měla něco s Andrém :-?

2 murielana murielana | Web | 25. října 2016 v 20:45 | Reagovat

Páni to je vzrůšo a Boris na fotce je krásný ;-)konec je skvělý a napínavý ;-)  ;-)

3 Deana Deana | 25. října 2016 v 22:27 | Reagovat

Super, vynikajúci kapitola. Správne povedané všetko čo si napísala je perfektný, nečítala som od teba nič, čo by nemalo úroveň. Len tak d'alej, príbeh s Borisom si zaslúži vydat' ;-)  :-)

4 Elis Elis | Web | 26. října 2016 v 5:14 | Reagovat

[1]: V těchto situacích se k něčemu přiznávat je cesta do pekla a pokud není člověk nachytaný inflagranti, musí se zatloukat, zatloukat a zatloukat...

5 Elis Elis | Web | 26. října 2016 v 5:20 | Reagovat

[2]: Děkuji... o vzrušení v těchto milostných případech jde... Boris je tak krásný až se z toho točí hlava, která z nás by mu odolala... ;-)

6 Elis Elis | Web | 26. října 2016 v 5:28 | Reagovat

[3]: Moc děkuji, za pochvalu, vždy mne potěší a nakopne k dalšímu pokračování, protože nic nestíhám a mám chuť s tím praštit, tento rok mi dává zabrat, nebrala jsem si toho hodně... vydáním do budoucna počítám, tento příběh je mimořádný...

7 Zdena Zdena | 26. října 2016 v 14:39 | Reagovat

No Elis to je parááádní počteníčko!!! Sem hotová z Borise, chyběl mi ;-) dáva temu št'ávu!!! ;-)  [:tired:]  ;-)

8 Zdena Zdena | 26. října 2016 v 16:19 | Reagovat

[7]: Proti Andrému nic nemám s ženskou to umí rozbalit! Je starší než Boris že jo! Je zkušenej milovník!! Borise mám raděj sedí mi povahou a je krasavec! ;-)  ;-)  ;-)

9 mysteriouswolf mysteriouswolf | Web | 26. října 2016 v 17:44 | Reagovat

Chudák Emily, nějak se jí to komplikuje :-P

10 I am Jane I am Jane | Web | 26. října 2016 v 18:16 | Reagovat

Já nesnáším všechny hlodavce :-! takže i ti papírový mě nedělají dobře :-x ale neměla jsem to srdce je nezveřejnit :-D .

11 Sugr Sugr | E-mail | Web | 26. října 2016 v 18:50 | Reagovat

Miluju oba!
Taková krásná slova co dokáží ženě říct, takový ohled a něha vůči ní, to musí být Božíííí! ;-)

12 Elis Elis | Web | 26. října 2016 v 23:28 | Reagovat

[7]: Velké díky, že si hotová z Borise, to jsme všechny, dokonce i já, když to píšu, on je úžasný, takový druhý na světě není... dala jsem si práci najít podobou co nejvěrnějšího dvojníka skutečného Borise...

13 Emo Emo | E-mail | Web | 26. října 2016 v 23:32 | Reagovat

Nádherné jako vždy :-)

14 Elis Elis | Web | 26. října 2016 v 23:39 | Reagovat

[8]: Tak to máš pravdu to Andre vážně umí, dobře ví co žena potřebuje a jak s ní zacházet a je opravdu starší než Boris... oni jsou krasavci oba dva, ale každý je jiný typ muže... Andre je rozvážný, Boris je nezkrotný bouřlivák a lamač ženských srdcí, s ničím se nemaže a dovede být pěkný hajzl, pokud to považuje za nutné a všechny tyto vlastnosti ho dělají neodolatelně přitažlivým pro ženy...

15 Simča Simča | 26. října 2016 v 23:39 | Reagovat

Tyjo perfektní díl čtu s otevřenou hubou a konec je záhul, Boris je boží [:tired:]  [:tired:]

16 Elis Elis | Web | 26. října 2016 v 23:42 | Reagovat

[9]: To máš pravdu, Emily to začíná nezvládat, už je mužů kolem ní příliš mnoho...

17 Elis Elis | Web | 26. října 2016 v 23:48 | Reagovat

[10]:Myslela jsem to tak, že se vyděsí děti, hlodavci mi nevadí, připadají mi roztomilý, zvířata mám ráda všeobecně, jediný co mne vyděsí jsou pavouci, čím větší tím horší, to jsem v šoku...

18 Elis Elis | Web | 26. října 2016 v 23:54 | Reagovat

[11]: Mám to stejně, miluji oba, každý je jinak skvělý, ženské jim tají pod rukama, protože jsou úžasní ve všem co dělají... je složité si mezi nimi vybrat a proto je Emily až po krk v průšvihu, je to těžko řešitelná situace, chce mít oba dva...

19 Elis Elis | Web | 26. října 2016 v 23:54 | Reagovat

[13]: Moc děkuji...

20 Elis Elis | Web | 27. října 2016 v 0:01 | Reagovat

[15]: Takže si to přečetla na jeden nádech, děkuji...Boris je vážně Boží...

21 jana jana | 27. října 2016 v 17:46 | Reagovat

Wow vynikající díl a šok na konec [:tired:]
Boris Emily prokouk sem zvědavá jak se vylže :-P

22 anuse -esuna anuse -esuna | E-mail | Web | 27. října 2016 v 18:48 | Reagovat

Ahoj Elis, opět super část a ten závěr napínavý jako vždy. Láska je slepá, Emily se opět vylže. Chááá. díky za prima počteníčko ♥ ♥ ♥

23 bev bev | E-mail | Web | 27. října 2016 v 19:50 | Reagovat

S potěšením vidím, že múza je ti stále nakloněna a příběh se nezadržitelně odvíjí dál a dál. Přeji mnoho štěstí Emily, jejím nápadníkům  a především jejich milé a pilné autorce. :-)

24 Andey Andey | Web | 27. října 2016 v 20:52 | Reagovat

Nemůže být Borisovi nevěrná. Opět skvělý díl  otevřeným koncem :)

25 Vera Vera | 27. října 2016 v 22:04 | Reagovat

Skvělé čtení na noc a perfektní závěr. Emily je v průšvihu, těším se na pokračování ;-)

26 Elis Elis | Web | 28. října 2016 v 11:32 | Reagovat

[21]: Díky a ten konec to byl pro Emily opravdu šok a těžce řešitelná situace a pokud nechce ztratit Borise, musí vzít rozum do hrsti a něco vymyslet...

27 Elis Elis | Web | 28. října 2016 v 11:44 | Reagovat

[22]: Děkuji, je pravda že láska bývá slepá, ale Boris slepý není a navíc je nemilosrdný... Emily pokud chce Borise mít, musí se vylhat a musí to být perfektně promyšlená lež až do nejmenších podrobností...

28 Elis Elis | Web | 28. října 2016 v 11:51 | Reagovat

[23]: Musím to zaklepat, múza je mi nakloněna i když občas zlobí a vyjde si do světa, ale vždy se vrátí a tak příběh jede dál... moc děkuji, Emily je v situaci kdy štěstí bude potřebovat...

29 Elis Elis | Web | 28. října 2016 v 11:55 | Reagovat

[24]:Moc děkuji... Emily určitě nechtěla Borisovi být nevěrná, ale někdy se život zašmodrchá...

30 Elis Elis | Web | 28. října 2016 v 11:58 | Reagovat

Děkuji a máš pravdu, Emily je ve velké průšvihu a ještě s mužem, který na všechno nenaletí...

31 ┼Lady de Vampire Victoria┼ ┼Lady de Vampire Victoria┼ | Web | 28. října 2016 v 14:44 | Reagovat

zajímavé

32 *Michelle* *Michelle* | E-mail | Web | 28. října 2016 v 16:57 | Reagovat

Skvělé čtení, moc se mi tvůj příběh líbí :-)

33 Ta-Ša Ta-Ša | 28. října 2016 v 19:45 | Reagovat

Další úžasný díl skvěle napsaný ;-) s překvapivým zakončením ;-)

34 Káčč Káčč | Web | 28. října 2016 v 23:26 | Reagovat

Mooc dlouhé, ale na druhou stránku moc hezké a zajímavé.:-) Těším se na další kapitolu ;-)

35 Dulce Nika Dulce Nika | Web | 29. října 2016 v 12:27 | Reagovat

ospravedlňujem sa, že neobieham blog, ale popri škole akosi nestíham, tak keď som doma, tak dobieham.

Opäť krásna časť ako vždy, palčeky hore :)

36 Van Van | Web | 29. října 2016 v 16:39 | Reagovat

Další nečekaný zvrat.Tohle je nejdivočejší dovolená, o které čtu. I když jde o román! :-)

37 Kelly1455 Kelly1455 | Web | 30. října 2016 v 15:49 | Reagovat

Huraaa! Ďalší super diel! Ďakujem

38 Miloš Miloš | Web | 30. října 2016 v 16:03 | Reagovat

Mít dva muže by bylo pěkné, ale muži raději mají dvě ženy, než aby se dělili :-)

Boris by se také mohl živit jako policajt, když cucflek hned odhalil. "Pachatel" byl chycen při činu.

39 ivisek ivisek | Web | 30. října 2016 v 22:09 | Reagovat

:-) Ahojky Elis, nejprve jsem si musela poslechnout Boyzone :-) Opět další parádní počteníčko, za které moc děkuji:-)Překvapivé zakončení, tak to jsem zvědavá zda-li Emily se z toho vyhrabe!! :-?  :-) :-D

40 Elis Elis | Web | 31. října 2016 v 5:15 | Reagovat

[31]: Díky...

41 Elis Elis | Web | 31. října 2016 v 5:16 | Reagovat

[32]: Moc děkuji za pochvalu...

42 Elis Elis | Web | 31. října 2016 v 5:17 | Reagovat

[33]: Děkuji, ten konec je překvapivý, pro Emily přímo infarktový...

43 Elis Elis | Web | 31. října 2016 v 5:24 | Reagovat

[34]: Je to celá kapitola, z počátku jsem ji publikovala na třikrát, potom na dvakrát, ale to velmi kouskuje děj a už to tak nevyzní a tak jsem od toho upustila... děkuji, jsem ráda, že se ti příběh líbí...

45 Becca Becca | 31. října 2016 v 21:35 | Reagovat

Co napsat, perfektní díl, samý zádrhel a konec je o nervy!

46 pax pax | 31. října 2016 v 23:55 | Reagovat

Opět skvělé, Emily neví, koho si vybrat a Boris má podezření ... ;-)

47 Elis Elis | Web | 1. listopadu 2016 v 20:36 | Reagovat

[35]:To jsem na tom stehně také nestíhám... moc děkuji, jsem ráda, že se ti tato část líbí...

48 Elis Elis | Web | 1. listopadu 2016 v 20:39 | Reagovat

[36]: Děkuji, tato dovolená je mimořádná, jak jsem už upozorňovala při prvních dílech, zvraty a překvapující situace jsou a budou dále na denním pořádku...

49 Lucka Lucka | 1. listopadu 2016 v 20:40 | Reagovat

Čau Elis bezva kapitolka ;-) Boris to je týpek, z takovýho průseru se Emily nevymotá :-P  :-)

50 Elis Elis | Web | 1. listopadu 2016 v 21:09 | Reagovat

[37]: Já děkuji, moc mne těší, že tě pokračování zaujalo...

51 Elis Elis | Web | 1. listopadu 2016 v 21:16 | Reagovat

[38]: To máš pravdu, mít oficiálně dva muže, to by bylo moc hezké, ale nejde to, mnoho mužství není povoleno, zatím to jde jen tajně, mít manžela a milence, ale to je velmi rizikové pokud to praskne... máš pravdu, muži se neradi dělí, proto je Emily v tak těžké situaci... Boris by policajt mohl být, nic mu neujde a s ničím se nepárá...

52 Elis Elis | Web | 1. listopadu 2016 v 21:25 | Reagovat

[39]:Ahoj, jsem ráda, že ses koukla na písničku od Boyzone s Ronanem a že se ti líbila...
Děkuji za pochvalu, zakončení je po milostné scéně šok, Emily to bude mít těžké, je to skoro jako být Borisem nachytaná při nevěře a vzhledem k prudké a bezohledné povaze Borise, to není nic příjemného a Emily je opravdu ve velkém průšvihu...

53 Elis Elis | Web | 1. listopadu 2016 v 21:26 | Reagovat

[44]: Kouknu se na to...

54 Elis Elis | Web | 1. listopadu 2016 v 21:27 | Reagovat

[45]: Děkuji, je to strašná situace a nervy potečou na obou stranách...

55 Elis Elis | Web | 1. listopadu 2016 v 21:31 | Reagovat

[46]: Pax děkuji, přesně tak, vybrat si ze dvou krásných mužů, ke kterým ji vážou city je složité a Boris to všechno zhorší...

56 Elis Elis | Web | 1. listopadu 2016 v 21:34 | Reagovat

[49]: Čau a díky, Boris je nezkrotný bouřlivák, který si vždy jde za vším a uvidím jak to Emily zvládne a co bude dál...

57 dark-horror-stories dark-horror-stories | Web | 1. listopadu 2016 v 23:56 | Reagovat

pěkné

58 Sayuri Sayuri | E-mail | Web | 2. listopadu 2016 v 6:11 | Reagovat

Ja normálne neviem, komu mám fandiť :( Ale tuším stále trochu vyhráva Boris, lebo je to proste Boris. Niekedy by som asi aj Emily závidela, že sa okolo nej točí toľko pekných mužov ale neviem, či by som sa chcela medzi nimi rozhodovať, lebo je to sakramensky ťaká voľba!
Super časť takto na ráno, teším sa na další diel :)

59 Lea Lea | 2. listopadu 2016 v 17:18 | Reagovat

Super čítanie, som zvedavá na pokračovanie. Na mieste Emily sa zložím, z toho sa nedá vykrútit'.

60 I am Jane I am Jane | Web | 2. listopadu 2016 v 18:43 | Reagovat

Propagaci webu má každý na Blog.cz najdeš jí v sekci Obecné ;-) já jsem si dala kategorii Deníček :-D ty jí můžeš vidět v mém menu nad tabulkou Návštěvy :-) .

61 Elis Elis | Web | 2. listopadu 2016 v 22:43 | Reagovat

[57]: Děkuji...

62 Elis Elis | Web | 2. listopadu 2016 v 22:47 | Reagovat

[58]: To jsi na tom stejně jako Emily, je těžké si vybrat mezi dvěma báječnými muži... zájem více mužů udělá ženě ze života peklo, v tom máš pravdu, všeho moc škodí... děkuji, jsem ráda, že ti příběh zpříjemnil dnešní ráno...

63 Elis Elis | Web | 2. listopadu 2016 v 22:50 | Reagovat

[59]: Děkuji... další pokračování budou hektické a nabité událostmi... vnímáš to správně, je to infarktová situace, uvidíme jak si s tím a hlavně s Borisem, Emily poradí...

64 Elis Elis | Web | 2. listopadu 2016 v 22:51 | Reagovat

[60]:To vím, tuto propagaci mám spuštěnou, já jsem měla spíše dojem, že chystáš něco vlastního...

66 Terynka Terynka | Web | 3. listopadu 2016 v 18:39 | Reagovat

Bohužel jsem nečetla ostatní příběhy, tak přesně nevím, co se stalo :-( ale hlavní hrdinka mě pěkně naštvala. Jde André opravdu rád tak jako Boris! Ach, to je zamotaná trojka, ale nemám ráda nevěru, tak ať se pro někoho rozhodne! Líbí se mi, jak popisuješ sex a předehry. Moc se mi to líbí, ale z tohohle článku jsem spíš pro Andrého než Borise, přišel mi takový něžnější, i když, jak píšeš, teď se chtěl i Boris něžně milovat. No, zajímalo by mě, jak to skončí, jak vysvětlí toho cucáka a jestli se stihne vrátit do bytu? Určitě ale Andrému neměla vyčítat, že je policista a neměla se hned urazit, že se s ní nechtěl milovat!!! No každopádně uvidime, jak se z toho hlavní hrdinka dostane! Aby nakonec nepřišla o oba :-x

67 Alka Alka | E-mail | 3. listopadu 2016 v 20:34 | Reagovat

Napětí se stupňuje, kdo bude vyvolený? Než se Emily rozhodne si počkáme, čekají nás další čtenářské zážitky ;-)

68 Natty Natty | Web | 4. listopadu 2016 v 12:19 | Reagovat

Opět napínavé čtení a už se těším na další zápletku - máš úžasnou fantazii. ;-) Pěkné podzimní dny.

69 Elis Elis | Web | 4. listopadu 2016 v 17:22 | Reagovat

[65]: Díky za nabídku, ale v současné době
nestíhám, mám co dělat abych napsala pokračování příběhu na blog, ne tak psát něco navíc...

70 Elis Elis | Web | 4. listopadu 2016 v 17:36 | Reagovat

[66]: Díky za krásný a obsažný komentář, je to tak, je to zamotaná trojka do které se ještě připlétají další muži a je to složitá situace... každý z mužů je povahově a chováním jiný, ale oba Emily silně přitahují, máš pravdu Andre je něžnější, Boris je tvrďák a bouřlivák, ale když chce i on umí být něžný, ale spíše to považuje u mužů za slabost... nejlepší by pro Emily bylo kdyby z těch dvou se dal složit jeden ideální muž, to bohužel nejde a je docela možná i ta varianta, pokud to Emily nezvládne, přijde o oba dva, někdy se to stává, tak uvidíme... děkuji za pochvalu ráda píšu milostné scény...

71 Elis Elis | Web | 4. listopadu 2016 v 17:43 | Reagovat

[67]: Napínavé to je a ještě bude, pořád je příběh na začátku, budeme muset vyčkat a děkuji...

72 Elis Elis | Web | 4. listopadu 2016 v 17:45 | Reagovat

[68]: Moc děkuji, opravdu mně těší, že se ti příběh líbí...

73 Zdena Zdena | 5. listopadu 2016 v 16:55 | Reagovat

Elis jak si daleko s pokráčkem? Hod' sebou!!! ;-)  :-)  :-)

74 Calistka Calistka | Web | 5. listopadu 2016 v 17:02 | Reagovat

ZAJÍMAVÉ :) jako vždy.

75 Devil Lunneamora┼ Devil Lunneamora┼ | Web | 5. listopadu 2016 v 21:40 | Reagovat

jak je

76 Marie Marie | Web | 5. listopadu 2016 v 22:28 | Reagovat

Krásně píšeš :)

77 Elis Elis | Web | 6. listopadu 2016 v 21:41 | Reagovat

[73]: Jak mám čas tak píšu, ale problém je, že se mi nedostává času, ale budu se snažit, aby pokračování bylo brzy...

78 Elis Elis | Web | 6. listopadu 2016 v 21:41 | Reagovat

[74]: Děkuji...

79 Elis Elis | Web | 6. listopadu 2016 v 21:43 | Reagovat

[75]: Stále zápasím o čas, ale po jiné stránce se mám dobře...

80 Elis Elis | Web | 6. listopadu 2016 v 21:43 | Reagovat

[76]: Moc děkuji...

81 King Rucola King Rucola | Web | 8. listopadu 2016 v 20:51 | Reagovat

Ten hajzel Boris ešte stále existuje? Kedy ho necháš padnúť do kanálu, kam ako krysa patri?!?

82 Elis Elis | Web | 9. listopadu 2016 v 19:31 | Reagovat

[81]: Kingu, ty ses ještě za rok a půl s přítomností Borise nesmířil, jak je to možné, je to hlavní postava příběhu, musí tam být, už se s tím smiř, snad na něj nežárlíš... :-D

83 Zdena Zdena | 10. listopadu 2016 v 20:13 | Reagovat

[77]: Elis hod' sebou! Se nemůžu dočkat jak Emily vyklouzne z maléru! [:tired:]  ;-)  ;-)

84 Zdena Zdena | 10. listopadu 2016 v 20:17 | Reagovat

Máš jiný fotečky Borise? Hod' je sem! ;-)  ;-)  :-)

85 Zdena Zdena | 10. listopadu 2016 v 20:24 | Reagovat

[81]: Hele proč se navážíš do krásnýho Boriska :-(  co ti vadí? :-(  :-(  :-(

86 Calistka Calistka | Web | 12. listopadu 2016 v 10:54 | Reagovat

Jsem zrovna nemocná a dodělávám na rychlo nějaké resty, ale doufám, že si to k večeru konečně přečtu a moc se těším!

87 Elis Elis | Web | 12. listopadu 2016 v 18:26 | Reagovat

[83]: Snažím se a píšu v každou volnou chvilku... dočkáš se toho, jak se zachová Boris a jak to dopadne s Emily kvůli velkému maléru s cucflekem...

88 Elis Elis | Web | 12. listopadu 2016 v 18:28 | Reagovat

[84]: Fotky Borise mám, ale budu je dávat na začátek každého pokračování příběhu...

89 Elis Elis | Web | 12. listopadu 2016 v 18:31 | Reagovat

[85]: Zdeni tím se nechej znepokojit, on si jenom obdivovatelky krásného Borise dobírá... to je taková hra, kterou já a King už dlouho spolu hrajeme...

90 Elis Elis | Web | 12. listopadu 2016 v 18:33 | Reagovat

[86]: To mne mrzí, že jsi nemocná a doufám, že se ti příběh bude líbit a zpříjemní ti marodění...

91 Joina Joina | Web | 14. listopadu 2016 v 8:26 | Reagovat

Ahoj, téda to byl ale díl. Zase jsem se dozvěděla něco zajímavého ale Boris musí být nejlepší
Jinak Chci se omluvit, že teď nechodím na svuj blog ale mám nějaké zdravotní komplikace tak nemám náladu.

92 Elis Elis | Web | 14. listopadu 2016 v 19:51 | Reagovat

[91]: Děkuji, těší mne, že tě pokračování zaujalo a máš pravdu Boris je nejlepší, je typ muže, které ženy milují... moc mne mrzí, že máš zdravotní problémy, přeji ti aby ses dala brzy do pořádku...

93 Dulce Nika Dulce Nika | Web | 10. ledna 2017 v 19:44 | Reagovat

opakujem sa, ale krásne ako vždy :)

94 Elis Elis | Web | 12. ledna 2017 v 18:01 | Reagovat

Děkuji...

95 Lenka Lenka | Web | 17. září 2017 v 8:42 | Reagovat

Tak jsem se dostala k další kapitole a je to parádnéí počteníčko :-)

96 Elis Elis | Web | 18. září 2017 v 22:48 | Reagovat

[95]: Moc děkuji...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
"Kdo není milován, je sám i v davu."